Jiřina Žertová, roz. Rejholcová, (* 13. srpna 1932 Praha) je česká sochařka, sklářská a uměleckoprůmyslová výtvarnice.

Život Jiřina Žertová pochází z rodiny Ing. Josefa Rejholce, úředníka Nejvyššího státního účetního kontrolního úřadu v Praze. V letech 1947 až 1950 studovala na Státní grafické škole u prof. Zdeňka Balaše (1904–1997). Od roku 1949 byla škola přejmenována na Vyšší školu uměleckého průmyslu, kde studovala v ateliéru Petra Dillingera. Její spolužačkou a přítelkyní byla Zdena Strobachová, ve vyšším ročníku studovala Adriena Šimotová nebo Jiří John.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 14-17

Již po třetím ročníku grafické školy složila zkoušku na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kam byla přijata roku 1950, krátce po únorovém komunistickém převratu a v době tvrdých politických perzekucí. Přesto se profesoru Josefu Kaplickému podařilo v ateliéru udržet liberální a kreativní atmosféru.Rossini P, Jiřina Žertová, Neues Glass 3, 2012 Sešla se zde skupina studentů (René Roubíček, Stanislav Libenský, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Vratislav Šotola, Stanislav Oliva, Rudolf Volráb, aj.)IS abART: Kaplický Josef, které zajímala moderní malba a grafika a mohli své představy uplatnit v práci s leptaným a malovaným sklem. V té době byly v knihovně UPM stále dostupné časopisy jako Cahiers d´Art, kde bylo možné seznámit se s moderním francouzským uměním. Jiřina Žertová ukončila studium roku 1955 návrhem monumentální vitráže s motivem koní. Podařilo se jí získat prospěchové stipendium SČSVU a následující rok dělala ve Sklářském středisku návrhy užitkového skla určené pro průmyslovou výrobu.Jiřina Žertová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 135

Provdala se za geologa Bedřicha Žerta, se kterým má dceru Pavlínu (* 1956) a syna Jana (* 1959).RNDr. Bedřich ŽERT, - geologist (1927-2017) Od roku 1956 pracuje jako nezávislá výtvarnice a věnuje se volné tvorbě. Patřila mezi nejúspěšnější absolventky ateliéru Josefa Kaplického a její návrhy skla byly pravidelně vystavovány na přehlídkách českého skla.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 9 Samostatně vystavuje od roku 1973 (Vídeň). Roku 1989 měla autorskou výstavu v Heller Gallery v New Yorku a Nakama Gallery v Tokiu, roku 1992 v Müller Gallery v New Yorku.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 19

Spolupracuje externě se sklárnami Bohemia v Poděbradech a navrhuje foukané a ryté sklo pro Sklářskou huť Beránek ve ŠkrdlovicíchSklárna Beránek ve Škrdlovicích: 1940-2008. Huť byla znárodněna a spadala pod Ústředí uměleckých řemesel, ale původní majitelé zde od padesátých let pracovali jako sklářští mistři a realizovali i velmi náročné návrhy sklářských výtvarníků. Možnosti autorské tvorby ve Škrdlovicích se radikálně změnily po roce 1967, když se do vedení dostali jako designéři František Vízner a Dana Vachtová. Žertová s Vachtovou začaly využívat také vzorovacích hodin, které výtvarníkům nabízel Crystalex v Novém Boru.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 40 Od konce 60. let skleněné objekty Jiřiny Žertové realizovali sklářští mistři František Danielka, Josef Rozínek (sklárny Nový Bor) nebo Josef Kučera (sklárna Chřibská).Kristián Suda, Sklo-objekt, Domov 1979, s. 21Stehlík František, Severočeské muzeum Liberec 1975

Od roku 2007 je členkou SVU Mánes.

Ocenění 1957 XI. Trienale di Milano, Silver MedalKarel Hetteš, Czechoslovak Glass Review, 1957 2004 International Exhibition of Glass Kanazawa, Honourable mention

Dílo Jiřina Žertová patří mezi sklářské výtvarníky, kteří se v kontextu české ateliérové sklářské tvorby uplatňují nejvýrazněji v oblasti malovaného skla.

Během studia se věnovala především malbě a první tři roky i broušenému sklu během praxe ve sklárně Moser v Karlových Varech.Jiřina Žertová in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 133 Po absolvování školy kreslila vzory pro Sklárny Bohemia v Poděbradech, která pracovala s olovnatým broušeným sklem. Za soubor broušeného skla roku 1957 získala první mezinárodní ocenění. V 50. letech sklo umožňovalo mnohem svobodnější tvorbu než jiné obory kde dominoval socialistický realismus.

