Lothova mapa Čech, (s původním českojazyčným názvem Mappa Králowstwí Českého. dotištěným spolu s názvy světových stran k původní německojazyčné mapě s názvem Topographisch - statistische Post und Strassenkarte des Königreiches Boehmen nach den besten vorhandenen Quellen neu bearbeitet und herausgegeben von Johann Loth. datované rokem 1847) se dochovala v několika výtiscích, například v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru či v mapové sbírce Historického ústavu Akademie věd České republiky. Dal ji k tisku kamenotiskem roku 1847 pražský tvůrce map Ján, či přesněji Jan Křtitel Tomaš František Xaveri, Loth (23. červen 1816, Nymburk čp. 168 – 2. dubna 1899, Dundee). Součástí této mapy byl také plán hlavního města Prahy v tehdejším mohutném bastionovém opevnění včetně nejbližšího okolí. Mapa má při měřítku cca 1 : 400 000 rozměry 800 × 950 mm. Grafické měřítko je uvedeno v dolnorakouských mílích. Na mapě je znázorněno dobové rozdělení do 16 krajů, silniční a železniční síť, sídla podle významu, naleziště nerostných surovin, školy, lázně, pošty atd.
Tato mapa patří mezi jednu z prvních, na kterých se v 19. století začala objevovat čeština.PLÁNKA, Ladislav, Dějiny zeměměřictví: Vývoj české kartografie do roku 1918. (Studijní opory: VŠ Báňská-technická univerzita Ostrava),[online dokument] Brno: 2014. Dostupné z: http://igdm.vsb.cz/igdm/materialy/Historie_Cesko.pdf Ta se však objevila pouze u popisu světových stran (Sewer, Wychod, Jih i Západ.) a v nadpise, jinak byla mapa v němčině. Tituly jmen obcí jsou zachyceny mnohdy i dvojjazyčně. Mapa byla tištěna kamenotiskem ze čtyř desek, její rozměr je u exempláře v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru 879 × 1025 mm. Mapa i plán jsou ručně vybarveny a pro rozlišení městských čtvrtí je použito též různé šrafování.
Tvorba mapy probíhala v období pozdního klasicismu, který se na rozdíl od předcházejícího období baroka nevyznačoval přílišnou zdobností. Na mapě lze přesto najít klasicky barokní zdobné prvky jako například baculatý andělíček držící kartuši nebo složitější zdobné rohy skládající se z oblých křivek. Zdobné prvky mají symbolizovat krásu a bohatství české země.
Plán Prahy Zařazení podrobnějšího plánu hlavního města do mapy bylo zvykem tehdejších novodobých kartografů. Plán Prahy se nachází v severozápadním rohu mapy. Jan Loth zpracoval dříve plán Prahy v měřítku 1 : 8 640 datovaný rokem 1845, který vycházel z katastrálního mapování. Původní plán Prahy poté použil jako předlohu pro tvorbu plánu Prahy, který byl součástí mapy Čech datované rokem 1847.
Plán Prahy znázorňuje silniční síť i náměstí včetně podrobných popisků a znázornění významnějších budov nebo míst. Bylo možné jej skutečně využít pro orientaci v hlavním městě. Zobrazeno je i okolí pražských hradeb, které bylo dosažitelné do jedné hodiny. Mimorámové údaje obsahují statistické informace a uvádí seznam významných budov řazených podle čtvrtí – jejich poloha je určena arabskými a římskými číslicemi a malými a velkými písmeny pro dohledání v mapě.
Další tvorba Kromě mapy Čech vytvořil Jan Loth ještě mapy několika českých krajů: Boleslavského, Budějovického, Čáslavského, Klatovského, Kouřimského, Prácheňského, Táborského a snad i Jičínského a Rakovnického.
Reference
Kategorie:Staré mapy Kategorie:Vzniklo 1847 Kategorie:Objekty nazvané po osobách Kategorie:Geografie Česka Kategorie:Geografie Prahy