Landstraße () je 3. městský obvod Vídně. Vznikl roku 1850 připojením někdejších předměstí Landstraße, Erdberg a Weißgerber k Vídni a patří k tzv. vnitřním obvodům. Leží jihovýchodně od Vnitřního Města a jako jediný z obvodů č. 3 až 9 zasahuje svou vnější hranicí výrazně za Gürtel.
Obvod má rozlohu 7,39 km² a k 1. lednu 2026 zde žilo 99 954 obyvatel, tedy přibližně 13 500 obyvatel na km². Landstraße spojuje hustě zastavěné obytné čtvrti a diplomatickou čtvrť s někdejšími průmyslovými a jatečními areály, které jsou postupně přestavovány. K nejznámějším stavbám a institucím patří Belveder, Hundertwasserhaus a Vojenské historické muzeum. Oblast Sankt Marx se stala významným centrem výzkumu, biotechnologií a médií.
Ve třetím obvodu se soustřeďuje několik institucí českého života ve Vídni. Nacházejí se zde obě školní budovy Školského spolku Komenský, český katolický kostel na Rennwegu a sídla několika českých a česko-slovenských krajanských organizací.
Geografie náhled|Letecký pohled na vnitřní část obvodu
Poloha Landstraße leží jihovýchodně od historického centra Vídně. Východní hranici obvodu z velké části tvoří Dunajský kanál, severozápadní hranici řeka Vídeňka. Na severu sousedí s obvodem Leopoldstadt, na západě s Vnitřním Městem a Wieden, na jihozápadě s Favoriten a na jihovýchodě se Simmeringem.
Území leží na několika říčních terasách vytvořených Dunajem. Od Dunajského kanálu směrem k jihozápadu se jejich nadmořská výška zvyšuje; nejvýše položené části obvodu se nacházejí v okolí Arsenalu. Podloží tvoří převážně štěrky, písky, spraše a sedimenty vídeňské pánve.Thomas Hofmann: Landstraßer Geologie. In: Birgit Trinkler, Michael Strand: Wiener Bezirkshandbücher. 3. Bezirk Landstraße. Wien 2002, s. 23–26.
Části obvodu náhled|Území pozdějšího třetího obvodu v první polovině 19. století
Dnešní obvod vznikl ze tří původně samostatných předměstí Landstraße, Erdberg a Weißgerber.
Arsenal a přilehlé území byly do třetího obvodu převedeny v roce 1938 při vytvoření tzv. Velké Vídně.
Znak náhled|vlevo|120px|Znak obvodu
Znak Landstraße se skládá ze znaků tří někdejších předměstí, z nichž byl obvod roku 1850 vytvořen.
Levé horní pole představuje Landstraße. Zobrazuje svatého Mikuláše v biskupském rouchu, patrona někdejšího ženského kláštera sv. Mikuláše. Pravé horní pole představuje Erdberg. Jahodový květ a červená jahoda odkazují na lidovou, avšak nesprávnou etymologii názvu; ten ve skutečnosti pochází ze staršího označení Ertpurch, tedy zemního opevnění. Dolní pole se dvěma stříbrnými berany představuje Weißgerber a odkazuje na cechy koželuhů, kteří byli kvůli zápachu svého řemesla usazováni za tehdejšími městskými hradbami.
Dějiny
Od pravěku do 18. století Nejstarší stopy osídlení na území dnešního obvodu pocházejí již z pravěku. Archeologické nálezy zahrnují pozůstatky neolitického osídlení, hroby z doby bronzové a nálezy z halštatského období. Četnější doklady z pozdní doby laténské ukazují na existenci několika menších sídlišť před římským dobytím oblasti.
Od konce 1. století n. l. se podél dnešního Rennwegu na obou jeho stranách rozvíjelo civilní osídlení spojené s římskou Vindobonou. Bylo odděleno od legionářského tábora v prostoru dnešního Vnitřního Města a největšího rozsahu dosáhlo mezi polovinou 2. a první třetinou 3. století; během 3. století se jeho plocha postupně zmenšovala.
Erdberg je písemně doložen roku 1192. Krátce před Vánocemi téhož roku zde byl při návratu z třetí křížové výpravy zajat anglický král Richard I. Lví srdce. Přesné okolnosti jeho odhalení nejsou známy; podle jedné z tradic přivedly vévodovy muže na jeho stopu neobvyklé byzantské mince, které se Richardovi služebníci pokoušeli ve Vídni směnit.
Předměstí Landstraße se rozvinulo podél významné cesty vedoucí z Vídně na východ. V prostoru dnešního Rochusmarktu stával klášter sv. Mikuláše, jehož patron připomíná i znak obvodu; označení Nikolai-Vorstadt je doloženo už ve středověku.
