Karlovo náměstí (lidově nazývané také Rynek) je centrální náměstí v Třebíči. Svou plochou dosahující 2,2 ha náleží k největším českým náměstím. Náměstí je pojmenováno po císaři Svaté říše římské a českém králi Karlu IV.
Dnešní podoba náměstí pochází z doby rekonstrukce mezi roky 2020 a 2022, dřívější podoba náměstí pocházela z 80. let 18. století. Původní rynk byl zničen velkými požáry města Třebíče v letech 1821 a 1822, kdy z úředního nařízení musely být sneseny vysoce vypjaté a krásně zformované ozdobné štíty a lomenice měšťanských domů. Později nebyly obnoveny. Požáry byla zničena rovněž původní cenná renesanční radnice.
Podoba náměstí po požárech již nebyla tak malebná, působila spíše uzavřeným dojmem. Přímo na náměstí tehdy ještě stále ústily dvě ze tří městských bran. Ty však byly v průběhu 19. století také strženy za účelem zlepšení průjezdu, protože již velikostně bránily rostoucí dopravě.
Od roku 2020 na náměstí jsou nově dvě kašny, pítka, lavičky, menší parkoviště a kovové desky připomínající historické události města.
Dějiny náhled|Nejstarší známá fotografie Třebíče pořízená před rokem 1868 a před velkými požáry, kdy je na fotografii patrná ještě stará renesanční radnice a tzv. Masné krámy Náměstí pravděpodobně vyměřil sám lokátor Třebíče, měšťan Herman (zřejmě Heřman – původem Němec), jak ho dokládá listina z roku 1277 poprvé dokládající městský status Třebíče.NEVOSAD, J. Třebíč – Krok za krokem: Gottwaldovo náměstí. In Zpravodaj města Třebíče, 1/1982, str. 15 To on stanovil hranice osídlení, tržiště a stavebních ploch; tehdy vytyčené úzké, ale dlouhé parcely jsou patrné ještě dnes: v části parcely přiléhající na náměstí si měšťané stavěli svůj dům, v střední části parcely bývala hospodářská stavení, stavení čeládkyFIŠER, R., NOVÁČKOVÁ, E., UHLÍŘ, J. Třebíč. Dějiny města I. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 208 s. a dál často zahrady. Velikost náměstí svědčí o snaze vytvořit nově zakládanému městu podmínky proto, aby mohlo konkurovat královským městům.
K roku 1335 se váže obehnání města hradbami. Jejich zbytky jsou patrné podél řeky a v několika úsecích na jih od náměstí. Přímo vjezd na náměstí střežila dvojice bran, dnešním pojmenováním Jihlavská brána na západě (zbořena 1868) a Jejkovská brána na východě (zbořena 1898).
Na jihu, nikoli však už na náměstí, je doplňovala Vídeňská brána (zbořena 1844). V místě Jejkovské brány se zdařilo útočícím vojskům krále Matyáše Korvína překonat obranu města, což posléze vedlo k jeho úplnému zničení a opuštění.
Náměstí zdobila trojice kašen ozdobená sochami světců od třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Voda do nich tekla dřevěným potrubím z rybníka Baby a později i dalších rybníčků. Do velkého požáru v roce 1822 taktéž měly domy na náměstí renesanční a barokní štíty. Jak kašny, tak ozdobné štíty nařídil v uvedeném roce odstranit jihlavský krajský úřad: u kašen z hygienických důvodů a u štítů proto, že v souvislosti s velkým požárem došlo ke zřícení jednoho štítu a usmrcení pěti osob a ke zranění několika dalších.NEVOSAD, J. In Zpravodaj města Třebíče, 11/1983, str. 294
Tak jako jiné části nebo společně s nimi, bylo i vnitřní město se svým Karlovým náměstím několikrát stiženo ničivými požáry. Nejstrašnější požáry jsou doloženy v letech 1822 (shořelo 200 domů, včetně radnice, fary, městské školy, kostela a městské věže) a 1847 (v celém městě lehlo popelem 116 stavení).
V 30. letech 20. století byly do centra náměstí umístěna veřejné toalety, ty následně byly v 90. letech téhož století přestavěny a umístěny do podzemí. Říkalo se jim třebíčské metro.
