Primární reflexy (nebo také novorozenecké a kojenecké reflexy) můžeme definovat jako komplexní automatické pohybové vzory, nebo jak říkají Casteillo et al. a Zoia et al. soubor pohybových modelů, zprostředkovaný mozkovým kmenem, nebo hřbetní míchou. Arnett ve své učebnici vývojové psychologie uvádí, že při narození a v následujících měsících je dítě vybaveno sadou až 27 různých reflexůArnett, J.J. (2014). Human development: a cultural development (1st ed.). Harlow: Pearson.. Formují se již během prenatálního období. Tyto reflexy jsou rozhodující pro přežití, protože po opuštění intrauterinního prostředí je dosud plně nevyvinutý CNS novorozence doslova bombardován nepřeberným množstvím stimulů. Primární reflexy pomáhají na tyto stimuly adekvátně reagovat. Jedná se především o reakce na nepříjemné nebo život ohrožující stimuly (např. bolest, změny teploty), reakce směřující k zabezpečení základních životních potřeb (např. přístupu vzduchu pro pravidelné dýchání, přísunu jídla) a reakce k zachování homeostázy, neboli stálosti vnitřního prostředí. Jiné reflexy pomáhají při adaptaci na nové prostředí a orientaci, další jsou základem pro pozdější vývoj volního chováníVágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie: dětství a dospívání (Vyd. 2.). Praha: Karolinum.. Proto jsou primární reflexy dobře vyvolatelné hlavně v období prvních šesti měsíců života dítěte . Primární reflexy slouží také jako příprava pro později se objevující úmyslnou hybnost a pro rozvoj kognitivních dovedností. Samotné primární reflexy, spolu s posturální kontrolou, představují základní vývojové vzorce, které jsou integrovány a modifikovány do komplexnějších vzorců, které umožní rozvoj volní motoriky . Většina z nich vymizí během prvních měsíců života dítěte a jejich přetrvávání či úplná absence poukazují na možný abnormální vývoj mozkových funkcí. Přetrvávání primárních reflexů může souviset s ranými traumaty dítěte v prenatálním stavu, během porodu a po porodu či v prvním roce života a souviset mohou též s biomechanickou dysfunkcí krční páteře tzv. Kiss syndrom.

Význam primárních reflexů S maturací centrální nervové soustavy (CNS), tj. s nastupující volní motorikou, primární reflexy postupně slábnou, až úplně zaniknou během prvního roku života . Kolář udává, že primární (primitivní) reflexy mizí v době, kdy dochází k nástupu řídicího systému automatického ovládání polohy těla (tzn. s nástupem rovnovážných mechanismů ve 4. – 6. týdnu života) a podle Fong a Geuze jsou primární reflexy inhibovány, jak zraje nervový systém a nahrazovány posturálními reflexy. Jejich výskyt v této rané fázi vývoje již naznačuje, že mohou hrát důležitou roli při vývoji fungování centrální nervové soustavy . Novorozenecký mozek má objem okolo 380 až 420 ml, což je asi čtvrtina až třetina objemu mozku dospělého člověka , makroskopicky je rozvinut a v hrubých rysech se příliš neliší od mozku dospělého jedince. Funkčně i anatomicky však není plně vyvinut . Kvůli nedostatečně rozvinuté mozkové struktuře nemůže dítě svoje pohyby dobře ovládat. Dětský mozek přichází na svět s větším počtem nervových buněk a synapsí, než bude mít v rané dospělosti. V důsledku radikální změny prostředí po porodu, dochází k vytváření nových interneurálních spojů a nových nepodmíněných reflexů . Komárek a kol. uvádí, že při porodu jedince je myelinizována sotva jedna třetina nervových vláken. Myelinizace postupuje od páteřní míchy přes mozkový kmen, bazální ganglia, mozeček až k mozkové kůře . S postupující myelinizací mozkových struktur se centrum řízení motoriky posouvá do vyšších etáží CNS, do podkorových center.

Primární reflexy jsou subkortikálně (podkorově) založené reflexy, řízené primitivními mozkovými strukturami. Neustálá interakce s okolím a zážitky během vývoje stimulují vytváření propojení v mozku, diferenciaci nervových buněk, a hlavně propojení k vyšším mozkovým centrům, která následně přeberou celkové řízení těla. Pohyby vyvolané primárními reflexy tedy pomáhají vytvářet hustou neuronovou síť, která umožňuje propojení různých oblastí mozku. Tato propojení jsou velmi důležitá pro budoucí procesy učení, komunikační schopnosti, emocionální a citové vztahy a motivaci .

