upright|Duhová mapa Albánie|náhled Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se v Albánii setkávají s právními komplikacemi, které jsou pro většinové obyvatelstvo neznámé, přestože jsou formálně chráněni rozsáhlou antidiskriminační legislativou. Mužská i ženská stejnopohlavní sexuální aktivita je v Albánii legální od roku 1995, ale domácnostem tvořeným páry stejného pohlaví se nedostává stejné právní ochrany, jíž disponují heterosexuální páry. Homosexuální svazek nemá v zemi žádný právní status.
Albánie je jako celek považována spíše za konzervativní zemi ve vztahu k viditelnosti a právům leseb, gayů, bisexuálů a translidí. Nicméně díky rozsáhlým a přísným antidiskriminačním zákonům patří mezi několika málo evropských zemí, které explicitně zakazují diskriminaci na základě genderové identity. Tirana se také připojila k ratifikaci Protokolu číslo 12 (Protocol No. 12) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a k podpisu Deklarace OSN ve vztahu k sexuální orientaci a genderové identitě z roku 2007.[UN declaration on sexual orientation and gender identity Wikisource: "UN declaration on sexual orientation and gender identity", presented to the United Nations General Assembly on 18 December 2008]
V roce 2015 byla Albánie zařazená v rámci hodnocení ILGA-Europe na 19. místo z 49 sledovaných evropských zemí ve vztahu k LGBT právům. Nicméně dle posledního reportu z roku 2022 spadla Albánie na 28. místo z důvodu nevyhovující legislativy.
Zákony týkající se stejnopohlavní aktivity Albánie dekriminalizovala dobrovolný stejnopohlavní styk v r. 1995. Věk způsobilosti k pohlavnímu styku byl v roce 2001 stanoven na 14 let pro všechny bez ohledu na pohlaví nebo sexuální orientaci. (see: Ages of consent in Europe).
V létě 1994 albánská vláda vytvořila návrh trestního zákona, v němž by stejnopohlavní sexuální aktivita zůstala ilegální, ale s maximální délkou trestu odnětí svobody 3 let. Kampaň organizace Gay Albania Society v rámci Albánie a mezinárodní tlak řízený asociací ILGA, který v Radě Evropy sehrál důležitou roli, vedl k odstoupení od této verze zákona.
20. ledna 1995 albánský parlament legalizoval dobrovolný stejnopohlavní sexuální styk. Paragraf 134 starého trestního zákoníku, který trestal homosexualitu 10 lety vězení, vyhlásili Albánští socialisté za zcela neplatný.
Stejnopohlavní manželství a jiné formy stejnopohlavního soužití Stejnopohlavní manželství nebo registrované partnerství stále ještě nejsou v Albánii uzákoněny. I když albánský premiér Sali Berisha oznámil v červenci 2009, že by podpořil stejnopohlavní manželství, přijetí antidiskriminačních zákonů, na 100 % přijatou 4. února 2010, zatím nebyla nikdy uzákoněna. LGBT organizace vítaly nové zákony, ale zároveň se zmiňovaly o Berishově slibu, že by se zasadil o legalizaci stejnopohlavních manželství.
Igli Totozani, vedoucí NGO Peoples advocate, v říjnu 2013 oznámil, že by sepsal návrh novely zákona o rodině, která by legalizovala stejnopohlavní manželství.Totozani: Të lejohen martesat “gej”, top-channel.tv, 26 October 2013, in Albanian
Ochrana před diskriminací 4. února 2010 přijal albánský parlament jednomyslně rozsáhlou antidiskriminační legislativu zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity. Zákon se týká všech oblastí, včetně zaměstnání, přístupu ke zboží a službám, vzdělávání, zdravotnictví a bydlení. Albánie je jedna z mála evropských zemí, která zakazuje diskriminaci na základě genderové identity. Zákon obsahem dokonce přesahuje požadované minimum Evropské unie, která trvá alespoň na právní ochraně sexuálních menšin na trhu práce. Dle litery antidiskriminačního zákona byl ustanoven Úřad antidiskriminačního komisaře (Anti-Discrimination Commissioner) v průběhu roku 2010. Albánští zákonodárci do jeho čela jmenovali Irma Baraku.
