Palác SANU (srbsky v cyrilici Палата САНУ, v latince Palata SANU) je sídlem Srbské akademie věd a umění. Ornamentální palác se nachází na Knez Mihailově ulici, v centru metropole Bělehradu. Adresa budovy je Knez Mihailova 35. Budova dokončená v roce 1924 vznikla podle návrhu architektů Andre Stevanoviće a Dragutina Đorđeviće a postavila jej společnost českého průmyslníka Matěje Blechy.

Popis Palác zabírá zhruba polovinu celého bloku mezi ulicemi Knez Mihailova a Carice Milice.

Průčelí budovy je orientováno do ulice Knez Mihailova. Budovu vymezují ulice Đure Jakšića a Vuka Karadžića. Pětipatrový objekt má jedno nádvoří.

Architektura Secesně akademický palác je svého druhu v Bělehradě unikátem. Po několika neúspěšných projektech jiných předních tvůrců architekti Andre Stevanović a Dragutin Đorđević vypracovali vlastní projekt budovy, která měla být maximálně reprezentativní, ale neměla kopírovat nic z původních představ, které byly odsouzeny jako příliš připomínající... stále se opakující vídeňské hotely. Nový objekt měl zahrnovat i byty, kanceláře, restaurace a kavárny. Pasáže byly bohatě dekorovány secesními prvky. Rohy budovy byly zaobleny a doplěny o arkýře. Objevily se i arabesky.

Fasáda Hlavní průčelí je symetrické. Doplňují jej sochy bohyně Niké představující obchod a průmysl, na rozích centrálního rizalitu jsou potom umístěny sochy ženy s dítětem, jedna třímá paprsek světla a druhá holubici. Dále je zde šest dětských postav umístěných na atikách nad rohy budovy a nad bočními fasádami.

Okna zdobí různé vitráže s alegorickými motivy. Autory vitráží byli Mladen Srbinović a Grigorij Samojlov.

Interiér a umělecká díla Vstupní halu zdobí několik bust a soch, např. Jovana S. Popoviće a slavnostní sál potom skulptury Vuka Karadžiće, Dositeje Obradoviće, nebo Petra II. Petroviće Njegoše.

Historie

Příprava vpravo|náhled|Pohled na průčelí z Knez Mihailovy ulice. vpravo|náhled|Rohové arkýře na nároží ulice Knez Mihailovy. vpravo|náhled|Detail dekorativních prvků na fasádě. Tehdejší srbský král Michal Obrenović III. daroval již v roce 1841 pozemek vzdělávacím institucím, díky čemuž na Knez Mihailově ulici vyrostla např. i budova národní knihovny (zničena během bombardování za druhé světové války).

Srbská královská akademie potřebovala reprezentativní objekt ve středu hlavního města již od svého vzniku. Byla vytvořena řada různých návrhů a projektů, nic z toho ale nebylo uskutečněno po celý závěr 19. století i tzv. srbský zlatý věk první dekády století dvacátého. Projekty architekta Konstantina Jovanoviće, oba v monumentálním stylu s řadou dekorativních prvkůProfil stavby na stránkách Ústavu pro ochranu kulturních památek Srbska se ukázaly být příliš drahé (1,2 milionu tehdejších dinárů); po nějakou dobu to navíc vypadalo, že by v exponovaném místě byla zbudována i tržnice.

Reperezentativní objekt měl původně ale zahrnovat i národní knihovnu i národní muzeum.

Výstavba Ačkoliv byla architektonická soutěž uskutečněna již v roce 1912, klidné časové okno mezi oběma balkánskými válkami a první světovou válkou bylo velmi krátké. Slavnostní zazájení stavebních prací se odehrálo dne 27. března 1914 za přítomnosti následníka trůnu Alexandra Karađorđeviće. Stavební práce byly zadány české kanceláři architekta Matěje Blechy, která působila v srbské metropoli již nějakou dobu, měla pobočky i v Rakousko-Uhersku a platila za silného hráče. Vše ale do několika málo měsíců přerušila První světová válka.

Užívání Budova byla nakonec dobudována až v první polovině 20. let 20. století. Obnovení stavebních prací proběhlo roku 1922. Slavnostní otevření se konalo dne 1. května 1924.

Vzhledem k neustále rostoucí ceně za dokončení celé stavby (předražená zakázka) a těžké poválečné situaci se nakonec akademie věd rozhodla do objektu nenastěhovat a dát jej naopak k odprodeji. Ve slavnostním sále tak působila Bělehradská burza, v přízemí se nacházely kavárny a jinde i skladiště. Prostory uvnitř byly pronajaty jako byty.

Teprve až dne 24. února 1952 se budova vrátila Akademii věd, která se zde již natrvalo usídlila. Byla přestavěna podle projektu Grigorije Samojlova, aby mohla plnit potřebný účel. Zrušeny byly byty, vznikly kanceláře, zanikly naopak původní pasáže.

V roce 2024 budova oslavila 100 let své existence. Za tu dobu neprošla výraznější rekonstrukcí, která byla nicméně vzhledem k významu budovy zvažována. Finanční prostředky měla poskytnout srbská vláda. V roce 2023 však nebylo vydáno stavební povolení a projekt, který počítal i s vznikem koncertního sálu pro více než 300 lidí, nakonec nebyl uskutečněn.

Dnes zde kromě Akademie věd sídlí i její galerie a také archiv. Rozsáhlý depozitář uměleckých děl je skryt v podkroví budovy.

Status V současné době je palác kulturní památkou. Tento status má již od roku 1992, kdy byla zapsána do seznamu na úrovni srbské republiky.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Stavby v Bělehradě Kategorie:Paláce Kategorie:Secesní stavby v Srbsku Kategorie:Postaveno v Srbsku 1924 Kategorie:Stavby Matěje Blechy