Boskovice

Boskovice () jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží čtrnáct kilometrů severně od Blanska a 33 kilometrů severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny. Severovýchodně od města leží vodní nádrž Boskovice a přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Jižní částí města protéká potok Bělá. Žije zde obyvatel. Historické jádro města je včetně židovského ghetta od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Název Místní jméno Boskovice (výchozí tvar byl Boskovici) bylo odvozeno od osobního jména Bosek nebo Bosko (jehož základem je bosý) a znamenalo „Boskovi“ lidé. V písemných záznamech měl název vesnice (města) postupně podobu Bozcowiz (1222), Boskowitz (1308), Bozkowicz (1632), Bosskowicz (1708), Boskowitz (1751, 1848), Boskovice (1850–1950), Boskowitz / Boskovice (1939–45). Židovský název města v hebrejštině zní באסקוויץ.

Historie náhled|vlevo|Boskovický hrad náhled|vlevo|Zámek Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. Avšak z archeologických nálezů lze usuzovat, že osídlení v těchto místech je daleko starší. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy byl Jimram z Boskovic svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povolil král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.

V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (1740–1780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice užívalo od roku 1255.

V nejbližším okolí historického jádra Boskovic také vyrostlo předměstské osídlení, dělicí se na Dolní a Horní Předměstí. K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727. V roce 1930 se k židovské národnosti hlásilo 318 boskovických obyvatel. Ve dnech 14. a 15. března 1942 bylo z Boskovic do koncentračních táborů deportováno 458 židovských obyvatel, z nichž se vrátilo jen 14 lidí.

Do roku 1792 Boskovice patřily do olomouckého kraje. Změnou však byly přesunuty do kraje brněnského. V roce 1848 byl nově zřízen podkraj Boskovický, později okres Boskovice. Ten byl zrušen k 1. lednu 1960 a Boskovice přešly pod okres Blansko.

Majitelé Boskovic Prvními majiteli města i hradu byli páni z Boskovic. V letech 1398–1458 je vystřídali páni z Kunštátu, ale po nich se opět vrátili Boskovicové. Od roku 1547 se držení majetku přesunulo na rod Ederů ze Šťavnice. Po dvaceti letech převzali panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získal Boskovice rod Ditrichštejnů. Posledním majitelem města byl rod Mensdorff-Pouilly, který město převzal v padesátých letech 19. století.

Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Boskovice 6 204 6 119 6 443 6 547 7 306 7 322 7 595 7 244 8 235 8 837 11 045 11 290 11 359 11 502 11 726 Počet domů část Boskovice 738 788 784 828 950 1 093 1 265 1 491 1 551 1 682 1 761 1 914 1 999 2 253 2 399

Městská správa Místní části náhled|Současné a bývalé místní části Boskovice tvoří pět místních částí: Bačov (od 1981) Boskovice Hrádkov (od 1960) Mladkov (od 1968) Vratíkov (od 1976)

V minulosti byly součástí Boskovic i dnes samostatné obce Chrudichromy (1976–1991), Lhota Rapotina (1980–1991), Ludíkov (1986–1992), Němčice (1986–1991), Sudice (1980–1991), Újezd (1981–1992), Valchov (1986–1991) a Velenov (1986–1992).

Starostové Do roku 1900 byli v čele města purkmistři. Od roku 1901 to jsou starostové nebo předsedové MNV. Jméno ObdobíAlfons Vladimír Mensdorff-Pouilly1901–1907JUDr. Josef Kirchmann1907–1919František Svátek1919–1924JUDr. Josef Kirchmann1924–1929Pavel Šlahúnek1929–1930Vilém Drbal1930–1935Jan Salava1935–1938Pavel Šlahúnek1938–1939Vilém Drbal1939–1940Josef Večeř1940–1945Karel Kovařík1945–1946Jaroslav Chaloupka1946–1948Rudolf Musil1948–1949Bořivoj Stloukal1949–1964Josef Kočvara1964–1970Jan Robeš1970–1980Bohuslav Soldán1980–1985Ing. Josef Hanuška1985–1990Jaroslav Vodák1990–1990Ing. Zdeněk Měcháček1990–1994Ing. František Sláma1994–1995PhDr. Vratislav Smoleja1995–2000RNDr. Josef Dohnálek2000–2002Ing. František Sivera2002–2006Ing. Jaroslav Dohnálek2006–2014Bc. Hana Nedomová2014–2018Ing. Jaroslav Dohnálek2018–2022Ing. arch. Jana Syrovátková 2022–dosud

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. listopadu 2002.

