Candy Candy () je japonské romantické dílo od autorky Kjóko Mizuki, jež vzniklo v roce 1975 jako třídílný román, dále jako série manga, kterou ilustrovala Jumiko Igarašiová, a také jako televizní seriál ve stylu anime, který režíroval Tecuo Imazawa. Později vzniklo i několik menších a krátkých filmů o Candy Candy. Hlavní hrdinkou série je dívka jménem Candice White Ardley (někdy nesprávně transkribováno jako Candice White Andrew), jež žije od narození jako sirotek, a každý ji říká zkráceně Candy (výslovnost: Kendy).
Keiko Nagita uvedla, že hlavní inspirací pro příběh Candy Candy byl román Tatíček Dlouhán "Daddy-Long-Legs" americké spisovatelky Jean Websterové, zejména motiv romantického vztahu mezi poručníkem a jeho svěřenkyní. V rozhovorech dále uvedla, že její tvorbu ovlivnila klasická západní literatura pro mládež, zejména romány "Anna ze Zeleného domu", "Pollyanna", "Malá princezna", "Malé ženy", "Tajemná zahrada" a "Jana Eyrová". Mezi významné inspirační zdroje zařadila také románový cyklus "Les Thibault" francouzského spisovatele Rogera Martina du Garda, především postavu Jacquese Thibaulta, jejíž idealismus a psychologická hloubka ovlivnily její pojetí literárních postav.«My Friend Candy (Interview with Keiko Nagita)». Jidō Bungei Magazine 1980 (in Japanese).«Kenji Ando, "The Mystery of the Sealed Works 2"». Ohta Publishing, 2006, p. 30.
V rozhovoru pro encyklopedii nakladatelství Keizensha, nazvaném „Odhaleno: Candyino tajemství!“, Nagita říká: „Rozhodla jsem se napsat příběh, který by nebyl jen magickou mangou či konvenčním vyprávěním o osiřelé dívce hledající svou matku, nýbrž příběhem života dívky, která hledí vstříc budoucnosti – a do tohoto života jsem chtěla zahrnout tři lásky. První z nich je počáteční láska k Anthonymu, prchavý románek – cit tvořený ryzí něhou k chlapci výjimečné, průzračné povahy. Poté přišla bouřlivá, mladická láska k Terrymu – láska, od níž se člověk musí odloučit, i když ji stále chová v srdci. A nakonec jsem vylíčila klidnou lásku k Albert.“«The Secret of Candy (£キャンディ・キャンディの秘密)». Encyclopedia of Candy Candy (in Japanese). Japan: Keizensha 1980.«Children's Literature». Yoshun Special Issue, 1980. Reprinted in "Conversations with Mangaka". Heibonsha, 1989.
Vznik Candy Candy se poprvé objevilo jako román od známé japonské spisovatelky Keiko Nagitaové, která je lépe známá pod svým pseudonymem Kjóko Mizuki. Román byl hotov v dubnu 1975, ale zatím nebyl vydán.MAYS, Jonathan. The Candy Candy Nightmare. Anime News Network. 13. září 2003. Dostupné online Mizuki o něco dříve navázala spolupráci s kreslířkou mang Jumiko Igarašiovou, začal se o nevydaný příběh zajímat časopis Nakajoši, který Candy Candy vydával jako seriálovou mangu po následující čtyři roky do 1979. V roce 1977 vyhrálo toto dílo první místo v kategorii šódžo v soutěži Kodanša Manga Award.HAHN, Joel. Kodansha Manga Award. Comic Book Awards Almanac. 16. srpna 2007. Dostupné online Na základě rostoucí popularity mezi Japonci se v roce 1976 rozhodlo o adaptaci příběhu do televizního anime seriálu z dílny studia Tóei Animation, jehož natáčení bylo dokončeno také až v roce 1979. Na motiv Candy Candy vznikly i čtyři krátké filmy. V České republice byl seriál dvakrát odvysílán v letech 1995-96 na tehdejší stanici Premiéra TV, od té doby nebyl reprízován. Český dabing Candy byl oficiálně z televizního archivu smazán, dochoval se pouze na VHS nahrávkách tehdejších diváků.
