Jana Kovaříková, provdaná Hanáková (12. dubna 1890 Plzeň – 23. května 1960 Dobříš) byla česká herečka.
Život Vyrůstala bez sourozenců v poměrně nuzných poměrech, po ukončení školní docházky se jí ujal a hmotně zabezpečil jeden ze tří matčiných bratří, ředitel hotelu Gráf na Vinohradech. Časté návštěvy pražských divadel probudily její zájem nejprve o ochotnické, později i profesionální herectví.Miloš Zbavitel: Osm hereckých portrétů. Ostrava : Profil, 1985, s. 90 [dále Zbavitel].
První angažmá získala na jaře 1907 v Horažďovicích u společnosti Jozy Tuttra,Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6, s. 66. následně vystupovala v řadě kočovných divadelních souborů (Jan Evangelista Sedláček, Jan Blažek, Jan Nohava, Jan Hodr, František Lacina), v sezoně 1912/1913 byla angažována v Národním divadle v Brně.Zbavitel, s. 172. Po dvouletém účinkování u ředitele Roberta Morávka (1913–1915) se vrátila do Prahy, kde v letech 1915–1918 byla členkou kabaretu Rokoko, vedeném Karlem Hašlerem a později Eduardem Bassem, s hereckými protagonisty Ferencem Futuristou, Xenou Longenovou a Josefem Rovenským.Zbavitel, s. 173-175.
Po skončení války nastoupila jako činoherní a operetní herečka k Východočeské společnosti v Pardubicích, provdala se za šéfa tamní opery Mirko Hanáka (1921), společně pak v roce 1922 odešli do Národního divadla moravsko-slezského – Hanák jako dirigent opery, Jana Hanáková-Kovaříková (po rozvodu ve třicátých letech se vrátila k svému dívčímu jménu)Zbavitel, s. 178. se stala na dalších čtrnáct let členkou souboru ostravské činohry, externě činnou též v operetním souboru NDMS.Eva Sýkorová-Čápová; Mojmír Weimann. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : SDO, 1980, s. 282. Její doménou v hlavním oboru zde byly zejména postavy komediálně konverzačního žánru i tragikomické role českého a světového divadelního repertoáru.
V letech 1936–1939 prošla scénami tří divadel (Kladno, Košice, Plzeň), své druhé (tentokrát jedenáctilé) ostravské angažmá zahájila počátkem sezony 1939/1940.Zbavitel, s. 183. V roce 1951 (tehdy již v důchodovém věku) přijala nabídku ředitele Zdeňka Hofbaurera (1945–1948 režisér a šéf činohry Zemského divadla v Ostravě)Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, s. 333. a spolu se skupinou mladých ostravských divadelníků (tvořili ji mj. Zora Jiráková, Luboš Pistorius, Václav Lohniský, Luděk Kopřiva, Zdeněk Jiřičný) odešla do činohry Krajského oblastního divadla v Plzni, kde působila až do definitivního odchodu na odpočinek (1956).Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6, s. 67. Před filmovou kamerou se objevila dvakrát, v Kubáskově romanticko-historickém snímku o strážcích moravsko- uherských hranic z konce 18. století Portáši (1947) ztvárnila roli fojtky, ve Steklého populární komedii podle známé literární předlohy Jaroslava Haška Poslušně hlásím (1957) si zahrála bábu Pejzlarku, posluhovačku četnické stanice v Putimi.Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky I, s. 659.
Ocenění 1948 Zemská umělecká cena za divadelní uměníZbavitel, s. 189. 1952 Stříbrný odznak Divadelní žatvy 1951/52Zbavitel, s. 191. 1955 zasloužilá umělkyněZbavitel, s. 192.