V 18. století vznikly na území dnešního obvodu četné šlechtické rezidence. Nejvýznamnější z nich je barokní komplex Belvederu, který nechal jako letní rezidenci vybudovat princ Evžen Savojský.
Vznik městského obvodu a industrializace Roku 1850 byly předměstské obce Landstraße, Erdberg a Weißgerber začleněny do Vídně a spojeny ve třetí městský obvod.
Ve druhé polovině 19. století se Landstraße rychle urbanizovala. V západní části se rozvíjela diplomatická čtvrť, zatímco Erdberg a Sankt Marx získaly význam jako oblasti průmyslu, řemesel a zásobování města; v Sankt Marx se soustředil také dobytčí trh a jatka.
Od roku 1894 byl postupně bourán Linienwall, opevnění z počátku 18. století, které později sloužilo jako daňová hranice. Na jeho místě vznikl vnější městský bulvár Gürtel.
20. století V období tzv. Rudé Vídně vznikla ve třetím obvodu řada rozsáhlých obecních obytných komplexů, mezi nimi Hanuschhof, Wildganshof a Rabenhof.
Za nacistické diktatury sehrálo tragickou úlohu dnes již zaniklé Aspangbahnhof. Z nádraží bylo v letech 1939–1942 deportováno celkem 47 035 židovských mužů a žen do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů; podle historika Jonnyho Mosera přežilo pouze 1 073 z nich. Od roku 2017 připomíná deportace památník dvojice PRINZpod v Leon-Zelman-Parku na místě někdejšího nádraží.
náhled|Historická hala někdejšího ústředního dobytčího trhu v Sankt Marx
V Arenbergparku byly za druhé světové války vybudovány dva protiletadlové Flaktürmy, které sloužily i jako protiletecké kryty. Po druhé světové válce se obvod dále měnil v důsledku obnovy, rozvoje dopravy a ústupu tradičního průmyslu. Roku 1962 byla uvedena do provozu hlavní trať vídeňské S-Bahn a roku 1991 úsek linky metra U3 mezi Erdbergem a Volkstheater.
Proměna od roku 2000 Od počátku 21. století se městský rozvoj soustřeďuje zejména na bývalé železniční, jateční a průmyslové plochy. Významným projektem byla přestavba nádraží Wien Mitte a navazujícího komplexu, jehož nová podoba s nákupním centrem „The Mall“ byla otevřena v roce 2012.
Areál někdejších jatek a centrálního dobytčího trhu v Sankt Marx se změnil v centrum výzkumu, technologií a médií. Nacházejí se zde mimo jiné Vienna BioCenter, T-Center a Media Quarter Marx.
Na území bývalého Aspangbahnhofu vznikají nové obytné čtvrti Eurogate a Village im Dritten. Eurogate s 1 220 byty bylo dokončeno roku 2014. Village im Dritten má zahrnovat přibližně 2 050 bytů a jeho dokončení je plánováno na rok 2027. Oba projekty dohromady představují přibližně 3 250 bytů pro více než 7 000 obyvatel.
Dalším rozsáhlým rozvojovým územím je osmdesátišestihektarový Arsenal. Nový územní a stavební plán schválila vídeňská městská rada 18. prosince 2025; rozvoj má posílit zejména výzkumné, univerzitní, kulturní a obytné funkce areálu.
Obyvatelstvo Počet obyvatel Landstraße prudce rostl během industrializace v druhé polovině 19. století. Roku 1910 zde žilo přibližně 167 000 lidí. Ve 20. století počet obyvatel dlouhodobě klesal a minima dosáhl kolem roku 2001, kdy zde žilo přibližně 81 000 lidí. Od počátku 21. století počet obyvatel opět roste; k 1. lednu 2026 měl obvod 99 954 obyvatel.
K 1. lednu 2025 žilo v Landstraße 98 881 lidí, z nichž 60 954 mělo rakouské a 37 927 cizí státní občanství. Podíl cizích státních příslušníků tak činil přibližně 38,4 %. Největšími jednotlivými skupinami cizích občanů byli Němci (4 927), Ukrajinci (3 213), Srbové (2 755) a Syřané (2 128).
Podle údajů za rok 2024 byl průměrný věk obyvatel 41 let. Osob mladších 15 let bylo 12 127, ve věku 15 až 64 let 70 407 a obyvatel ve věku 65 let a více 15 864.
Politika náhled|Budova okresního úřadu na Karl-Borromäus-Platz
Od 16. dubna 1946 zastávají funkci přednosty obvodu nepřetržitě představitelé SPÖ. Od 14. prosince 1989 je přednostou Erich Hohenberger.