Exekuce na náměstí náhled|Náměstí v roce 1927 V roce 1934, kdy město dlužilo 30 milionů Kč, obdrželo návrh na exekuci majetku města Třebíče. Mezi vyjmenovanými majetky byly i pozemky pod Smrtelnou ulicí a Karlovým náměstím. Město požádalo ministerstvo financí o půjčku 250 tisíc Kč, aby mohlo zaplatit část dluhu, ministerstvo to provedlo, ale věřitel nadále trval na dražbě. Město tak 11. ledna 1935 požádalo soud o zrušení dražby, protože část pohledávky byla zaplacena, soud toto odmítl. Město pak podalo na věřitele (tj. Cyrilometodějskou záložnu) žalobu, kdy jej obvinilo z nesolidního jednání. Soud odročil konání exekuce do doby, kdy bude vyřešen spor. V červnu téhož roku se připojili další věřitelé. V listopadu téhož roku se město obrátilo na ministerstvo vnitra o pomoc, to pomoc poskytlo, ale pouze drobnou a to nestačilo k zaplacení dluhů. Exekuce tak pokračovala dále, ministerstvo žádalo o ukončení exekuce, ale věřitelé chtěli nadále získat náměstí. V roce 1936 už zadlužení města převýšilo jeho majetky, dne 16. října 1936 však bylo řízení o exekuci přerušeno, neboť pohledávky spadly pod sanační plán obcí Moravského zemského sněmu.
Název (původně pro zkrácenou obecnou mluvu) Karlovo náměstí byl zaveden v roce 1903, původní název byl uváděn jako Náměstí císaře Karla IV. Od června 1951 do prosince 1989 se užívalo názvu Gottwaldovo náměstí.
Úpravy v 21. století. Dne 2. května 2016 bylo zastupitelstvo města Třebíče seznámeno se studií budoucí podoby náměstí, studie prošla přes kontroly dopravní policie a památkářů. V budoucnosti by žádná ze současných funkcí náměstí neměla skončit, naopak by některé funkce měly přibýt. Realizace studie stála přibližně desítky milionů korun. Přestavba změnila polohu autobusových zastávek, přibyly dvě kašny a skončit fungování toalet v podzemí náměstí, stejně tak ubude počet parkovacích míst. Směrem od Jejkovské brány je průjezd vozidel povolený pouze jednosměrně, obousměrně pouze ze strany od Jihlavské brány. Autorem návrhu je Tomáš Rusín. Třebíčští architekti Milan Drbálek a Pavla Drbálková zaslali městu otevřený dopis, kde nesouhlasí s některými aspekty přestavby náměstí.
Dne 23. května 2016 proběhla diskuze s občany nad tématem nového náměstí, kdy nejčastějším tématem dotazů občanů města Třebíče byla doprava.
Zásadní výhrady k plánované rekonstrukci Karlova náměstí zveřejnil v červnu 2016 i Spolek za starou Třebíč. Vadí jim, že se zpět na náměstí nemají vrátit všechny tři historické kašny, ale pouze jedna z nich. Dále, že mají být odstraněny ostrůvky okrasné zeleně, včetně vzácného kamenného sloupu z 15. století, který je na jednom z nich na východní straně náměstí. Také to, že zastávky z jižní silnice se mají přemístit do dvou řad stání u severní strany náměstí, což tuto část náměstí degraduje na autobusové nádraží a navíc tu chybí potřebný stín pro cestující. Dále jim vadí i to, že z náměstí se má stát bezbariérová plocha, kde nebudou v podstatě vymezeny silnice od chodníků obrubníky, což bude nebezpečné hlavně chodcům.
Byla vyhlášena anketa mezi občany, kdy se jí zúčastnilo 1180 respondentů, kteří se vyjadřovali k budoucí podobě náměstí a k jeho vybavenosti. Největší zájem byl o návrat vodních prvků na náměstí (86 % respondentů), zachování zastávek MAD (85 %), více zeleně (62 %) a plochy pro pěší (61 %). Národní památkový ústav je z historických důvodů proti navýšení množství zeleně, jelikož dříve nebyla na náměstí žádná zeleň, pouze otevřený prostor.
Rekonstrukce V dubnu 2017 byla oznámeno, že možná rekonstrukce náměstí se odkládá na rok 2018 či na pozdější roky, ohlášené zpoždění způsobily inženýrské sítě, které jsou založeny podle starších norem. Bylo potřeba vyměnit páteřní kanalizační řad a další přípojky. Původní kanalizační přípojky a rozvody vody pocházely z třicátých let 20. století. Dle zastupitelky města Marie Černé měla rekonstrukce začít na podzim roku 2018, širší rekonstrukce pak měla začít v roce 2019.