Hospodářství Nejvýznamnějším průmyslovým podnikem v Boskovicích je MINERVA BOSKOVICE, a.s., tradiční výrobce průmyslových šicích strojů. Firma byla založena roku 1881 ve Vídni pod názvem Rezler & Komárek, v letech 1912–1913 přesídlila do Opavy a roku 1936 zahájila výrobu v boskovické pobočce. Od roku 1968 se podnik zaměřuje výhradně na průmyslové šicí stroje, zejména pro automobilový a obuvnický průmysl. Majoritním vlastníkem je od roku 1998 německá společnost Dürkopp Adler z Bielefeldu, pod jejíž obchodní značkou se stroje prodávají na světových trzích. Minerva patří k největším zaměstnavatelům v regionu.

Zdravotnictví Ve městě sídlí Nemocnice Boskovice, zdravotnické zařízení okresního typu s 272 lůžky. Nemocnice byla otevřena roku 1958 a od roku 2006 ji provozuje městská společnost Nemocnice Boskovice s.r.o. Poskytuje ambulantní i lůžkovou péči v základních oborech pro spádovou oblast Boskovicka a Blanenska.

Školství Nejstarší střední školou na Blanensku je Gymnázium Boskovice, založené roku 1900. Škola nabízí čtyřletý i osmiletý studijní cyklus. Dále ve městě působí Střední pedagogická škola Boskovice, Vyšší odborná škola a střední škola Boskovice (dříve Střední škola André Citroëna) a základní školy.

Doprava Město leží na jednokolejné neelektrifikované železniční trati Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice, která je regionální dráhou. Na ní se nachází železniční stanice Boskovice. Přes město prochází silnice II/150 a II/374. Město je obsluhováno vlakovými spoji linky S21 a autobusovými spoji linek 234, 251, 256, 258, 259, 260, 261 a 265, kterou jsou všechny součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Boskovice byly co do počtu obyvatel ve své době nejmenší město na světě, kde byly provozovány sdílené elektrické koloběžky. V provozu byly mezi roky 2020 a 2023. Firma Bolt v roce 2023 ukončila z důvodu příliš vysokých nákladů na obsluhu provozu.

Kultura Divadelní soubory Divadlo Naboso Ochotnické divadlo Boskovice – jedno z nejstarších ochotnických divadel na Moravě

Kulturní prostory Kino Panorama Letní kino Boskovice – v provozu od roku 1960, disponuje projekční plochou o rozměrech 32 × 14 metrů (448 m²), která je největší v České republice. V době svého vzniku šlo o největší kinoplátno ve střední Evropě. Kapacita amfiteátru činí 2 000 míst. V letech 2013–2020 prošel areál celkovou rekonstrukcí. Podle statistik Unie filmových distributorů je boskovické letní kino opakovaně nejnavštěvovanějším letním kinem v Česku. Knihovna Boskovice Prostor – komunitní a kulturní centrum provozované spolkem Unijazz Boskovice Sokolovna Zámecký skleník

Muzeum Muzeum regionu Boskovicka je příspěvková organizace města sídlící v historické rezidenci na adrese Hradní 642/1. Spravuje archeologické, národopisné, přírodovědné a historické sbírky. V roce 2013 obdrželo zvláštní ocenění v anketě Gloria Musealis za stálou expozici „Boskovicko – krajinou sedmizubého hřebene". Muzeum provozuje také expozici v Větší synagoze zaměřenou na dějiny Židů v Boskovicích a expozici historických zemědělských strojů.