Její tvůrčí dráha v práci se sklem se rozvinula v 60. letech, kdy měla možnost realizovat návrhy hutního skla ve sklárně ve Škrdlovicích. Již první práce Jiřiny Žertové byly neseny v duchu netradičních řešení a uchovaly si osobité kvality abstraktního výtvarného projevu. Barvu uplatňuje jako významotvorný prvek, ale její objekty, pokud jsou inspirovány přírodou, vycházejí především z možností a specifiky samotného skla. Realizovala zde i své první větší objekty z foukaného skla, ale nové tvůrčí možnosti objevila až po přechodu do podniku Borské sklo (pozdější Crystalex), kam ji pozval František Danielka.Jiřina Žertová in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 138

Na počátku autorčiny ryze autorské sklářské tvorby ve 2. polovině 70. let stálo foukané sklo. Rotační princip tvarování skla při foukání do dřevěné formy ovlivnil její tvorbu směrem k přísně geometrickým tvarům, které kombinovala aby zdůraznila vzájemné napětí a dynamiku vnitřního prostoru. Zprvu bylo hnací silou kreativity samo opojení z formování rozměrné bubliny, která byla ve výsledku fascinujícím objektem. Zásahy do ní se omezovaly na prohýbání či prosté promáčknutí hladce vypjatého tvaru.Křen I, in: Křen Ivo, Bouček Vít, Konvergence, 2013 Zajímala se o výtvarné řešení vnitřního prostoru a navrhovala technicky náročné foukané objekty se vsazenými prvky. Jiřina Žertová ale brzy opustila uhlazenost formy a do skla otiskovala nejrůznější předměty. Začala také využívat foukání do stále složitějších dřevěných i sádrových forem, které jí pomáhal zhotovit její muž Bedřich Žert. V rozporu s dosavadní dílenskou praxí ponechávala jako součást objektů i tzv. kopny – okraje skleněné hmoty vyčnívající mimo formu.Jiřina Žertová in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 139-141 Ty dávaly živelně se rozpínající hmotě nový dramatický výraz v modelaci tvarů a ve strukturách povrchů. Harmonii křivek foukaných tvarů spojila s pojednáním jejich stěn dekorem bublin spolu s odvážnými „malířskými tahy“ pramenů barevných sklovin.

Jiřina Žertová nemohla při práci ve sklárně úplně kontrolovat barvu svých objektů a částečně pracovala s prvkem náhody. Razanci tvarování autorka v 80. letech proto zdůraznila expresivními zásahy gestickou malbou, jejichž podoba se posléze ustálila na lité liniové struktuře, obepínající v barevné spleti skleněný tvar a zasahující i podstavec.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 92 Transformace podnětů z konkrétní reality nebyla při jejich vzniku zásadně určujícím momentem. Vznikaly volně, v zaujetí samotným tvůrčím uvažováním o modelaci hmot skleněného tvaru světlem, o interakci sochařských forem s barevnými akcenty jako s prvkem odlišné výtvarné řeči. Vrcholem a zároveň mezníkem v této sérii se stal objekt Neptej se kam jdeme z roku 1990.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 95

Na počátku 90. let měla Jiřina Žertová pocit, že ve foukaných objektech vyčerpala svoje výrazové možnosti. Spolupráce se sklářskou hutí se také zkomplikovala během privatizace a s příchodem nových majitelů.Jiřina Žertová in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 142 Absolutní svobodu kreativity a realizační nezávislosti našla ve využití principu vrstvení malovaných plochých skel.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 146 Zůstala v nich zachována rozmáchlá litá strukturální malba, ale zásadně se proměnila forma a vztah sklo – barva. Podoba autorčiných prací je vnějškovou formou méně dramatická. Zdánlivě nehmotné hranoly vrstvených desek neexpandují do prostoru, uzavírají se do sebe samých. Sklo se stalo stavebním prvkem, nositelem malované barevné struktury, zprostředkovatelem vizuální proměnnosti celého objektu. V jeho sevřeném vnitřním prostoru se rozehrává těkavá hra s barevnou a světelnou proměnností, s iluzí hmotného, s prostorovou magií, narušením logiky výstavby objektu odrazy zrcadel. Ačkoliv je opět možné vidět v pracích podobnosti s realitou, jedná se o souvislost obecně symbolickou. K mnohdy rozměrným dílům lze tedy přistupovat především jako k velkorysé nabídce zážitku impresivní hry s mnohotvárností, s barvou a strukturou, s čímsi viděným a přesto neuchopitelným. S posunem horizontu se divákovi zjevují a opět mizí iluzivní tvary a tělesa a kompozicím propůjčují charakter mobilního objektu. Toto vrstvení plochého skla ve spojení s gestickou abstraktní malbou posunulo malbu z vymezených prostorových tvarů do třetí dimenze a činí díla Jiřiny Žertové unikátními i v mezinárodním měřítku.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 149