Nicméně dne 12. prosince 2012 vyjádřily dvě albánské LGBT organizace Aliance proti diskriminaci a Pro LGBT své zklamání z činnosti nově fungujícího úřadu z důvodu "laxnosti" a "nedostatečné profesionality".Albanian LGBT organizations dissatisfied with the Anti-Discrimination Commissioner, historia-ime.com, 2012-12-12. Dostupné online Dle předsedkyň spolků Xheni Karaj a Kristi Pinderi postrádají LGBT Albánci a Albánky smysl této instituce, a to kvůli pomalosti, záměrné úřední šikaně a vůbec zdlouhavému vyšetřování bez poskytnutí dostatečného zdůvodnění postupu.
Jako argument uvedly, že z devíti podnětů týkajících se podezření z diskriminace LGBT lidí nebo nenávistných projevů se daný úřad začal vůbec zabývat pouze jedním. Jednou z diskutovaných kauz homofobie a nenávistného projevu je případ Ekrema Spahiu, náměstka albánského ministra obrany, který řekl v místních novinách: "Věru nezbývá než je zmlátit klackem. Pokud tomu nerozumíte, vysvětlím vám. Prostě zmlátit je gumovým pendrekem." Delegace EU v Tiraně, Human Rights Watch, Amnesty International a ILGA-Europe, jakož i místní a zahraniční média tento výrok ostře odsoudily. Přidal se i albánský premiér Sali Beriša, ale Komisař nic nepodnikl.
4. května 2013 přijal albánský parlament novelu trestního zákoníku, která učinila z trestných činů motivovaných homofobní, bifobní a transfobní nenávisti trestný čin proti genderu, pohlaví, rasy, etnika, náboženského přesvědčení nebo tělesného postižení. Za samotné šíření homofobie prostřednictvím veřejně dostupné počítačové sítě hrozí pachateli peněžitý trest a až dvouleté vězení.Dan Littauer, Albania passes landmark gay hate crime laws , gaystarnews.com, 5 May 2013
V říjnu 2020 byly albánské antidiskriminační zákony rozšířeny o zákaz diskriminace na základě pohlavních charakteristik a HIV statusu.
LGBT témata ve školství
V červnu 2016 schválila albánská vláda Národní akční plán pro LGBTI, který se zabývá problematikou šikany a anti-LGBT diskriminace na základních a středních školách. K jeho zpracováni přizvala odborníky i aktivisty. Albánské ministerstvo školství, sportu a mládeže ve vztahu k dokumentu oficiálně potvrdilo, že v boji s diskriminací na základě sexuální orientace hodlá spolupracovat s LGBT aktivisty. Začlení LGBT témat do školních osnov se setkalo s řadou kontroverzí. Mnoho albánských politiků jako je například Tristan Shehu, Luciano Boci, Mesila Doda, Nard Ndoka a Ylli Manjani vyjádřilo ostrý nesouhlas s těmito aktivitami.
V reakci na to pak albánský resort školství vydal dne 28. března 2018 veřejné prohlášení, že byl na rozdíl od zpráv v médiích seznámen s obsahem přednášek, a že vše proběhlo v rámci vládního plánu, který si mimo jiné klade za cíl boj proti stereotypům založeným na sexuální orientaci. Teuta Dobi, ředitelka tiranské střední školy Sami Frasheri, se proti tomuto stanovisku vymezila, ačkoliv před několika týdny dala přednáškám LGBT aktivistů záštitu.
Albánské LGBT hnutí
V Albánii operuje několik LGBT organizací, z nichž nejznámější jsou Aleanca Kunder Diskriminit LGBT (Aliance proti LGBT diskriminaci), Pro LGBT a Pink Embassy/LGBT PRO ne Shqiperi. Všechny usilují o jediné, a to vytvořit lepší životní i právní podmínky pro LGBT Albánky a Albánce.
Aliance proti LGBT diskriminaci (zkráceně: Aleanca LGBT) je albánskou nevládní organizací založenou pěti lesbami.Lesbian Feminists From Tunisia, Algeria, Serbia and Albania Were in Ankara , kaosgl.com, 21 March 2013, Xheni Karaj speaking on LBT rights advocacy in Albania: "Actually Aleanca started by a group of five lesbians even though now we are a mixed board of organizers. And this is interesting to happen in a society when most of people used to think that lesbians didn’t exist at all." Představuje svobodnou, otevřenou a inkluzivní albánskou společnost, která uznává rozmanitost a je přístupná všem lidem bez ohledu na sexuální orientaci nebo genderovou identitu. Aleanca LGBT vznikla v březnu 2009 z impulsu dobrovolnické skupiny LGBT mládeže, kteří se v té době věnovali aktivismu za práva sexuálních menšin. Její hlavní činností jsou: budování komunit, zvyšování povědomí, advokacie a politicý lobbing. Současná ředitelka Xheni Karaj se svým projevem na setkání v Ankaře v roce 2013 stala první otevřeně lesbickou aktivistkou v Albánii.