Román Román byl nakonec vydán se zpožděním a jako třídílný, pouze v japonském jazyce pro japonský trh. Dílo se nikdy nedočkalo oficiálního překladu do jiných jazyků. První dva díly vyprávějí přibližně stejný příběh jako adaptace do mangy a anime, avšak třetí díl, který vyšel až po zveřejnění deváté řady mangy,Candy Candy novels. candycandy.fdns. [cit. 2019-04-25] Dostupné online je pro mimojaponské příznivce série obestřen tajemstvím ohledně dalších osudů všech postav, avšak soudě ze stylu Kjóko Mizuki nedošel příběh k jednoznačnému ukončení.
V roce 2010 byl román vydán znovu jako zrevidovaná edice „Candy Candy Final Story“ (CCFS). Tentokrát byl vydán jako dvojdílný a Kjóko Mizuki ho vydala pod svým skutečným jménem Keiko Nagitaová. V této zrevidované verzi popsala příběh tak, jak si představovala od samého začátku a bez vlivu kreslířky mangy či ilustrátorů anime. Odlišnosti jsou jen v popisu detailů, které jsou pojaté více poeticky, a příběh jako takový se od původního vydání příliš neliší. Závěr příběhu ve vydání CCFS přinesl řadu dalších podrobností a po jeho zveřejnění Nagita vyjádřila spokojenost nad tím, že Candy – poté, co překonala četné útrapy – žije šťastným a klidným životem po boku muže, kterého nade vše miluje. V románu jsou obsaženy i dopisy mezi jednotlivými postavami.
V roce 2015 se román poprvé dočkal oficiálního překladu, když italský vydavatel Kappalab získal práva na vydání verze CCFS v italském jazyce. NAGITAOVÁ, Keiko. Candy Candy. Kappalab, 2015, s. 272. Francouzský oficiální překlad vydalo nakladatelství Pika Roman v roce 2019. Španělský oficiální překlad "Candy Candy. La historia definitiva" vydalo nakladatelství Arechi Manga v roce 2020.
Manga První informace o nové manze Candy Candy se objevily v časopise Nakajoši už v březnovém čísle ročníku 1975, tedy před dokončením románové verze. O měsíc později vyšla první kapitola a poslední vyšla v březnu 1979. Kapitoly s Candy Candy se během těchto čtyř let neobjevily v těchto vydáních časopisu: listopad 1975, prosinec 1976, leden 1978 a červen 1978.
Manga byla vydána samostatně v devíti dílech:
1 (2. října 1975) 2 (8. března 1976) 3 (8. srpna 1976) 4 (8. prosince 1976) 5 (18. března 1977) 6 (18. září 1977) 7 (18. dubna 1978) 8 (18. listopadu November 1978) 9 (19. března 1979)
Příběh Candy je opuštěná sirotek, které se na počátku 20. století ujal sirotčinec Pony's Home nedaleko jezera Michigan. Raná léta svého života tráví právě zde – na místo se později často vrací, aby si odpočinula a ujasnila si, jakým směrem se bude její život ubírat. Když je Candy šest let, její nejlepší kamarádka Annie je adoptována. Candy, zarmoucená ztrátou kamarádky, utíká s pláčem na kopec zvaný Pony's Hill. Tam se na okamžik setkává s tajemným, pohledným blonďákem s blankytně modrýma očima a milým hlasem – chlapcem oblečeným ve skotské sukni a s dudami v rukou –, který jí řekne, že jí to víc sluší, když se směje, než když pláče. Candy tento okouzlující mladík zcela uchvátí; daruje mu květinu (narcis) a začne mu říkat „Princ z kopce“, avšak on náhle zmizí. Po jeho odchodu Candy najde odznak, který „Princ“ při odchodu upustil; ten se stává jejím talismanem pro štěstí a důkazem, že „její princ“ nebyl jen pouhým snem.