Na přelomu roků 2017 a 2018 byly přesunuty veřejné záchody z podzemí v centru náměstí do budovy bývalé vojenské správy na severní straně náměstí vedle tzv. Staré pošty. Rekonstrukce náměstí měla trvat alespoň dvě stavební sezóny, zpočátku nebylo jasné, zda se bude postupovat od východu na západ či z jihu na sever, dělení rekonstrukce bylo potřeba z toho důvodu, že je potřeba zachovat dopravní obslužnost náměstí.
V roce 2017 bylo rozhodnuto, že město chce pokrýt náměstí bezdrátovým připojením k internetu, stejně tak chtělo postavit i nabíjecí stanici pro elektromobily a chytré parkoviště. Na jaře roku 2018 vzniklo na Komenského náměstí tzv. inteligentní parkoviště, pokud se osvědčí, tak tatáž technologie měla být použita při rekonstrukci parkoviště na Karlově náměstí. V únoru 2018 začala stavba nových veřejných toalet na Karlově náměstí. V únoru 2018 bylo uvedeno, že cena za stavbu nových toalet ve dvoře jednoho z domů na náměstí dosáhne 3,6 milionu Kč. Stavba měla být dokončena v květnu téhož roku. To se však nestihlo a nové toalety byly otevřeny dne 15. srpna 2018 a celková cena stavby byla 3,8 milionu korun. Na toaletách lze využít platbu kartou.
Po rekonstrukci byl upraven systém parkování, parkoviště mělo být zahrazeno závorou a budou automaticky zjišťovány poznávací značky vozidel. Parkoviště tak bude změněno z dlouhodobého na obrátkové. Při rekonstrukci byly v ploše náměstí instalovány inženýrské sítě, to umožňuje využití plochy náměstí např. na restaurační zahrádky nebo různé akce.
Nové kašny Roku 2018 bylo oznámeno, že o podobě nové kašny rozhodne architektonická soutěž, kterou město Třebíč připravilo ve spolupráci s Českou komorou architektů. V roce 2018 se také rozhodovalo, zda bude mít náměstí povrch hladký (tj. asfaltový) nebo z kostek, rozdílem byla hlučnost. Celkový počet účastníků soutěže na návrh kašny byl 27, návrhy byly prezentovány a vítěz byl uveřejněn na začátku srpna 2018. V soutěži s návrhem kašny zvítězil ateliér H3T architekti, návrh byl minimalistický a měl podobu kovové obruče na třech nohách. Bylo oznámeno, že cena by měla dosáhnout cca 3,5 milionu korun. V roce 2019 byla zadána zakázka na výrobu nové kašny. V květnu roku 2022 byla stavba vodního prvku téměř dokončena.
Druhá nová kašna byla postavena na východní straně náměstí, ta je v podobě klasické kašny, kterou obepíná půlkruhová lavička. Na lavičce je umístěna socha ještěrky.
Nový přístup V roce 2019 měla být znovu zpřístupněna ulička (tzv. myší díra), která spojí prostranství nedaleko kostela sv. Martina s Karlovým náměstí přes budovu Národního domu. V uličce měla být otevřena vinárna a umístěn klavír. V noci měla být ulička standardně uzavřena. V roce 2019 byly pokáceny suché stromy na náměstí, při rekonstrukci mělo dojít k celkové revitalizaci zeleně a tak nebyly nahrazeny novými tehdy, ale až při rekonstrukci samotné plochy náměstí.
Plánování rekonstrukce V plánu nové podoby náměstí došlo na přelomu let 2018 a 2019 ke změnám, místo dlažby v dolní části náměstí by měl být asfalt. Dle plánů by náměstí po rekonstrukci nemělo být průjezdné. Zeleň měla být pouze po obvodu náměstí. Rekonstrukce dle plánů měla začít na podzim roku 2020 a dokončena by měla být do konce roku 2022. V roce 2019 došlo k dohodě mezi památkáři, majiteli sítí a dalšími subjekty a město tak mohlo požádat o stavební povolení. Cena rekonstrukce měla dosáhnout 80–130 milionů Kč. V lednu roku 2020 bylo oznámeno, že rekonstrukce náměstí by měla být zahájena na podzim téhož roku. Kromě jiného byly přesunuty vánoční trhy na jiné místo a také byl odkoupen poslední kus pozemku na náměstí, který nepatřil městu Třebíč. Na počátku února roku 2020 nebylo známo, kde by trhy mohly být pro rok 2020. V listopadu roku 2020 bylo oznámeno, že vánoční trhy by měly být přesunuty na Martinské náměstí.
Rekonstrukce mezi lety 2020 a 2022