Pro LGBT je založená hlavně na zvyšování povědomí o LGBT tématech a advokacii coby nástroje ke zlepšování právního postavení sexuálních menšin. Její spoluzakladatel a aktivista Kristi Pinderi, který je zároveň také novinářem, v roce 2012 spustil zpravodajský portál zaměřený na lidská práva s názvem "Můj příběh" (historiaime.al), který se zároveň také stal hlavním zdrojem informací o LGBT v Albánii.historia-ime.com: About Us , historia-ime.com, 19 July 2012
V prosinci 2010 zástupce Komise pro práci, sociální věcí a zdraví Tritan Shehu deklaroval, že by homosexualita měla být "léčena "jako "hormonální a duševní porucha".Kristi Pinderi, Akuzoj Tritan Shehun si politikanin e parë homofob!, pinkembassy.al, 17 May 2011 V reakci na to podaly albánské LGBT organizace společnou stížnost k Úřadu antidiskriminačního komisaře. Ten pak po delší odmlce dne 30 září slova zástupce odsoudil a zaslal parlamentu vytýkací dopis, v němž stálo: "Shehu by se měl v budoucnu vyvarovat diskriminačních slov, které vytvářejí nepříznivou atmosféru ve vztahu k albánské LGBT komunitě. Komisař dále doporučil zákonodárcům více naslouchat sexuálním menšinám při přijímání klíčových zákonů, které by mohly posílit právo sexuálních menšin plně užívat veškerých práv a svobod.Besar Likmeta, Albanian MP Reprimanded for Gay Slur, balkaninsight.com, 27 October 2011
V roce 2014 se v Tiraně konal první ročník Miss Trans Albania. Cílem soutěže a volby albánské transkrálovny krásy bylo zvýšit povědomí a akceptaci transgender komunity.
V dubnu 2018 vyjádřila albánská omdusmanka Erinda Ballanca podporu legalizace stejnopohlavních sňatků a právům LGBT, včetně možnosti úřední změny pohlaví.
Násilí a každodenní diskriminace V roce 2018 deklarovaly albánské NGO, že bohužel dochází ke stagnaci a celkovému zhoršování právního postavení LGBT+ lidí v Albánii.
Dle ročního reportu organizací bylo koncem roku 2018 zdokumentováno 421 případů anti-LGBTI diskriminace v zemi. Jedná se zejména o fyzické a psychické násilí, zesměšňování, urážky, nálepkování, odmítnutí poskytovat služby v barech, fitness centrech, supermarketech a obtěžování sexuálních pracovnic ze strany homofobních osob. Z celkového počtu incidentů bylo pouze pět nahlášeno albánským úřadům.
Náboženství a LGBT v Albánii V Albánii nehraje náboženství ústřední roli v sociálním, politickém a kulturním životě. Přestože je náboženské přesvědčení považováno za soukromou záležitost lidí a oficiálně nehraje žádnou roli v politickém diskurzu, snaží se religiózní organizace ovlivňovat zákonodárce při jejich rozhodování o lidských právech LGBTI lidí. Když 19. srpna 2009 albánský expremiér Beriša oznámil přijetí nového zákona, který by oficiálně uznal lidská práva LGBTI Albánek a Albánců, náboženské organizace vyjádřily jasný odpor. Sepsaly společné prohlášení, v němž vyjádřily obavu, že rozšíření rodinných práv na LGBTI lidi ohrozí albánskou rodinu a společnost. Samotnou homosexualitu označily za importovanou za Západu a vyzvaly premiéra, aby činil, co je správné v "očích Boží", nikoliv "moderního světa".
Dne 20. ledna 2016 představitelé náboženských organizací vydaly společný apel na albánskou vládu a zákonodárce, aby v zájmu ochrany tradiční rodiny před destrukcí zakázaly stejnopohlavní manželství. Po extrémním tlaku ze strany duchovních a církevních spolků se albánští politici nakonec rozhodli na poslední chvíli vyjmout z přijímané novely článku 18 albánské ústavy ochranu před diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity. 20. července 2016 vyjádřila PINK Embassy politování nad neúspěchem při přijímání zákonů proti anti-LGBTQ+ diskriminaci na ústavní úrovni a kapitulací albánských zákonodárců v boji s náboženskou netolerancí. "Že parlament podlehl náboženským extremistům, ohrožuje lidská práva a sekulární hodnoty," stálo v jejím prohlášení.