Projekt 122bis (v kódu NATO třída Kronshtadt) je třída velkých hlídkových člunů a stíhačů ponorek sovětského námořnictva z doby studené války. Postaveno bylo 227 jednotek této třídy. Přibližně padesát plavidel bylo předáno zahraničním uživatelům, kterými byla Albánie, Bulharsko, Čínská lidová republika, Egypt, Indonésie, Kuba, Polsko a Rumunsko.
Stavba Plavidla této třídy byla stavěna v letech 1946–1956. Celkem bylo postaveno 227 jednotek této třídy a dalších devět nebylo dokončeno.
Konstrukce Plavidla nesla jeden dvouúčelový 85mm kanón 90K, dva 37mm dvoukanóny 70K, tři zdvojené 12,7mm kulomety (později využívány i 14,5mm kulomety). K ničení ponorek sloužily dvě skluzavky hlubinných pum a dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-900, během služby u některých lodí nahrazené výkonnějšími typy RBU-1800, nebo RBU-2500. Pohonný systém tvořily tři diesely General Motors 12-278-A o výkonu 3300 hp, roztáčející tři lodní šrouby s pevnými lopatkami. Nejvyšší rychlost dosahovala dvacet uzlů.
Uživatelé náhled|vlevo|Polské plavidlo ORP Zawziety náhled|vlevo|Polské plavidlo projektu 122bis v doku náhled|vlevo|Indonéská plavidla projektu 122bis
Albánské námořnictvo – 6 jednotek
Bulharské námořnictvo – 2 jednotky
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády – 10 jednotek
Egyptské námořnictvo – 2 jednotky
Indonéské námořnictvo – 14 jednotek
Kubánské revoluční námořnictvo – jednotek
Polské námořnictvo – 8 jednotek
Sovětské námořnictvo
Rumunské námořnictvo – 3 jednotky
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Sovětské hlídkové čluny