náhled|Strážní věž (405 m n. m.) tzv. „Špačkárna“ je součástí Památníku železné opony v Čížově, který je jedinou dochovanou ukázkou části bývalé želené opony v tehdejší Československé socialistické republice Útvary Pohraniční stráže vznikaly od začátku roku 1951. Zajišťovaly bezpečnost státní hranice, vojenskou ostrahu, celní ostrahu a spolupůsobily při veřejné bezpečnosti. V červenci 1949 vznikl úsek podél německé a rakouské hranice podléhající přímo SNB – útvaru 9600 Praha. V lednu 1951 došlo ke zrušení praporu PS SNB Znojmo. Nový pohraniční oddíl ve Znojmě nesl název 4. znojemský pohraniční oddíl Ministerstva národní bezpečnosti (MNB) – PS – útvar 5688 Znojmo.Zrušení sestavy praporu PS SNB Znojmo bylo uskutečněno na základě rozkazu velitele PS čj. Rd-002764/1-50 z 30. prosince 1950. V počáteční fázi docházelo na státní hranici k budování tzv. nové sestavy Pohraniční stráže. Jednalo se hlavně o zavedení opatření (nastartovaná) z roku 1951 jako například trojnásobné zvýšení plánovaných počtů pohraničníků, rozdělení na směr hlavní (státní hranice s NSR) a vedlejší (státní hranice s Rakouskem a část, později celá, hranice s NDR), dotování útvarů na západní hranici zvýšenými počty zabezpečovacích jednotek, velitelských článků, zřízení poddůstojnických škol a nebo hustší rozmístění pohraničních rot. Započalo se s plánováním (vzápětí s realizací) ženijnětechnického zabezpečení (ŽTZ). Byl vydán zákon o Pohraniční stráži a nařízení ministra národní bezpečnosti o právu příslušníka PS použít zbraně, řídící ustanovení o pohraničním území a na podzim 1951 předpis k zákonu o PS č. 69/1951 Sb.Vaněk Pavel: Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951–1955, Praha Ústav pro studium totalitních režimů, 2008, 978-80-87211-08-369. Zákon o ochraně státních hranic. - 70. Nařízení o právu příslušníka Pohraniční sťráže použit zbraně.Sbírka zákonů

Poté následovalo splnění myšlenky „nedotknutelnosti hranice”. Nejrychleji se podařilo splnit (do počátku roku 1952) dislokaci jednotek, kde největším problémem byly vhodné objekty. Jakmile útvary PS vyřešily otázku ubytování a hustějšího rozmístění blíže hranici, započaly budovat ŽTZ. Roty připravovaly orný pás, kácely průseky, vztyčovaly pozorovatelny, drátěné zátarasy s elektrifikací a minovaly. Ve spolupráci s bezpečnostními složkami a národními výbory zavedla PS zóny s omezeným vstupem, čímž bylo znemožněno místnímu obyvatelstvu se podílet na útěcích přes státní hranici a tzv. „převádění”. Tím se také dařilo udržet ženijnětechnická opatření a způsob ochrany státní hranice v utajení. „Během na dlouhou trať“ se stalo dlouhodobé zajištění funkčního systému, kdy se tyto snahy objevovaly zejména v letech 1954 a 1955. Začínalo se také více dbát na bezpečnost pohraničníků či vojáků základní služby. Pravidla pro instalaci nástrahovadel, zapojení elektřiny do EZOH se specificky zkonkretizovala a upravila, takže údržbu zajišťovali specializovaní vojáci. Kvůli vysoké spotřebě elektrické energie v průmyslu docházelo však k vypínání elektrického proudu v době soumraku a nad ránem.

V začátcích budování socialismu dostala brigáda pro přesuny více dopravních prostředků, mohla telefonizovat pozorovatelny a trasu DZ, disponovala více traktory k údržbě orného pásu atd. Některá nadbytečná místa zrušila a vytvořila tabulková místa pro specialisty. Neméně důležité bylo i zavazování si místních civilistů (prověřené obyvatelstvo v Hraničním pásmu) pro získávání informací. Poslední rozšíření Hraničního pásma proběhlo u znojemské brigády v létě 1953. Následovalo hned po skončení jeho vysídlení k 1. květnu 1952. Poslední do praxe uvedená železná opona měla podobu 20 metrů širokého pásu s drátěným zátarasem a signální stěnou, oraným pásem ošetřovaným totálními herbicidy a obslužnou asfaltovou silnicí. Součástí byla i různá přídavná ženijní zařízení – ježkové a jehlanové zátarasy, dělobuchy, osvětlovací rampy nebo strážní věže. Během totality se občané pokoušeli překročit státní hranici nejrůznějšími způsoby. Většinu z nich PS zadržela nebo zastřelila. Zadržení byli odsouzeni k vysokým trestům ve vězeních nebo k trestu smrti. Rodiny a přátele odsouzených, ale i zemřelých, pak čekala ze strany státu perzekuce. Rokem 1991 totalitní ostraha hranice definitivně skončila.

