Karel Arnold Jan Loevenstein (24. července 1885 Hradec KrálovéMatriční záznam o narození a křtu farní úřad: Hradec Králové – 2. února 1938 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Gotharda v Bubenči, sign. BBČ Z24, s. 84) byl český průmyslník a manažer, dlouholetý generální ředitel koncernu Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni a jedna z nejvlivnějších osobností hospodářského a politického života první republiky.
Život
Mládí Karel Loevenstein se narodil 24. července 1885 v Hradci Králové. Jeho otec Arnold Lowenstein (později si změnil příjmení na Loevenstein) byl vysokým úředníkem uhelné společnosti v Hermsdorfu (dnes Sobięcin, část města Valbřich) a císařským radou. Původně židovského vyznání, konvertoval ke katolicismu v roce 1880. Roku 1883 se oženil s Ludmilou Richterovou, dcerou obchodníka suknem v Hradci Králové. Po Karlovi se v roce 1886 manželům Loevensteinovým narodil další syn Jan. Rodina Loevesteinových i s Arnoldovou sestrou Olgou se zanedlouho přestěhovala do Prahy.
Zámožní Loevensteinovi pěstovali čilé společenské styky, jejich synové patřili ke pražské "zlaté mládeži". Karel Loevenstein tak dostal možnost seznámit se s řadou pozdějších významných osobností hospodářských a politických kruhů první republiky.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 10 V roce 1900 se Karel seznámil se studentem Karlem Englišem, který později stal jedním z jeho nejbližších přátel a spolupracovníků.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 11
Vojenská služba a studium Roku 1903 Karel maturoval na gymnáziu v Truhlářské ulici a na podzim nastoupil vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník u 11. hulánského pluku v Pardubicích. Službu dokončil v roce 1904 v hodnosti poručíka.
Na podzim 1904 nastoupil na právnickou fakultu c. k. univerzity Karlo-Ferdinandovy. Zpočátku studium spíše zanedbával a věnoval se bohatému společenskému životu. Provozoval řadu sportů jako šerm, tenis a především jezdectví. Byl také členem francouzského konverzačního kroužku. Kvůli Karlovým nevalným studijním výsledkům mu otec najal v roce 1905 Karla Engliše jako domácího učitele.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 12
První zaměstnání a manželství V srpnu 1908 Arnold Loevenstein zemřel a synové zůstali odkázáni na sebe, přesto se jejich hmotná situace příliš nezhoršila. Karel složil závěrečné zkoušky v únoru 1911 a poté nastoupil do pražské pobočky vídeňské banky Wiener Bankverein. Již v této době udivoval současníky svým jazykovým talentem – zvládal plynně němčinu, angličtinu a francouzštinu.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 14
V červenci 1911 se v pražském kostele Panny Marie Sněžné oženil s Paulinou Langhansovou (1886–1963), dcerou pražského fotografa Jana Nepomuka Langhanse.Matriční záznam o sňatku farnost kostela P. Marie Sněžné S ní měl dcery Pavlu (1912–1965) a Karlu (1923–2018), syn Karel (*1918) zemřel krátce po narození.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 15
Manželé bydleli asi od roku 1918 v bytě v Karlíně, v roce 1924 se přestěhovali do vily Bianca v ulici Pod Kaštany čp. 19, v prominentní pražské čtvrti Bubeneč. V tomto reprezentativním sídle pak Loevenstein hostil řadu významných návštěv, včetně prezidenta Masaryka.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 52–53 Víkendy trávila rodina často na venkovském sídle se statkem v Dobřenicích, které Karek Loevenstein zakoupil roku 1928.
