Noir Film Festival je přehlídka noirových filmů, která se od roku 2013 koná v České republice. Je tohoto druhu jediným festivalem ve střední a východní Evropě. Probíhá mimo velká města – první ročník se uskutečnil na hradě Kokořín (Kokořínský Důl – Kokořín, okres Mělník), od druhého ročníku se místo jeho konání přesunulo na hrad Křivoklát (městys Křivoklát, okres Rakovník), kde festival setrval do osmého ročníku. Od devátého ročníku se koná na hradě Český Šternberk.

K rozhodnutí situovat festival mimo prostředí velkého města inspirovali zakladatele a koordinátora organizačního týmu Víta Grigartzika sami noiroví hrdinové: byť je film noir primárně spojován s urbanistickou džunglí, i jeho protagonisté z ní utíkali na venkov a hledali útočiště v panenské přírodě.

O festivalu Myšlenka na vytvoření festivalu, který by se věnoval ryze filmu noir, vznikla v rámci projekcí v Era ART klubu, kde běželo začátkem roku 2013 pásmo noirových filmů. Organizátor večerů Vít Grigartzik se rozhodl uspořádat festival, který by svou atmosférou odpovídal charakteru filmů, a zvolil proto kulisy hradu mimo velkoměsto. Oslovil dramaturgy Janu Bébarovou a Milana Haina, kteří stojí za jediným českým blogem, který se tomuto fenoménu věnuje (Film Noir Blog). V šibeničním čase několika měsíců stihli připravit ucelený koncept festivalu, jehož zahájení proběhlo 21. srpna 2013 na hradě Kokořín.

Charakteristické animované znělky Noir Film Festivalu, odhalující tajemství ženských očí – logotypu festivalu, vytvářel do roku 2018 pro festival režisér Pavel Soukup. Od roku 2019 znělku vytváří výtvarnice Marie Urbánková a animátor Matouš Vyhnánek.

2024 Dvanáctý ročník se konal 22.–25. srpna 2024 na hradě Český Šternberk. Program nabídl Pouštní noir, Retrospektivu režiséra Phila Karlsona, sekce To je vražda, napsala přinesla snímky podle předloh ženských autorek, Tech-noir mj. nabídl dvě verze kultovního snímku Ridleyho Scotta Blade Runner. Tradiční Pocty byly věnovány herečce Kim Novak a herci Edwardu G. Robinsonovi. Festival nabídl také pohled filmy do různé míry spjaté s filmem noir, natočené v Polsku a Československu.

2023 Jedenáctý ročník se uskutečnil 24.–27. srpna 2023 na hradě Český Šternberk, kde diváci a divačky mohli zhlédnout kromě novinářských noirů a děl Čechů v Hollywoodu také snímky z Argentiny či retrospektivu blízké spolupracovnice Alfreda Hitchcocka, scenáristky a producentky Joan Harrison. Festival nabídl rovněž filmy s Batmanem jako temným rytířem noirového univerza. Tradičně se odehrály také Ozvěny Noir Film Festivalu, jež proběhly v pražském kině Lucerna a na dalších místech ČR.

2022 Jubilejní desátý ročník se opět odehrál na hradě Český Šternberk. Den před začátkem festivalu se uskutečnila projekce filmu Objížďka Edgara G. Ulmera na hradě Kokořín, tedy místě konání historicky 1. ročníku festivalu. Tomuto režisérovi byla věnována jedna z programových sekcí, jež měli možnost diváci a divačky 17.–21. srpna 2022 zhlédnout. Další program zahrnoval sekce: Na černé listině, To nejlepší z prvního ročníku, Temné vize Davida Finchera, Španělský noir, Československý noir a další. Pocty byla vzdány hereckým legendám Ritě Hayworth a Robertu Taylorovi.

2021 Devátý ročník se konal 18.–22. srpna 2021, poprvé na hradě Český Šternberk. Kromě nového místa konání také poprvé nabídl program rozložený do pěti festivalových dnů. Jednou z programových sekcí byl Noir bez předsudků, jež reflektoval otázky rasové a etnické nesnášenlivosti. Přinesl například snímek scenáristy a režiséra, držitele několika Oscarů, Josepha L. Mankiewicze Není cesty ven (No Way Out, 1950). Festival dále představil filmy reflektující traumata válečných veteránů, tvorbu bratří Coenů, retrospektivu režírující herečky Idy Lupino, bollywoodské a československé noiry a pocty hereckým osobnostem Bette Davis, Victoru Matureovi a Haně Maciuchové.

