Projekt 885 Jaseň (v kódu NATO třída Severodvinsk, někdy nazývána též třída Graney) je třída útočných ponorek Ruského námořnictva s jaderným pohonem. Představuje náhradu ponorek Projektu 971 (v kódu NATO Akula) a Projektu 949 (v kódu NATO Oscar). Ponorky jsou konstruovány s ohledem na plnění širokého spektra misí, včetně ničení hladinových cílů, ponorek, průzkumu a zapojení do speciálních operací. K roku 2025 byla plánována stavba dvanácti ponorek tohoto typu.
Stavba náhled|vlevo|Ilustrace ponorky projektu 885
Ponorky staví ruské loděnice Sevmaš v Severodvinsku. Kvůli nedostatku financí doznala stavba ponorek projektu 885 značného zpoždění – prototypová jednotka Severodvinsk byla stavěna v letech 1993–2014, tedy plných 21 let. Počínaje druhou jednotkou jsou tak stavěny modernizované ponorky projektu 885M Jaseň-M.
Jednotky Projektu 885 Jaseň a 885M Jaseň-M: Jméno Projekt Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status K-560 Severodvinsk 885 21. prosince 1993 15. června 2010 17. června 2014 aktivní K-561 Kazaň 885M červenec 2009 31. března 2017 7. května 2021 aktivní K-573 Novosibirsk 885M 26. července 2013 25. prosince 2019 21. prosince 2021 aktivní K-571 Krasnojarsk 885M 2015 30. července 2021 11. prosince 2023 aktivní K-564 Archangelsk 885M 19. března 2015 29. listopadu 2023 27. prosince 2024 aktivní Perm 885M 29. července 2016 27. března 2025 spuštěna Uljanovsk 885M 28. července 2017 28. července 2026 spuštěna Voroněž 885M 20. července 2020 ve stavbě Vladivostok 885M 20. července 2020 ve stavbě Murmansk 885M 17. června 2026 ve stavbě 885M plánována 885M plánována
Konstrukce náhled|Stavba ponorky Severodvinsk náhled|Věž ponorky K-564 Archangelsk
Ponorky jsou částečně jednopláštové a částečně dvouplášťové koncepce (záď počínaje oddílem s vertikálními sily). Trup je zhotoven z nízkomagnetické oceli. Můstek se nachází pod velitelskou věží. Její součástí je i záchranný modul pro celou posádku. Severodvinsk představuje první ruskou ponorku se sférickým sonarem v přídi. To si vynutilo posunutí torpédometů dozadu na úroveň kořenu velitelské věže. Sonarový komplex Irtyš-Amfora tvoří sférický sonar přídi a další sonary na bocích trupu.
Ponorka je vybavena dvěma 533mm a šesti 650mm torpédomety, sloužícími k vypouštění torpéd a námořních min. Výzbroj zahrnuje například 533mm raketová torpéda VA-111 Škval, 533mm torpéda SAET-60M, nebo 650mm protiponorkové střely RPK-7 Veter (v kódu NATO SS-N-16 Stallion). Ponorka nese osm čtyřnásobných vertikálních vypouštěcích sil pro střely s plochou dráhou letu P-900 Alfa (v kódu NATO SS-N-27) s dosahem až 800 km, protilodní střely P-800 Oniks s dosahem až 300 km, nebo protizemní střely S-10 Granat (v kódu NATO: SS-N-21 Sampson). Střely mohou nést jadernou hlavici. Další možností jsou řízené střely rodiny 3K14 Kalibr. Perm je jíž schopen nést i hypersonické střely 3M22 Zirkon.
Pohonný systém tvoří jeden reaktor o výkonu cca 200 MW a dvě turbíny. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů na hladině a 35 uzlů pod hladinou.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Rozestavěná plavidla Kategorie:Ruské jaderné ponorky Kategorie:Vzniklo ve 21. století Kategorie:Třídy ponorek