Lokoťská samospráva (neoficiálně také Lokoťská republika, ) byla za druhé světové války oblast okolo ruského městečka Lokoť v Brjanské oblasti, kde němečtí okupanti experimentálně předali část pravomocí místním kolaborantům. Samospráva zaujímala rozlohu více než 30 000 km² a žilo v ní zhruba 580 000 obyvatel.

Lokoť měla zvláštní postavení už za carských dob, kdy patřila osobně velkoknížeti Michailu Alexandroviči a zdejší obyvatelé se těšili řadě privilegií. To byl jeden z důvodů, proč zde byl sovětský režim vnímán spíše negativně.

Okupanti zřídili samosprávu 15. listopadu 1941 a vytvořili její orgány z řad místních antikomunistů, kteří založili tzv. Národně socialistickou stranu Ruska „Viking“. Starostou obce Lokoť a okolí, označovaným jako burgomistr, se stal technik z místního lihovaru Konstantin Voskobojnikov, účastník protisovětského rolnického povstání ve dvacátých letech. V lednu 1942 byl Voskobojnikov zabit partyzány a jeho nástupcem se stal Bronislav Kaminskij, který byl polsko-německého původu. V oblasti byla vytvořena Ruská osvobozenecká lidová armáda (RONA) s přibližně dvaceti tisíci příslušníky, která se podílela na represích proti Židům a osobám podezřelým ze spolupráce s partyzány. Bojové přípravě RONA velel náčelník štábu Ivan Frolov. Popravy vykonávala Antonina Makarovová, později usvědčená ze zabití nejméně 1500 lidí.

náhled|vlevo|upright=0.7|Kaminskij (pátý zleva) s příslušníky četnictva (Gendarmerie) a RONA Životní úroveň obyvatel samosprávy byla vyšší než na řadě jiných okupovaných území. Obyvatelům bylo povoleno soukromé hospodaření, každý dostal přiděleno deset hektarů půdy, která dříve patřila kolchozům. Fungovaly zde soudy, policie, školy, nemocnice, noviny a divadla; platilo se sovětským rublem. Lokoťská samospráva hrála důležitou roli v nacistické propagandě jako ukázka toho, jak se mělo Rusům dařit, pokud by se podřídili německé okupační správě. Zároveň poskytovala Wehrmachtu důležité zásobovací centrum v zázemí.

V souvislosti s postupem Rudé armády bylo v srpnu 1943 evakuováno z Lokoťského újezdu asi třicet tisíc osob, především funkcionářů a ozbrojenců samosprávy, do okolí Vitebsku, který Němci ještě drželi. Kaminskij se zde neúspěšně pokusil založit tzv. Lepelskou republiku. Později se s jednotkami RONA účastnil potlačení Varšavského povstání, během něhož byl na příkaz německého velení popraven za rabování. Sovětské oddíly dobyly Lokoť 5. září 1943.

Odkazy

Reference

Literatura SNYDER, Timothy. Krvavé země. Přeložila Petruška Šustrová. Praha: Paseka; Prostor, 2013. . S. 244.

Externí odkazy

Mýty Velké vlastenecké války Lokotskaya respublika Archivovaná stránka k tématu Lokoťské samosprávy

Kategorie:Dějiny Sovětského svazu během druhé světové války Kategorie:Dějiny Ruska během druhé světové války Kategorie:Kolaborace během druhé světové války