2020 Osmý ročník se uskutečnil 20.–23. srpna 2020. Přinesl programové sekce Milenci na útěku, Malování světlem: Anthony Mann a John Alton, Zločin podle Patricie Highsmith, Podivné světy Davida Lynche, Italský noir a Československý noir a snímky ve Zvláštním uvedení. Festival složil poctu herečce Claire Trevor, jež se proslavila mj. jako zákeřná femme fatale Dicka Powella coby Phila Marlowa ve slavné chandlerovské adaptaci Sbohem buď, lásko má (Murder, My Sweet, 1944), a herci Burtu Lancesterovi, kterého připomněl projekcí novinářského noiru Sladká vůně úspěchu (Sweet Smell of Succes, 1957). Doprovodný program nabídl koncerty a čtení z románu Cizinci ve vlaku.

2019 Sedmý ročník se konal 22.–28. srpna 2019. Programovými sekcemi byly Lupičský noir, Retrospektiva Fritze Langa, Cornell Woolrich, Proto-noir, Japonský noir, Československý noir a Pocta Veronice Lake. Uvedeno bylo 38 filmů, pokřtěna byla Blu-ray edice Hitchockovy Rebeccy a Janu Hřebejkovi byla předána výroční cena Noirové oko. Hosty festivalu byli režisér Theodor Kuhn, jenž uvedl svůj film Ostrým nožom, z Austrálie přiletěl režisér Scott Lewis, jenž diskutoval s diváky o svém filmu Případ uneseného slavíka (The Case of the Shanghaied Songbird), a v neposlední řadě producent a režisér Václav Marhoul divákům přiblížil složitou produkční historii a natáčení svého Nabarveného ptáčete. Došlo i na doprovodný dvojkoncert Beaty Hlavenkové a Doroty Barové.

Programové sekce 2019

Proto-noir Jedna z programových částí prozkoumala inspirační vlivy filmu noir a pokusila se o rozkrytí jeho návaznost na vývoj v hrané i non-fikční kinematografii, literatuře, rozhlasu, fotografii nebo žurnalismu. V sekci nazvané proto-noir byly k vidění snímky, které podle dramaturgů festivalu Milana Haina a Jany Bébarové sehrály podstatnou úlohu při formování filmu noir: německé filmy Ulice (1923) a Modrý anděl (1930), pro nějž Josef von Sternberg objevil svou hereckou múzu Marlene Dietrich, dále jedna z nejznámějších klasických amerických gangsterek 30. let Zjizvená tvář (1932) a slavné francouzské drama z éry poetického realismu Den začíná (1939) s Jeanem Gabinem v hlavní roli.

Japonský noir Podruhé za svou existenci se Noir Film Festival vydal za hranice Evropy. Po Mexiku (NFF 2017) nabídl výběr snímků vzniklých v Zemi vycházejícího slunce. Již v období 30. let klasikové japonské kinematografie jako Kendži Mizoguči nebo Jasudžiró Ozu natáčeli díla s kriminálními zápletkami nebo s motivem padlých žen, která se vyznačovala temnou vizuální stylizací. Teprve po druhé světové válce však lze mluvit o ustanovení specifické japonské noirové tradice, na níž se velkou měrou podepsali i tvůrci mladší generace, jako například neúnavný bořič konvencí Seidžun Suzuki. V programu NFF se objevily hned dva jeho filmy: Tokijský tulák (1966) a Cejch zabijáka (1967). Ty doplní japonský hitman noir Kolt místo klíče (1967) v režii Takašiho Nomury a pochmurné drama Já čekám (1957), které bylo režijním debutem Korejošiho Kurahary.

Cornell Woolrich Cornell Woolrich (1903–1968) ve 40. a 50. letech 20. století platil za jednoho z nejprodávanějších autorů kriminálních příběhů. Dílo Woolriche, jenž většinu svého života prožil v New Yorku, kam situoval řadu svých děl, je protkáno atmosférou zoufalství a paranoie, jak ukáže čtveřice promítaných titulů. Při zahájení festivalu ve čtvrtek 22. 8. diváci zažili open-air projekci Přízračné dámy (1944), první z četných příspěvků režiséra Roberta Siodmaka noirovému cyklu a obecně první noir, jehož protagonistkou a hybatelkou děje byla žena. V sekci byla dále uvedena adaptace Černého anděla (1946) patřícího k Woolrichově vrcholné sérii tzv. černých románů, či pro přítomnost dětského protagonisty atypický noir Křik chlapce (1949). Nechybělo ani slavné Hitchcockovo Okno do dvora (1954) s hollywoodskými hvězdami Jamesem Stewartem a Grace Kelly ve zfilmované Woolrichově povídce „It Had to Be Murder“.

