Klaudius Pauli, latinsky Claudius, nesprávně též Paulus byl františkán německého jazykaKromě toho, že pobýval zejména v německojazyčných konventech, jej uvádí plzeňská pamětní kniha jako „kazatele“ (viz níže), což místních podmínkách znamenalo německého. Čeští kazatelé byli popisováni jako „bohemicus“. žijící a působící v české řádové provincii a českých zemích. První známé stopy jeho aktivit směřují do konventu františkánů v Moravské Třebové, kde působil v letech 1743 až 1745 jako duchovní asistent (exhortator) Třetího františkánského řádu a ředitel křížových cest.HLAWATSCH, Albin OFM [et alii]. Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau Ab anno 1678. 1910[-1940], část: Series Capitulorum Provincialium ... et Officialium huius Conventus. Elektronický přepis textu v Muzeu Moravská Třebová. V následujících letech byl snad dle františkánských zvyklostí přeložen do jiného konventu, nicméně v roce 1751 bychom jej potkali opět v Moravské Třebové. Spolubratři mu zde svěřili funkci novicmistra připravujícího budoucí řeholníky v noviciátu na řádové sliby. Tehdy (v roce 1751) si zde zaznamenal osmidenní duchovní cvičení (exercicie) pro řeholníky, zřejmě současně realizovaná v místním konventu.Moravská zemská knihovna Brno, deponát františkánů Moravská Třebová (rukopisy), signatura MT 30. . Srov. Claudius Pauli však nebyl jen vychovatelem řádového dorostu, ale také hudebníkem. Obě činnosti se mu navíc vzájemně prolínaly, když vzdělávání ve zpěvu patřilo k jedné z náplní františkánského noviciátu. Spolu s anonymním klerikem v noviciátu, původem z Kadaně takto v roce 1751 zapsali do dvou svazků dvouhlasé sborové mešní doprovody užívané mezi františkány v českých zemích. Spolu s dalšími rukopisy se shodnou vazbou a úpravou tyto pak zřejmě řeholníci a novicové používali na kůru třebovského řádového kostela sv. Josefa k doprovodu slavených mší.<ref>Moravská zemská knihovna, deponát františkánů Moravská Třebová, signatury MT 12 (mše pro 1 nebo 2 hlasy), MT 13 (1.sbor pro mše psaný jistým klerikem), MT 14 (2. sbor téhož, písař Cl. Pauli). Popis viz DOKOUPIL, 'Soupis rukopisů z knihoven minoritů… (cit.), s. 73-74. Srov. Srov. </ref </ref>
Na svém dalším působišti v Kadani, rovněž jako novicmistr, byl totiž roku 1753 písařem a částečně snad i autorem zpěvníku pro liturgii v místním kostele Čtrnácti svatých Pomocníků.Liber continens Cantus et Preces pro usu Chori Cadanensis ad Sanctos XIV Auxiliatores quae propria sua penna expressit Pater Claudius Pauli Novitiatus Magister Anno quo Maius Altare adiuvantibus Benefactoribus e novo nostra erexit Religio, 1753. Dříve se rukopis nacházel ve františkánské knihovně v Kadani, na počátku 21. století v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze. V roce 1755 byl v plzeňském klášteře ustanoven kazatelem a klášterním vikářem.Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 564 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54. Po třech letech se vrací do Moravské Třebové, kde byl na období let 1757 až 1759 jmenován kvardiánem.. HLAWATSCH et al., Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau ... (cit.), část Series Capitulorum Provincialium ... et Officialium huius Conventus. Kronika na dalších místech zaznamenává několik události, které Claudiho v Třebové potkaly.
Své zmíněné osmidenní exercicie praktikoval Pauli v podobné nebo pozměněné podobě opakovaně v různých klášterech a byly zřejmě oblíbené. Sám si je opakovaně do rukopisu pod titulem Disciplina monastica zaznamenal, snad při jejich provádění v klášteře v Hájku.Disciplina monastica seu Locutio Dei ad correligiosi In sacra octidiana exectitiorum spiritualium solitudine commorantis. Pro usu Patris Claudii Pauli propria manu conscripta Anno 1774 [?, srov. datum úmrtí]. Dříve se rukopis nacházel v knihovně hájeckého kláštera (signatura Oa XLIV), posléze v knihovně u P. Marie Sněžné v Praze. Další opis Pauliho duchovních cvičení si patrně v roce 1754 zapsal v Kadani tehdejší novic Pavel Fanta († 1796).Knihovna františkánů u P. Marie Sněžné v Praze. Prozatímní soupis rukopisů vrácených františkánům uvádí rok 1744 nebo 1754. Druhé vročení je však pravděpodobnější neboť Pauli v té době (1753) v Kadani působil – srov. jeho výše popsaný zpěvník. Později, konkrétně v roce 1763, byl františkán Klaudius Pauli kvardiánem o pár desítek let později zrušeného kláštera u Sv. Barbory v Opavě.Srov. SEHNAL, Hudba u františkánů... (cit.), s. 224. Ve funkci opavského klášterního představeného rovněž patrně zemřel. Nikoli však přímo v domovském konventu, ale na cestách, zřejmě s poutním zaměřením. Pozemskou pouť dokončil 8. května 1763 ve vsi Stare Tarnowice mezi polskými městy Gliwice a Čenstochová. Při nejbližším františkánském konventu v Gliwicích byl pohřben. Nekrologium české františkánské provincie. SEHNAL, Hudba u františkánů... (cit.), s. 234, na základě pamětní knihy kláštera.
Reference
Kategorie:Františkáni Kategorie:Františkáni v českých zemích Kategorie:Františkánští autoři Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Úmrtí v roce 1763 Kategorie:Muži