V desetiletí po roce 2011 začala Jiřina Žertová pracovat s kompozicemi orientovanými na výšku, kde se jí podařilo vychýlením z osy některé objekty dynamizovat a rozvlnit. Objekty skládané z tabulového skla nabízejí řadu vizuálních efektů – tvary se mohou navzájem prolínat, stejně jako posouvat a oddalovat, barevné malované plochy viděné v prvním plánu se sčítají s těmi, které odrážejí zrcadla.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 182 Autorka tímto způsobem vytvořila velkou řadu charismatických prací – složitých prostorových objektů skládaných z plochých skel. Na vrstvách je uplatněné bohaté víření barevných struktur, ale i monochromní černá či rudá malba linií kombinovaných s plochami (Babylon, 2012). V objektech vytvořených po roce 2013 vyřešila i soudržnost skel řazených vertikálně a vytvořila několik objektů ve kterých se uplatňují strohé geometrické tvary.Sylva Petrová, in: Klára Jirková (ed.), 2022, s. 214

Jiřina Žertová je v autentičnosti svého výtvarného rukopisu nastálo jednou z nejvýraznějších postav současného ateliérového skla v České republice a její práce mají své uznávané postavení i v mezinárodním kontextu.

Design Jiřina Žertová je autorkou nápojového skla, hutního skla tvarovaného z volné ruky i návrhů dekorů broušeného olovnatého skla. Je také autorkou několika realizací pro architekturu.

Zastoupení ve sbírkách Centre Pompidou, Paříž Musée des Arts Décoratifs de la Ville, Lausanne The Corning Museum of Glass, New York Jacques Baruch Gallery, Chicago The Lannan Foundation of Contemporary Arts, Palm Beach Museum of Science and Industry, Los Angeles Kunstsammlungen der Veste, Coburg Kunstmuseum Düsseldorf Museum für Kunst und Gewerbe Hamburg Glasmuseum Ebeltoft Kunstforum Göhrde Steinberg Foundation, Kunstmuseum Liechtenstein Muzeum Narodowe, Wroclaw Uměleckoprůmyslové museum v Praze Moravská galerie v Brně Severočeské muzeum v Liberci Východočeské muzeum v Pardubicích Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Crystalex Nový Bor

Výstavy

Autorské 1973 Galerie Lobmeyer, Vídeň 1975 Severočeské muzeum, Liberec 1982 Gallery Rob van den Doel, Gravenhage, NL 1984, 1987 Galerie Centrum, Praha 1989 Heller Gallery, New York, Gallery Nakama, Tokio 1990 Galerie Gottschalk-Betz, Frankfurt am Main, Clara Scremini Gallery, Paříž, Galerie Sanske, Curych 1992 Müller Gallery, New York, Silica gallery, Beverly Hills, Ca., USA 1994 Dům u Jonáše, Východočeská galerie v Pardubicích 1998 Bender-Boehringer – Zentrum, Vídeň 1999 Galerie výtvarného umění v Ostravě 2001 Galerie výtvarného umění Znojmo 2005 Glasgalerie Hittfeld, Hamburg 2006 Leo Kaplan Modern, New York 2008 Galerie Aspekt, Brno 2013 Jiřina Žertová, Vladimír Kopecký: Konvergence, Východočeská galerie Pardubice 2014 Galerie Nová síň, Praha 2017 Galerie Špilberk, Brno

Společné (výběr) 1984 Modern Czechoslovak Glass Sculptures, Copenhagen Contemporary Glass in Europe, Strasbourg Trienále řezaného skla, Moravská galerie v Brně 1985 Coburger Glaspreis, Coburg Glassymposium Süssmuth 1986 Contemporary Czech Glass, London, Birmingham Modern International Glass Art, Ebeltoft, DK Tchechoslowakisch Glas in Austria, Wien, Salzburg 1987 Vidre D art, Asuntament de Barcelona České kulturní centrum Warszawa, Wien 1988 Artistes Verries de Tchécoslovaquie, Bruxelles Kopecký + Freunde, Frankfurt am Main Salon, Praha