Clément Marot (23. listopadu 1496, Cahors – 12. září 1544, Turín) byl francouzský renesanční básník.
Biografie Byl dvorním básníkem francouzského krále Františka I., avšak přesto byl roku 1526 krátce uvězněn, kvůli podezření z luteránství. Pobyt ve vězení ho inspiroval k jeho nejznámějším pracím, zejména ke sbírce L’Enfer (Peklo). Kvůli náboženským problémům (jisté sympatie k reformaci skutečně měl) působil v letech 1534–36 rovněž v exilu, nejprve v Ženevě (kde byl v kontaktu s Janem Kalvínem) a později v Itálii, která byla jeho naturelu bližší. Zastání vždy nacházel u své ochránkyně, královy sestry Markéty Navarrské.
Opustil středověkou básnickou formu a inspiroval se v antice, podobně jako o sto let později představitelé literární skupiny Plejáda. Marot je považován za jejího předchůdce a inspirátora. Uvedl do francouzské literatury elegii, epigram, epithalamium (svatební báseň) a italskou formu "strambotto" (jednosloký verš satirického obsahu). Proslavily ho též epistolární básně (francouzsky épîtres). Proslul též překladem Davidových Žalmů do francouzštiny (Trente Pseaulmes de David), překládal rovněž Catulla, Vergilia a Ovidia, redigoval dílo François Villona. Vydal jako první Román o růži.
I jeho otec Jean Marot byl básníkem.
Odkazy
Reference
Literatura ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl II., Renesance a reformace. Století XVI. 2., oprav. a dopl. vyd. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1948. 230 s. [Kapitola „Básnictví za Františka I. Clément Marot a škola lyonská" je na str. 30–41, bibliografie na str. 42.] Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 16. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1058 s. cnb000277218. S. 888. Dostupné online
Externí odkazy
Heslo v Britannice Heslo v Larousse
Kategorie:Francouzští básníci Kategorie:Narození v Cahors Kategorie:Narození 23. listopadu Kategorie:Narození v roce 1496 Kategorie:Úmrtí v Turíně Kategorie:Úmrtí 12. září Kategorie:Úmrtí v roce 1544 Kategorie:Pohřbení v katedrále v Turíně Kategorie:Muži