Motorický vývoj souvisí s aktivitou primárních reflexů, kdy dítě postupně dozrává a inhibuje primitivnější motorické formy . První roky života musí docházet ke strukturování a organizaci těchto propojení. Vývoj držení těla a pohybových funkcí je v podstatě zrcadlem vývoje mozku. Primární reflexy představují vrozenou odpověď na klíčové stimuly, facilitující motorickou reakci na specifické smyslové podněty. Čím více se dítě hýbe, tím lépe se naučí ovládat své pohyby. Zlepšení ovládání pohybu je ukazatelem posilujících se propojení mezi mozkem a tělem i v mozku samotném. Takovým způsobem pomáhá pohyb dotvářet mozek . S maturací CNS ve skutečnosti nedochází k jejich naprosté ztrátě, nýbrž k pouhé inhibici. Pedroso a Rotta udávají, že jejich přítomnost značí nekompletní maturaci inhibiční aktivity centrálního nervového systému. Proto při lézích ve specifických oblastech CNS, podle Sudo hlavně oblast frontálního laloku, dochází ke ztrátě této inhibice a jejich opětovnému objevení se.

Přetrvávající primární reflexy Jak uvádí J. Czochańska , primární reflex by měl být chápán v širším smyslu, ne jako neměnná stereotypní reakce na působící podnět, ale spíše jako složka motorického vývoje dítěte. Primární reflexy utvářejí určitý motorický vzor a díky tomu se v prvním a druhém roce života vyvíjejí děti podobným způsobem. Role reflexů by proto měla být chápána nikoli pouze jako cvičení určitého motorického vzoru, díky němuž si dítě může osvojit vzpřímené držení těla, ale také, jak se později prokázalo, daný reflex otevírá a aktivuje nervové dráhy a vede impuls k různým strukturám v mozku. Proto pokud primární reflexy vydrží déle, než je fyziologické období jejich výskytu, mohou narušit psychomotorický vývoj .

Přetrvávající primární reflexy způsobují, že :

se nevytvoří optimální smyslově-motorická cesta, což vede k nekontrolovaným a nekoordinovaným pohybům; tyto nekontrolované pohyby a obecně držení těla, musí být vědomě kompenzovány; nezralost v mozkovém kmeni negativně ovlivňuje funkci vyšších center mozku (emocionální i kognitivní), protože vzruchy musí procházet nervovými dráhami přes nezralý mozkový kmen, aby dosáhly kortexu.

Přetrvávající primární reflexy mohou také způsobit problémy se zpracováním smyslové informace. Každý reflex je spojen s jedním nebo více smyslovými systémy . Senzorická integrace je schopnost mozku správně zpracovat příchozí podněty a umožňuje člověku vytvářet tzv. adaptivní odpověď. Pokud zpracování senzorické informace neprobíhá optimálně, mluvíme o dysfunkci senzorické integrace, a to souvisí s vývojem nervového systému, což může způsobovat mimo jiné problémy s výslovností a řečí .

Pokud primární reflexy nevymizí, mohou do značné míry ovlivnit fyzický i psychický aspekt vývoje dítěte. Mají mimo jiné vliv na hrubou motoriku, jemnou motoriku, pohyby očí, na koordinaci oka-ruky nebo i na koordinaci horní či spodní části těla, mají vliv na soustředění, klidné a rovné sezení, působí problémy s rovnováhou, ovlivňují též kvalitu řeči. Silně ovlivňují školní úspěšnost. Mají vliv tedy na ADHD, na specifické poruchy učení, dyslexie, dysortografie, dysgrafie, vývojová dysfázie či autismus.

Teitelbaum se dokonce domnívá, že téměř všechny poruchy pohybu u autismu jsou způsobeny přetrvávajícími primárními reflexy. To znamená, že některé reflexy nejsou inhibovány ve správném okamžiku vývoje dítěte a jiné se naopak neobjeví včas. Jiní se domnívají, že opoždění v motorickém vývoji během prvního roku života dítěte může předpovědět hlavní symptomy, které jsou charakteristické pro poruchy autistického spektra . Tato hypotéza byla ověřena ve výzkumu, kdy testovali sourozence dětí s poruchou autistického spektra, kteří mají vyšší riziko rozvoje poruchy autistického spektra (PAS). V tomto dlouhodobém (longitudinálním) výzkumu vědci sledovali vývoj dětí s vyšším rizikem rozvoje PAS v období 3. – 6. měsíce věku. Z výzkumu vyplynulo, že 70 % dětí s opožděným motorickým vývojem v raném věku následně vykazovalo opoždění v komunikaci . Konicarová poukázala ve svém výzkumu, že děti s ADHD mají vyšší výskyt primárních reflexů než v kontrolní skupině. To pravděpodobně ukazuje na kompenzaci nedokončených vývojových stádií souvisejících s inhibicí Moroova reflexu a spinálního Galantova reflexu. V dalším výzkumu z roku 2013 pak potvrdila domněnku, že také přetrvávající symetrický tonický šíjový reflex má úzkou souvislost se symptomy ADHD .