Ve volbách do zastupitelstva obvodu v roce 2025 zůstala nejsilnější stranou SPÖ se ziskem 35,66 %. Zelení získali 24,05 %, FPÖ 12,13 %, NEOS 11,43 %, ÖVP 9,66 % a společná kandidátka KPÖ/LINKS 5,38 %. Šedesát mandátů se rozdělilo mezi SPÖ (22), Zelené (15), FPÖ (7), NEOS (7), ÖVP (6) a KPÖ/LINKS (3).
Kultura a památky
Paláce a architektura náhled|Horní Belveder náhled|Palác Razumovského
Nejvýznamnějším historickým komplexem obvodu je Belveder, tvořený Horním a Dolním Belvederem, oranžerií a rozsáhlými barokními zahradami. Byl vybudován v první třetině 18. století jako letní rezidence prince Evžena Savojského. Dne 15. května 1955 byla v Horním Belvederu podepsána Rakouská státní smlouva, která obnovila plnou suverenitu Rakouska.
Nedaleko se nachází Schwarzenberský palác. K významným klasicistním stavbám patří také Palác Razumovského, vybudovaný pro ruského diplomata knížete Andreje Razumovského podle návrhu Louise Montoyera.
náhled|Dům Wittgenstein v Kundmanngasse
Ve 20. století vznikly v obvodu stavby velmi odlišných architektonických směrů. Dům Wittgenstein v Kundmanngasse byl vybudován v letech 1926–1928 pro Margarethe Stonborough-Wittgensteinovou. Původní projekt vytvořil architekt Paul Engelmann a jeho návrh následně v proporcích i detailech výrazně přepracoval a zpřesnil Margarethin bratr, filozof Ludwig Wittgenstein.
K nejznámějším moderním stavbám obvodu patří Hundertwasserhaus, obytný dům realizovaný v letech 1983–1985 podle umělecké koncepce Friedensreicha Hundertwassera za spolupráce architektů Josefa Krawiny a Petera Pelikana.
V oblasti Sankt Marx stojí T-Center navržené architektem Güntherem Domenigem, jedna z prvních výrazných staveb nového rozvojového území Neu Marx.
Kostely náhled|Ruský pravoslavný chrám sv. Mikuláše
K významným sakrálním stavbám patří: Rochuskirche na Landstraßer Hauptstraße a kostel a klášter salesiánek na Rennwegu; v Gardekirche na Rennwegu sídlí polská katolická komunita, neogotický kostel sv. Otmara ve Weißgerberu, vysvěcený roku 1873, ruský pravoslavný chrám sv. Mikuláše v Jaurèsgasse, budovaný v letech 1893–1899, srbský pravoslavný chrám sv. Sávy ve Veithgasse, arménský apoštolský kostel sv. Ripsimy v Kolonitzgasse, evangelická Pauluskirche na Sebastianplatz, kostel Nejsvětějšího Vykupitele na Rennwegu, tradiční centrum českého katolického života ve Vídni.
Parky a hřbitovy náhled|Hřbitov svatého Marka
K největším a nejvýznamnějším zeleným plochám patří zahrady Belvederu, Botanická zahrada Vídeňské univerzity, Arenbergpark, Modenapark, Schweizergarten, Parkanlage Schwarzenbergplatz a část Městského parku.
Historický hřbitov svatého Marka byl roku 1784 zřízen jako jeden z pěti komunálních hřbitovů na tehdejším okraji Vídně. Po otevření Ústředního hřbitova roku 1874 zde pohřbívání téměř ustalo; dnes areál slouží jako veřejně přístupný park. Nachází se zde památník připomínající Wolfganga Amadea Mozarta, který byl na hřbitově pohřben.
Muzea a kulturní instituce náhled|KunstHausWien
Rakouská galerie Belveder uchovává jednu z nejvýznamnějších sbírek rakouského umění a největší soubor obrazů Gustava Klimta na světě. V Arsenalu sídlí Vojenské historické muzeum, jehož sbírky zachycují zejména vojenské dějiny habsburské monarchie a Rakouska. V červnu 2026 muzeum otevřelo novou stálou expozici věnovanou Rakousku v období 1918–1955.
K dalším institucím patří KunstHausWien, Muzeum padělání, Verkehrsmuseum Remise, Arnold Schönberg Center a Bezirksmuseum Landstraße. Muzeum dopravy Remise sídlí v bývalé tramvajové vozovně v Erdbergu a dokumentuje dějiny vídeňské veřejné dopravy. Bezirksmuseum Landstraße se věnuje místním dějinám a jeho stálá expozice zahrnuje také dokumentaci pronásledování židovských obyvatel obvodu za nacismu.
K významným kulturním scénám obvodu patří Vídeňský koncertní dům, Akademietheater, Rabenhof Theater a hudební a kulturní areál Arena Wien.
České vazby náhled|Budova gymnázia Školského spolku Komenský v Schützengasse 31