Severočínské dialekty (; případně ) je skupina dialektů čínštiny, která se používá ve většině severní a jihozápadní Číny. Pokud bychom považovali severočínské dialekty za jeden jazyk, pak by tento jazyk měl nejvíce rodilých mluvčích na světě – téměř miliardu.
Severočínské dialekty se staly základem pro standardní čínštinu, jejíž výslovnost je založena na pekingském dialektu a používá také množství slovní zásoby z ostatních severočínských dialektů. Standardní čínština je standardizovanou a spisovnou formou čínštiny neboli mandarínštiny/mandarínské čínštiny. Název mandarínština je ovšem anglicismus (v angličtině mandarin).
Dialekty náhled|vlevo|400px|Osm podskupin dialektů a jazyk ťin (hnědě)
Severočínské dialekty se dělí na osm hlavních podskupin rozdělených podle tónů:
东北 = Severovýchodní podskupina – Severovýchodní Čína (Mandžusko), kromě poloostrova Liao-tung. Obsahuje jen málo rozdílů oproti standardní čínštině. 北京 = Pekingská podskupina – hlavní město Peking a okolí. Stala se základem standardní čínštiny. Vzhledem ke značné vnitročínské migraci se používá i v jiných částech kontinentální Číny, především v severním Sin-ťiangu. 冀鲁 = Podskupina Ťi-Lu – Provincie Che-pej („Ťi“) a Šan-tung („Lu“) kromě Šantungského poloostrova, ale včetně okolí města Tchien-ťin, které sousedí s Pekingem. Má značně odlišné tóny i slovní zásobu, což ji činí obtížně srozumitelnou pro mluvčí pekingského dialektu. 胶辽 = Podskupina Ťiao-Liao – Poloostrovy Šan-tung („Ťiao-tung“) a Liao-tung. Zde se vyskytují výrazné změny v tónech oproti podskupině Ťi-Lu. Tento dialekt je částečně, ale ne úplně, srozumitelný mluvčím pekingského dialektu. 中原 = Podskupina Čung-jüan – znamená doslova „centrální planina“. Používá se v Che-nanu, střední části Šen-si v údolí Žluté řeky a jižním Sin-ťiangu. Obsahuje značné fonologické odlišnosti oproti pekingskému dialektu, se kterým je částečně srozumitelná. Do této podskupiny patří také dunganština, kterou mluví Dungani (kteří se sami nazývají Chuejové) v Kazachstánu a Kyrgyzstánu. 兰银 = Podskupina Lan-Jin – Provincie Kan-su, Ning-sia a severní Sin-ťiang. 江淮 = Podskupina Ťiang-Chuaj – Části provincií Ťiang-su a An-chuej na sever od Jang-c’-ťiang, ale také částečně na jižním břehu řeky, např. ve městech Nanking a Ťiou-ťiang. Vyskytují se významné fonologické a lexikální změny; vzájemná srozumitelnost s pekingským dialektem je omezená. Tato podskupina byla významně ovlivněna jazykem Wu, což je úplně samostatný jazyk v rámci čínštiny. 西南 = Jihozápadní podskupina – Provincie Chu-pej, S’-čchuan, Kuej-čou, Jün-nan a části provincií Chu-nan, Kuang-si a Šen-si. Vyskytují se silné fonologické, lexikální a tonální změny, vzájemná srozumitelnost s pekingským dialektem je v různé míře omezená.
Mnoho jazykovědců řadí k severočínským dialektům také jazyk ťin, kterou mluví 45 milionů lidí. Jiní lingvisté však s tímto úsudkem nesouhlasí a považují ťin za samostatný jazyk (či „dialekt“) v rámci čínštiny.
Příklady
Číslovky Znaky Severočínské dialekty Česky 一 yī jeden 二 èr dva 三 sān tři 四 sì čtyři 五 wǔ pět 六 liù šest 七 qī sedm 八 bā osm 九 jiǔ devět 十 shí deset
Vzorový text Otčenáš (modlitba Páně): Wǒmen de tiān fù, yuàn nǐ de míng shòu xiǎnyáng; Yuàn nǐ de guó láilín; yuàn nǐ de zhǐyì fèngxíng zài rénjiān, rútóng zài tiānshàng. Qiú nǐ jīntiān shǎng gěi wǒmen rì yòng de shíliáng; Qiú nǐ kuānshù wǒmen de zuìguo, rútóng wǒmen kuānshù biérén yīyàng; Bùyào ràng wǒmen xiànyú yòuhuò; dàn jiù wǒmen miǎn yú xiōng'è. Āmén.
Externí odkazy
Kategorie:Čínština Kategorie:Sinotibetské jazyky Kategorie:Jazyky Číny Kategorie:Tchaj-wan Kategorie:Jazyky Singapuru Kategorie:Živé jazyky