Rizikové faktory Vývoj motoriky a dynamika vývoje jsou v raném dětství vynikajícím ukazatelem správného vývoje nervové soustavy . Pokud jsou viditelné odchylky v psychomotorickém vývoji dítěte, primární reflexy pravděpodobně přetrvávají. Rizikové období má rozsah zejména od embryonální fáze vývoje dítěte do konce prvního roku věku dítěte.

Chodicí reflex Chodicí reflex lze pozorovat po prvním měsíci od narození, vymizí obvykle již kolem druhého měsíce života. Později se objevuje jako volní činnost kolem jednoho roku, kdy se dítě učí chodit. Reflex je vyvolán podržením dítěte pod pažemi ve výšce, která mu dovoluje, aby se nožkami dotklo země. Dítě poté jakoby dělalo kroky. Vědci nejsou jednotní v názoru, co přesně reflex způsobuje. Nejčastější je vysvětlení, že člověk je od narození uzpůsoben k chůzi, ale bez cizí pomoci může začít chodit až později, když se mu vyvinou příslušné svaly.Arrigo, M. (November 2002). Newborn reflexes. Parenting 16(9), 140-147.

Moroův reflex Moroův reflex, poprvé popsaný Rakušanem Ernstem Moroem,Rakouský pediatr Ernst Moro (1874–1951) studoval mj. reakci kůže na tuberkulin a izoloval bakterii Lactobacillus acidophilus. můžeme u dětí pozorovat od narození zhruba do třetího měsíce života.Berk, L. E. (2009). Child Development (8th ed.). Boston: Pearson. Reflex se spustí, když dítě nečekaně uslyší hlasitý zvuk nebo má pocit, že přepadne dozadu. V tu chvíli se prohne v zádech, rozhodí ruce a nohy a nato se ruce okamžitě složí přes hrudník jakoby do objetí. Reflex původně sloužil k přežití, pomáhal dítěti udržet se na matčiných zádech při chůzi.Ricard, R.J. & Slaughter, V. (2014). Encyklopedia of health. Ipswich, MA: Salem Press. Nepřítomnost nebo asymetrie reflexu, stejně jako přetrvávání reflexu do vyššího věku nejsou zcela normální. Absence reflexu naznačuje poruchu motorického systému nebo centrální nervové soustavy. Asymetrická reakce může ukazovat na hemiplegii, brachiální obrnu nebo zlomeninu klíční kosti. Reflex přetrvávající po pátém měsíci věku je pozorován u dětí se závažným neurologickým onemocněním.Samuels, M. A.; Ropper, A. H. (2009). Normal Development and Deviations in Development of the Nervous System in Adams and Victor's Principles of Neurology (9th ed.). New York: McGraw-Hill Medical. Pokud Moroův reflex přetrvává, může působit problémy se soustředěním, dítě může být přecitlivělé na (některé) senzorické stimuly a vykazovat symptomy ADHD nebo ADD. Přetrvávající Moroův reflex je také často pozorován u dětí s dyslexií.

Babkinův reflex Babkinův reflex se objevuje u novorozenců a kojenců přibližně do čtvrtého měsíce života a to i u nedonošených dětí narozených po 26. týdnu těhotenství.Futagi, Y., Yanagihara, K., Mogami, Y., Ikeda, T., & Suzuki, Y. (2013). The Babkin Reflex in Infants: Clinical Significance and Neural Mechanism. Pediatric Neurology, 49(3), pp. 149-155.,Lippmann, K. (1958). Über den Babkin’schen reflex. Arch Kinderheilkd. 157. pp. 234-238. Je vyvolán současným stisknutím obou dlaní dítěte, na které reaguje dítě otevřením pusy, často doprovázeném zatnutím předloktí, otočením hlavy na stranu a zavřením očí.