Festivaly a pravidelné akce Smrtfest Jarní sraz Velorexů Boskovické běhy Boskovice – festival pro židovskou čtvrť – multižánrový festival pořádaný od roku 1993 sdružením Unijazz ve spolupráci s místními organizacemi. Původním cílem festivalu bylo upozornit na zchátralý stav židovské čtvrti a přispět k její záchraně. Koná se každoročně v červenci v historickém jádru města a zahrnuje hudbu, divadlo, filmové projekce, výstavy, autorská čtení a přednášky. V roce 2026 proběhl 34. ročník. Husí slavnosti Vánoční jarmark

Sport SK Minerva Boskovice – hokejový klub HC Boskovice – hokejový klub FC Boskovice Boskovické stezky a Sportpark Boskovice

Účastníci Olympijských her z Boskovic Olga Šicnerová, provdaná Oldřichová (* 1928, Břeclav), LOH 1948, Londýn (atletika – běh na 100 metrů) Miroslav Jurek (* 1935), LOH 1960 (atletika – běh na 5 000 a 10 000 metrů) Miloš Máca (1927–1984), LOH 1952 (atletika – hod kladivem)

Pamětihodnosti

náhled|Synagoga v židovském městě Hrad Boskovice ze 13. století na vrchu nad městem Zámek Boskovice z let 1819–1826 Kostel svatého Jakuba Staršího z roku 1346 Pirochtův mlýn Panský dvůr Planetka Boskovice (25358) Slavnostního předání certifikátu starostovi města Jaroslavu Dohnálkovi se 17. června 2011 zúčastnili: objevitelka paní Lenka Šarounová (Kotková), Jiří Grygar a navrhovatel Karel Pavlů.

Velká židovská komunita obývala židovské město, z něhož se zachovalo několik domů, synagoga, židovský hřbitov a jedna původní brána:

Větší synagoga z roku 1639 Dům čp. 31 Dům čp. 382 Dům čp. 634 Dům čp. 635 Dům čp. 636 Židovský hřbitov

Dalším turistickým lákadlem je Westernové městečko Boskovice, zábavní park vybudovaný roku 1994 v opuštěném pískovcovém lomu přibližně 3 km od centra města. Areál je replikou města z období amerického Divokého západu a nabízí jezdecké show, divadelní představení pod širým nebem (mj. inscenaci Vinnetoua) a ubytování. Od svého vzniku jej navštívilo více než milion návštěvníků.

Příroda Přírodní památka Lebeďák Vodní nádrž Boskovice – vstup je povolen pouze na hráz a je zakázáno koupání. Melkovské údolí – za lesem Doubravou na Melkovském potoce, mezi přehradou a osadou Melkov – výjimečná jarní květena, pole petrklíčů a devětsilů. Pilské údolí – v údolí bývaly tři vodní mlýny, každý s vlastním rybníkem, v současné době jsou zde rybníky dva a jeden dochovaný mlýn. Vratíkovský kras – přírodní rezervace s krasovými jevy rozkládající se východně od Boskovic. Arboretum Šmelcovna Přírodní park Řehořkovo Kořenecko – rozsáhlý přírodní park severovýchodně od Boskovic, pojmenovaný po boskovickém malíři Františku Řehořkovi.

Osobnosti náhled|upright|Pamětní deska kardinála Tomáše Špidlíka v rodných Boskovicích

V Boskovicích žila či se narodila řada významných osobností, jak pedagogové, tak osoby kulturně či sportovně činné. Jedním z nich byl i například objevitel Věstonické venuše Karel Absolon, členové místního Musejního spolku a dlouholetí badatelé na 15 km vzdáleném keltském oppidu Staré Hradisko František Lipka a Karel Snětina, malíř František Řehořek (podle nějž byl pojmenován přírodní park Řehořkovo Kořenecko) a také malíř Otakar Kubín, textilní výtvarník Josef Müller, působící v gobelínce v Jindřichově Hradci. Dále Yvetta Hlaváčová, jež reprezentuje republiku v dálkovém plavání. Mezi další rodáky – sportovce – patří například i hokejista Jan Kolář. Dalším rodákem z Boskovic je Jaroslava Maxová, operní pěvkyně a pěvecká pedagožka. Z Boskovic pochází také fotograf Josef Koudelka, žijící v Paříži. Významným rodákem je také kardinál Tomáš Špidlík. V neposlední řadě mezi boskovické rodáky patří i Josef Dobeš (VV, Pro sport a zdraví), ministr školství mládeže a tělovýchovy za vlády Petra Nečase.

Partnerská města Rawa Mazowiecka Levice Frasnes-lez-Anvaing Prnjavor

Přeskrajová spolupráce Konice, Česko Moravská Třebová, Česko Náměšť na Hané, Česko