Vznik a posilování brigády Na moravském úseku státní hranice s Rakouskem došlo rozkazem velitele PS čj. Rd-002764/1-50 z 30. prosince 1950 v lednu 1951 ke zrušení dosavadního praporu PS Znojmo s krycím označením PS-útvar 7196 a ke zřízení pohraničního oddílu s velitelstvím v témže městě (PS-útvar 5688 Znojmo). Z rozkazu velitele tak vznikly v rámci znojemského oddílu 4 prapory – v Jemnici, Znojmě, Hrušovanech nad Jevišovkou a Břeclavi. Pod tato velitelství praporů spadalo 20 pohraničních rot. Vznik nového znojemského oddílu doprovázela řada problémů. Pohraničníci neměli dostatečné vzdělání, chyběli služební psi, některé pozice se nedařilo obsadit atd. Na území 4. znojemského pohraničního oddílu bylo velké procento úspěšnosti při pokusech o přechod státní hranice do Rakouska (mezi 19–23 hodinou a 3–7 hodinou ranní)Podle PS bylo možné překonat státní hranici bez jakýchkoliv příprav a bez zadržení pohraniční hlídky. Vaněk, Pavel: Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945–1955. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009, s. 38., takže došlo k navýšení stavu a prapor nesl následně název 4. brigáda PS Znojmo.19. března 1951 byl vydán rozkaz ministra NB č. 9 o označení brigád PS.

4. rota z Podhradí byla přesunuta blíže k hranici do Uherčic. Jednalo se o 4. záložní rotu Uherčice spadající pod 1. prapor Jemnice. Na starost měla hraniční úsek dlouhý 9 950 m.Vaněk, Pavel: Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945–1955. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009, s. 38. V roce 1951 se započalo s budováním kontrolního pásu a již v roce 1952 se 1. praporu Jemnice podařilo zadržet 19 narušitelů.Vaněk, Pavel: Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945–1955. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009, s. 41. Pohraniční roty Mikulov, Valtice a Uherčice působily jednak daleko od státní hranice, ale také jejich umístění v centru obce ztěžovalo práci v utajení.Vaněk, Pavel: Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945–1955. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009, s. 47. Posílení brigády v roce 1955 souviselo s opuštěním dosud okupovaného rakouského území Rudou armádou. Nové velitelství praporu ve Vranově nad Dyjí vzniklo zrušením praporu Pivoň. Ustanoveni do funkcí velitelství praporu Vranov byli příslušníci bývalého praporu Pivoň dnem 16.6.1955. Viz tamtéž, rozkaz velitele 4. brigády č. 095 z 22.6.1955. Nová rota byla umístěna ve Valticích do prostoru celnice a druhá v lokalitě Doubravka (Dúbravka). AMV Brno-Kanice, f. 2357, k. 82, čj. 0010804 z 29. 6. 1955 (došlé), schválení nových směrnic o ochraně státních hranic s Rakouskem politickým byrem ÚV KSČ. AMV Praha, TR MV č. 113 z 25. 6. 1955, reorganizace ochrany československo-rakouských státních hranic. Rozkaz velitele PS č. 0043 z 2. 6. 1955, reorganizace ochrany čs. rakouské státní hranice, s prováděcí směrnicí ve formě nařízení náčelníka štábu HS PS č. 0015 z 1. 6. 1955 (AMV Brno-Kanice, f. 2357, k. 108) a příloha k čj. PS-0014119/14-OS-55 z 15.6.1955, Organizace ochrany čs.-rakouské státní hranice (AMV Brno-Kanice, f. 2357, k. 84). Ve štábu proběhlo i posílení tří exponovaných oddělení: operačního, zpravodajského a oddělení bojové přípravy. V roce 1953 začaly vznikat u PS Znojmo (ale i Cheb, Bratislava a České Budějovice) první jednotky pomocníků PS.

Spolupráce s místním obyvatelstvem Po vzniku hraničního pásma bylo „státně nespolehlivé“ obyvatelstvo vystěhováno a zakázané pásmo museli místní obyvatelé opustit zcela. Do zakázaného pásma měli přístup jen pohraničníci, popřípadě lesníci a zemědělští brigádníci se speciálním povolením a pod dohledem PS. V bezprostřední blízkosti hranic a v okolí rot zůstaly jen prověřené osoby, které byly označeny za „spolehlivé”.VANĚK, Pavel: Konstituování pohraničního území v letech 1948–1951 jako prvku ochrany státní hranice.

