Zloději kol (v italském originále Ladri di biciclette) je italský film z roku 1948 režiséra Vittoria De Sicy. Vypráví příběh chudého otce, který v poválečném Římě hledá své ukradené kolo, bez něhož přijde o práci, která měla být spásou pro jeho mladou rodinu. Scénář k filmu napsal Cesare Zavattini podle románu Luigiho Bartoliniho z roku 1946. V hlavních rolích se představili Lamberto Maggiorani jako zoufalý otec a Enzo Staiola jako jeho statečný malý syn. Snímek byl nominován na Oscara, uspěl v kategorii nejlepší cizojazyčný film za rok 1949.
Děj Příběh se odehrává v poválečném Římě, který je poznamenán nezaměstnaností, chudobou a nedostatkem. Antonio Ricci má po dvou letech bez práce možnost získat místo lepiče plakátů. Podmínkou je však vlastní jízdní kolo. Antoniova manželka proto dá do zastavárny veškeré ložní prádlo, aby bylo možné vyplatit dříve zastavený bicykl. Hned první den v práci mu však kolo ukradne organizovaná skupinka zlodějů kol. Antonio se vydává do ulic Říma ve snaze vypátrat kolo dříve než bude rozebráno na součástky a pohlceno černým trhem. vlevo|náhled|Lamberto Maggiorani a Lianella Carrell ve filmu Zloději kol
V hlavních rolích Lamberto Maggiorani Enzo Staiola Lianella Carrell Gino Saltamerenda
Produkce Zloději kol je nejznámějším dílem italského neorealismu, hnutí, které neformálně započalo filmem Roberta Rosselliniho Řím, otevřené město (1945) a vneslo do italské kinematografie novou úroveň realismu. De Sica právě natočil film Děti ulice (1946), ale pro další snímek se mu nepodařilo získat finanční podporu od žádného z velkých filmových studií, a tak si peníze sehnal sám od přátel. Chtěl zachytit chudobu a nezaměstnanost poválečné Itálie, a tak společně s Cesare Zavattinim napsal scénář, v němž využil pouze název a několik dějových prvků z tehdy málo známého románu básníka a umělce Luigiho Bartoliniho. V souladu s principy neorealismu natáčel De Sica výhradně v exteriérech, v reálném prostředí, bez svícení, kostýmů a líčení a obsadil pouze neherce. Lamberto Maggiorani byl například tovární dělník. Skutečnost, že role některých představitelů se shodovaly s jejich životy mimo plátno, dodala filmu na realističnosti. De Sica obsadil Maggioraniho, když přivedl na konkurz do filmu svého malého syna. Později obsadil osmiletého Enza Staiolu, kterého si všiml, jak sleduje natáčení filmu na ulici, když pomáhal svému otci prodávat květiny.
Přijetí a ohlasy V Itálii se film setkal s negativním přijetím a byl vnímán jako dílo, které vykresluje Italy v negativním světle. Italský kritik Guido Aristarco film sice pochválil, ale zároveň si postěžoval, že „sentimentalita tu a tam nahrazuje umělecký prožitek“. Italský neorealistický režisér Luchino Visconti film kritizoval s tím, že bylo chybou použít profesionálního herce k dabování dialogů Lamberta Maggioraniho.Wakeman, John (1987). World Film Directors: 1890-1945. H.W. Wilson. S. 232. ISBN 978-0-8242-0757-1. Velmi kritický byl k filmu Luigi Bartolini, autor románu, z něhož de Sica čerpal název, neboť měl pocit, že duch jeho románu byl zcela zrazen, protože jeho protagonista byl intelektuál ze střední třídy a tématem bylo zhroucení veřejného pořádku.Healey, Robin (1998). Twentieth-century Italian Literature in English Translation: An Annotated Bibliography 1929-1997. University of Toronto Press. S. 49. ISBN 978-0-8020-0800-8.
Současné recenze mimo Itálii byly pozitivní. V roce 1950 získal film čestného Oscara jako mimořádný zahraniční film, cenu BAFTA za nejlepší film a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film. V roce 1952 byl v anketě časopisu Sight & Sound mezi filmaři a kritiky označen za nejlepší film všech dob, o padesát let později se v další anketě pořádané týmž časopisem umístil na šestém místě mezi nejlepšími filmy všech dob. V průzkumu z roku 2022 se umístil na děleném 41. místě mezi kritiky a na 20. místě v anketě režisérů. Byl také zařazen na seznam 100 italských filmů, které je třeba zachránit, sestavený italským Ministerstvem kulturního dědictví, jedná se o seznam 100 filmů, které „v letech 1942 až 1978 změnily kolektivní paměť země“.
Film i nadále získává velmi vysoké hodnocení od současných kritiků, podle agregátoru recenzí Rotten Tomatoes měl v dubnu 2022 99 % ze 70 recenzí a průměrné hodnocení činilo 9,20/10.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Filmy z roku 1948 Kategorie:Italské dramatické filmy Kategorie:Filmy Vittoria De Sicy Kategorie:Filmy odehrávající se v Římě Kategorie:Držitelé ceny Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film Kategorie:Držitelé Oscara za nejlepší cizojazyčný film