Československý noir Plejádu amerických filmů 40. a 50. let, které tvoří jádro klasického filmu noir, na Křivoklátě každoročně doplňují snímky místní provenience, které vznikaly buď paralelně v téže době či o pár let později a jež vykazují noirové tendence. Výběr tehdejší československé kinematografie zastupovaly čtyři tituly: Noční host (1961), Polnočná omša (1962), Smrt si říká Engelchen (1963) a Dům ztracených duší (1967). Kromě toho, že všechny z nich byly natočeny v 60. letech, jsou adaptacemi literárních děl a můžeme je kategorizovat jako psychologická dramata, vykazují rovněž společný stěžejní motiv: znepokojivé události z období druhé světové války, které si postavy jednotlivých filmů nesou jako tíživé trauma minulosti tak, jak to u typických noirových charakterů obvykle bývá.

Lupičský noir Jelikož motiv zločinu je stěžejním aspektem filmu noir, jednu z programových sekcí tvořily snímky tematizující loupež – její plánování, průběh a fatální důsledky. Ve výběru nechyběl ani jeden z klíčových titulů tzv. subžánru heist filmů, a to Zabíjení (The Killing, 1956), jež v rané fázi kariéry natočil Stanley Kubrick a které později inspirovalo Quentina Tarantina při realizaci jeho průlomového filmu Gauneři (Reservoir Dogs, 1992). Noir Film Festival každoročně zařazuje do programu výběrovou retrospektivu autorů, kteří se zásadním způsobem podíleli na utváření klasického filmu noir – v minulosti se jednalo o režiséry Billyho Wildera, Orsona Wellese, Otto Premingera, Alfreda Hitchcocka, Samuela Fullera či spisovatele Jamese Ellroye.

Retrospektiva: Fritz Lang Sedmý ročník divákům nabídl filmové klenoty od Fritze Langa, který se během své dvacetileté americké kariéry profiloval jako mistr noirových snímků. Ve výběru se mj. objevila jeho filmová adaptace špionážního románu Grahama Greena Ministerstvo strachu (Ministry of Fear, 1944) a temná studie charakterů V osidlech noci (Clash by Night, 1952), s hvězdným obsazením Barbary Stanwyck, Roberta Ryana a Marilyn Monroe.

Pocty Alanu Laddovi a Veronice Lake Neměnnou součástí festivalu byly rovněž speciální pocty hereckým ikonám filmu noir: v roce 2019 jimi bylo populární noirové duo Veronica Lake – Alan Ladd, kteří se na začátku 40. let společně objevili hned v několika výrazných titulech.

Ozvěny Noir Film Festivalu 2019 7. 11. se usktetčnila projekce Tarantinových Gaunerů (1992) na netradičním místě v trezoru bývalé Komerční banky v Paláci Kobližná, Hitchcockova Rebecca byla uvedena 27. 11. v brněnské Vile Löw-Beer. Návštěvníci pražského kina Lucerna zhlédli 29. 11. film Fritze Langa Šarlatová ulice (1945) a Tarantinovy Gaunery (1992). 30. 11. pak filmovou adaptaci jednoho z románů Cornela Woolriche Křik chlapce (1949) a první americký film Alfreda Hitchcocka Rebecca (1940).

2018 Šestý ročník se uskutečnil 23.–28. srpna 2018. V retrospektivní sekci festival představil tvorbu režiséra Samuela Fullera. Uvedl například Zátah na Jižní ulici nebo také pozdější Chodbu šoků a Nahý polibek. Hostem přehlídky byla i režisérova dcera Samantha Fuller, která zde uvedla svůj dokument Plný život Samuela Fullera.

Noir Film Festival zaměřil pozornost také na fenomén vězeňského noiru. V tematické sekci se promítala například Hrubá síla francouzského režiséra Julese Dassina nebo Vzpoura v bloku 11 režiséra Dona Siegela.

Sekce s názvem Psycho noir představí postavy duševně nevyrovnaných jedinců uchylujících se k brutálnímu násilí, které noirovému cyklu začaly dominovat v jeho pozdější fázi z konce 40. let. Půjde o filmy jako Polibek smrti nebo Zrozen k zabíjení.

Oblíbenému noirovému archetypu femme fatale se věnoval programový oddíl Nové osudové ženy, v němž došlo na debut sester Wachowských Past nebo také snímek Bílá orchidej, který byl na festivalu uveden v české premiéře.

Osudových žen se dotkne také seriálová část programu pořádaná ve spolupráci s televizí HBO. Diváci uvidí kompletní minisérii Mozaika režiséra Stevena Soderbergha a první dva díly minisérie HBO Ostré předměty s Amy Adams v hlavní roli.

Ozvěny Noir Film Festivalu 2018 Podzimní Ozvěny NFF 2018 se konaly v Praze (16. a 17. 11.), Zlíně (26. 11.), Brně (29. 11.) a Olomouci (6. 12.)

2017