Pomocníci Pohraniční stráže Pomocníci Pohraniční stráže byli zřízeni rozkazem velitele PS č. 00171 ze dne 24. července 1954, ale fungovali již mnohem dříve. PPS měli vlastní organizační strukturu. Nejmenší jednotkou bylo družstvo (do deseti osob), pak následovala četa a v čele družstva nebo čety stál velitel pomocníků PS. Režimem prověření pomocníci odhalovali „narušitele hranic“ a poté informovali pohraničníky, účastnili se pohraničních operacích, chránili tzv. státní a družstevní majetek. Stali se nedílnou součástí ochrany státní hranice v uvedeném úseku. Jednalo se hlavně o zaměstnance státních statků, státních lesů a bývalé příslušníky PS, kteří v pohraničí po ukončení vojenské základní služby zůstali natrvalo. Svoji službu (udávání) prováděli nejprve zdarma, později byli symbolicky odměňováni monočlánky do baterek a v době potřeby zesílení informátorství dostávali tzv. „šlapné" podle odpracovaných hodin (v řádu několika set korun ročně). Mezi stanovišti PS bylo vybudováno stálé polní telefonní spojení. Pomocníci PS byli vybaveni skládacími přenosnými mikrotelefony (pojítky), které mohli zapojit do telefonního vedení jednoduchými zástrčkami v prostorech střežení (ale i v obcích) a podávat hlášení.ABS, f. 2357 – Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic. Služební předpisy a pomůcky, k. 1, Předpis pohraniční služby (pohraniční rota) 1956, s. 122.

Rozkazem MV ČSR byl 25. června 1955 zřízen prapor PS Vranov nad Dyjí. V roce 1958 se v příhraničních obcích utvářely pionýrské oddíly Mladých strážců hranic. V roce 1959 se začínají rozpouštět jezdecké jednotky a brigáda byla motorizována terénními vozy GAZ 69 (dříve bojové Tudory Š-1101 P). Od 1. dubna 1963 se na základě vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu započalo s rušením celnic, jejichž počet klesl na čtyřicet. Téhož roku byl 29. dubna udělen svazku PS Znojmo Řád práce. V roce 1964 se pohraničníci pustili do postupného rušení elektrifikovaného drátěného zátarasu. Souběžně s kontrolním pásem byly budovány signální stěny SP – U60. Konec elektrifikace zátarasu nastal až k 1. červnu 1966. 18. června 1965 NS ČSSR schválilo zákon o cestovních dokladech a zákon o pobytu cizinců na území ČSSR. PS Znojmo zorganizovala v tomto roce soutěž o nejlepší výsledky ve sklizni sena. Brigáda ve Znojmě byla vybavena novou bojovou technikou – obrněnými transportéry, bezzákluzovými kanóny, větším počtem automobilové techniky. 25. ledna 1967 zasahovala PS Znojmo v nočních hodinách při k pokusu o narušení SH Rakouska třemi osobami za použití nákladního automobilu Tatra. Pohraničníci pokus zmařili, a to i za použití zbraně.Pohraniční stráž v datech Sestava 3. oddílu PS Znojmo – leden 1951 PRAPOR ROTAROTA ROTA ROTA ROTA 1. Jemnice (PSú 4682) 1. Slavonice 2. Písečná 3. Rancířov 4. Podhradí n/D 5. Šafov (PSú 3688)(PSú 3683) (PSú 3686)(PSú 3689) (PSú 3682) 2. Znojmo (PSú 4635) 6. Čížov7. Lukov8. Devět Mlýnů9. Hatě 10. Ječmeniště (PSú 3638)(PSú 3633)(PSú 3636)(PSú 3639)(PSú 3632) 3. Hrušovany (PSú 4666) 11. Jaroslavice12. Hevlín13. Šanov14. Novosedly15. Mikulov (PSú 3668)(PSú 3663)(PSú 3666)(PSú 3669)(PSú 3662) 4. Břeclav (PSú 4693) 16. Sedlec17. Valtice18. Boří Dvůr19. Lány 20. Ruské Domy (PSú 3698)(PSú 3693)(PSú 3696)(PSú 3699)(PSú 3692)

Dislokace roty PS-útvaru 5688 Znojmo na zámku v Uherčicích náhled|Rota v obci Uherčice byla součástí 4. bPS Znojmo (útvar 5688). Sídlila (od roku 1952) v zámku Uherčice, a to až do roku 1964, kdy se vojáci přestěhovali do nově blíže postavené roty Vratěnín k SH. Zámek postupně chátral a v 80. letech se ocitl až na pokraji zániku