Divadelní role, výběr
Divadelní společnost Jozy Tuttra 1907 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, dáma z bufetu, režie František Zvíkovský
Národní divadlo v Brně 1912 W. J. Locke: Perská kočička, titulní role, režie Karel Jičínský
Národní divadlo Praha 1934 O. Scheinpflugová: Houpačka, paní Mery j. h. (alternace Růžena Nasková), Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
Východoslovenské divadlo Košice 1938 K. Čapek: Matka, titulní role, režie Jaroslav Skála
Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava 1922 P. Petrović: Liják, Stana, režie Karel Černý 1923 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Madlenka, režie Václav Jiřikovský 1924 L. Stroupežnický: Naši furianti, Kristina, režie Gustav Hilmar 1926 L. Pirandello: Šest postav hledá autora, Kochanovská, režie Karel Prox 1927 R. Jesenská: Je velká láska na světě? Amálka Burianová, režie Jaroslav Skála 1928 K. Čapek: Loupežník, Profesorova žena, režie František Paul (ve stejné roli v dalším nastudování Jana Škody z roku 1935) 1929 F. Šrámek: Červen, Ledyňská, režie Jiří Myron 1930 A. Jirásek: M. D. Rettigová, Roubínková, režie Jiří Myron 1931 Arnold Ridley: Půlnoční vlak, slečna Bourneová, režie Jiří Myron 1932 Paul Armont, Leopold Marchand: Pán, který budí důvěru, Genissierová, režie Jan Škoda 1933 G. Hauptmann: Před slunce západem, Betina, režie Jaroslav Skála 1934 Robert E. Sherwood: Londýnský most, Kitty, režie Miloš Nedbal 1935 George S. Kaufman, Edna Ferberová: Večeře o osmé, Milicent Jordanová, režie Jan Škoda 1936 W. Shakespeare: Veselé ženy windsorské, Brodská, režie Jan Škoda 1939 F. M. Dostojevskij, Jan Bor (dramatizace): Zločin a trest, Amalie Ivanovna, režie Karel Konstantin 1940 A. Jirásek: Kolébka, Maří, režie Karel Palouš 1940 Karel Krpata: Mistr ostrého meče, Rosina, režie Jan Škoda
České divadlo moravskoostravské Ostrava 1941 Josef Štolba: Vodní družstvo, Emilie Novotná, režie Karel Palouš 1942 G. Preissová: Gazdina roba, Tetka Evina, režie Jan Škoda 1943 Sergio Pugliese: Mořský koník, Sabina, režie Táňa Hodanová 1944 Vladimír M. Strojil: Rodinná pouta, Blažena, režie Jiří Myron
Zemské divadlo v Ostravě 1945 K. Čapek: Matka, titulní role, režie Miloš Wasserbauer 1946 Branislav Nušić: Paní ministrová, titulní role, režie Karel Šálek 1947 G. Zapolska: Morálka paní Dulské, titulní role, režie Karel Šálek 1948 Molière: Tartuffe, paní Pernellová, režie Maxmilián Smejkal
Státní divadlo v Ostravě 1948 Alexandr Kornejčuk: Chirurg Platon Krečet, Marie Tarasovna, režie Jiří Myron 1949 M. Gorkij: Jegor Bulyčov a ti druzí, Anna, režie Antonín Kurš 1950 J. Mahen: Janošík, šenkýřka, režie Luboš Pistorius
Krajské oblastní divadlo v Plzni 1951 Anatolij Surov: Svítání nad Moskvou, Agrippina Semjonovna, režie Luboš Pistorius 1952 Ťing-č Cho, I Ting: Dívka s bílými vlasy, matka Chuang Ž'žäna, režie Marie Eva Bergerová 1953 K. Čapek: Matka, titulní role, režie Miloslav Stehlík 1953 A. P. Čechov: Jubileum, Merčutkinová, režie Zdeněk Hofbauer 1954 J. K. Tyl: Paličova dcera, vdova Jedličková, režie Josef Benátský
Divadlo Josefa Kajetána Tyla Plzeň 1955 Piotr Choynowski: Základy na písku, Wróblewska, režie Václav Špidla
Filmografie 1947 Portáši (fojtka) 1957 Poslušně hlásím (bába Pejzlarka)
Odkazy
Reference
Literatura Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 76, 78, 338, 339, 345. Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. . S. 37. Jana Kovaříková. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. . S. 65–67. Jana Kovaříková. In FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. . S. 659. Jana Kovaříková. In ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 171–192. Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. . S. 75. SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 103, 106, 109, 111, 282. ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 48, 68, 179.
Externí odkazy
Marie Mičková: Národní divadlo moravskoslezské v meziválečném období a protektorátu Čech a Moravy, FF MU 2009 (bakalářská práce)
Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Herečky Národního divadla Brno Kategorie:Herečky Národního divadla moravskoslezského Kategorie:Herečky Divadla Josefa Kajetána Tyla Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Narození 12. dubna Kategorie:Narození v roce 1890 Kategorie:Úmrtí 23. května Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Dobříši