Když je Candy dvanáct let, ujme se jí rodina Leaganových, aby dělala společnici jejich dceři Elize. Leaganovi se k ní chovají špatně a nakonec ji degradují na roli služebné. Candy se zde seznamuje se třemi chlapci: Anthonym Brownem – který připomíná „Prince z kopce“ – a bratry Cornwellovými, vynalézavým Alistairem a výstředním Archibaldem (známými jako Stair a Archie). Všichni se spřátelí a do Candy se zamilují. Candy chová zvláštní city k Anthonymu; je to její „první láska – nevinný dětský románek“. To neunikne pozornosti Elizy, která má o Anthonyho rovněž zájem a zoufale touží po tom, aby se Candy zbavila. Ona i její bratr Neil Candy při každé příležitosti šikanují. Jednou se sourozenci proti Candy spiknou; je obviněna z krádeže a nucena utéct. Hodlá se vrátit na Ponyho kopec, ale usne v malé loďce, která nebezpečně blízko připluje k vodopádu. Zachrání ji tajemný, silně zarostlý muž – kterého kvůli tmavým brýlím považuje za piráta –, jenž žije v chatrči se zvířaty a představí se jako Albert. Candy vnímá jeho laskavost a muž na ni hluboce zapůsobí. Vrací se k Leaganovým, avšak za údajnou krádež je potrestána tím, že ji pošlou pracovat na rodinnou farmu v Mexiku. Když se Candy dozví o plánech Leaganových, zoufale hledá pomoc u svého přítele Alberta; napíše vzkaz, vloží jej do láhve a tu vypustí do řeky. Mezitím její přátelé píší nesmírně bohatému prastrýci Williamovi, hlavě rodu Ardlayových. Candy je nakonec zachráněna, když ji prastrýc William adoptuje do rodu Ardlayových a stává se jejím zákonným poručníkem, aby ji ochránil. Jeho skutečná totožnost zůstává až do konce příběhu tajemstvím.
Během oslavy Candyina oficiálního přijetí do rodiny Ardleyových zahyne Anthony při nehodě na lovu poté, co spadne z koně. Zdrcená Candy se rozhodne vrátit do Ponyho sirotčince. Jednoho dne se však objeví George – osobní tajemník prastrýce Williama – a požádá Candy, aby s ním odešla. Prastrýc William, který je jejím poručníkem, se rozhodne poslat ji do Londýna – společně s Archiem, Stairem a sourozenci Leaganovými –, aby tam studovala na prestižní škole St. Paul's College. Tam se Candy seznámí s Terrencem Granchesterem, nemanželským synem britského vévody a americké broadwayské herečky Eleanor Bakerové. Terry je mladík s výbušnou, násilnickou povahou a problémy s alkoholem. Candy ho poprvé spatří plakat na Silvestra, když oba cestují lodí do Londýna. Ačkoli nešlo o lásku na první pohled – především kvůli Terryho agresivnímu a hrubému chování –, časem se stává její „druhou láskou“: bouřlivým dospívajícím vztahem, který je odsouzen k zániku.
Okolnosti dvojici rozdělí, když Eliza Leaganová zosnuje plán na vyloučení Candy ze školy svatého Pavla tím, že je přiměje vyvolat skandál. Po tomto incidentu Terry školu opouští, aby si splnil svůj jediný životní sen a stal se divadelním hercem, a Candy za sebou zanechává. Když se to Candy dozví, rozhodne se školu rovněž opustit a najít si vlastní životní cestu. Osud znovu svede Candy dohromady s jejím přítelem Albertem; ten bez svého hustého plnovousu vypadá jinak – mnohem pohledněji a mladistvěji.
Candy se během první světové války v Chicagu připravuje na dráhu zdravotní sestry, zatímco Terry v New Yorku buduje kariéru nadějného herce. Ačkoli se znovu setkají a doufají v obnovení vztahu – byť jen na dálku prostřednictvím dopisů –, Terryho silně přitahuje Susanna, herečka a kolegyně z jeho divadelního souboru. Terry se se Susannou sbližuje a ona se do něj zamiluje; své city mu nakonec jedné noci v divadle vyzná. Přestože k tomu má řadu příležitostí, Terry se jí o Candy nikdy nezmíní. Sám v sobě si však přiznává, že ho Susanna přitahuje. Začínají se šířit zvěsti o jejich intimním vztahu, čemuž nahrává i množství času, který spolu tráví při zkouškách na *Romea a Julii*. Během jedné ze zkoušek se uvolní divadelní reflektor; těsně předtím, než by mohl dopadnout na Terryho, ho Susanna odstrčí stranou, avšak sama utrpí zranění, v jehož důsledku přijde o nohu. Susannina matka viní Terryho z toho, že její dcera musela ukončit kariéru. Susanna mezitím propadá hluboké depresi a pokusí se o sebevraždu, neboť má pocit, že bude Candy i Terrymu na obtíž po zbytek života. Candy jí zabrání skočit ze střechy nemocnice; tento okamžik donutí Terryho volit mezi láskou ke Candy a setrváním po Susannině boku. Terry se rozhodne pro Susannu a Candy se vrací do Chicaga, aby pokračovala ve svém životě. Terry se nesnaží Candy v odchodu zabránit; místo toho se okamžitě vrací k Susanně, k níž cítí silnou náklonnost. Pro život se Susannou se již rozhodl a Candy si jeho záměry konečně uvědomila.