Ve Škodových závodech Začátkem léta 1919 získal zaměstnání ve Škodových závodech. S tímto podnikem zůstal Loevenstein spjat po celou svoji kariéru. Od srpna 1919 již zastával pozici generálního tajemníka. Těžká finanční situace koncernu hrozící bankrotem byla koncem léta 1919 řešena prodejem většinového podílu akcií francouzskému zbrojnímu koncernu Schneider et Cie. Od této chvíle podnik nesl nový název Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni. Přesto však trvala kritická situace kvůli nedostatku kapitálu, nevhodnému výrobnímu programu a vysoké režii.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 17–20
Loevenstein v novém zaměstnání prokázal dravost a značné pracovní nasazení.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 20 Jeho velkým triumfem se stalo uzavření tzv. anglické půjčky v červnu 1923, která vyvázala koncern ze závislosti na domácím kapitálu (především Živnobanky), poskytla mu provozní prostředky a umožnila zahájit rozsáhlé investice pro konverzi na civilní výrobní program.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 25–30 Tento úspěch ho v konečném důsledku vynesl do křesla generálního ředitele koncernu, jímž byl jmenován 13. prosince 1923.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 31 Po smrti dosavadního předsedy správní rady Josefa Šimonka v roce 1934 pak převzal i tuto funkci.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 81
Charakteristickým rysem Karla Loevensteina jako manažera byla jeho univerzálnost – kromě ekonomických a právních záležitostí se dokázal dobře orientovat i v záležitostech technických. Nezvyklá byla i jeho dobrá znalost několika cizích jazyků. To vše mu umožňovalo vést podnik podle svých představ a dávalo mu výhodu nad povětšinou jednostranně zaměřenými manažery konkurenčních podniků, především ČKD.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 180
Pod jeho vedením bylo především během druhé poloviny 20. let uskutečněno velké množství fúzí s československými průmyslovými podniky, které měly zvýšit soběstačnost a výrobní možnosti koncernu. Významným krokem v tomto směru bylo pohlcení automobilky Laurin & Klement v červenci 1925, nebo založení podniku Avia, čímž koncern vstoupil do oblasti leteckého průmyslu.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 32–37 Loevensteinovým konečným cílem bylo ovládnutí československého průmyslu škodováckým koncernem. Jeho hlavním protivníkem v tomto zápasu byl především konglomerát ČKD a Živnobanky, navenek zastupovaný Jaroslavem Preissem. Loevenstein se také zaměřil na rozšiřování zahraničních odbytišť, kde se důležitým krokem stalo založení obchodní společnosti Omnipol.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 38 Pod jeho vedením překonal plzeňský koncern i nejhorší roky velké hospodářské krize, poznamenané tvrdou konkurenční válkou s ČKD a zahraničními koncerny.
Statkářem a hostitelem v Dobřenicích náhled|Zámek Dobřenice V roce 1928 koupil Karel Loevenstein velkostatek se zámkem v Dobřenicích nedaleko rodného Hradce Králové. Dobřenické sídlo po rekonstrukci využíval pro odpočinek s rodinou a přáteli, setkával se tu však i s partnery a četnými osobnostmi z politických, hospodářských, vojenských či kulturních kruhů, například při proslulých dobřenických honech. Zároveň tu po celou dobu udržoval plnohodnotné hospodářství. Rozlehlé ovocné sady, obilná pole, hospodářská zvířata a skleníky s květinami zásobovaly nejen rodinu, produkty se také běžně prodávaly ven. O chod celého panství se staralo přes 150 zaměstnanců a do jeho rozvoje Karel Loevenstein značně investoval. Nechal zde také vybudovat rodinnou hrobkuPříběh zapomenutého průmyslníka. S. 54–56, v níž je pohřben.
Po restituci v roce 1993 zámek s parkem a zemědělskou částí znovu získala rodina, která se snaží místu vrátit jeho funkci rekreačního, reprezentačního i hospodářsky soběstačného sídla. Odkaz Karla Loevensteina připomíná i nový název panství House of Loevenstein.
Politické zájmy Přestože zřejmě nikdy nebyl členem žádné politické strany, měl ze své pozice kapitána největšího průmyslového koncernu v zemi značný politický vliv, čemuž napomáhalo i množství známostí s vlivnými osobnostmi, které navazoval již od studentských let. Toho dovedl obratně využívat ve prospěch podniku. Blízké vztahy udržoval především s představiteli agrární strany.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 42–43
Závěr života Kvůli vysokému pracovnímu vypětí a špatné životosprávě (Loevenstein byl silným kuřákem) se jeho zdravotní stav zhoršoval již před polovinou 30. let. Od ledna 1937 již byl nucen stále častěji setrvávat na léčení doma nebo v zahraničí, v létě mu byla diagnostikována angina pectoris. Začátkem října 1937 odcestoval na léčení do vídeňského Cottage Sanatoria. Během října mu byl udělen čestný doktorát Vysoké školy technické Dr. E. Beneše v Brně, který však nemohl kvůli zdravotnímu stavu osobně převzít. V prosinci 1937 byl převezen do své pražské vily Bianca. Jeho stav se stal koncem ledna 1938 kritickým. Zemřel na zápal plic a srdeční komplikace 2. února 1938. O tři dny později byl pochován do rodinné hrobky v Dobřenicích. Jeho pohřeb se stal významnou událostí, které se účastnily špičky politického a hospodářského života republiky.Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 94–98
Ocenění Rytíř Řádu čestné legie (1. 1. 1936)Příběh zapomenutého průmyslníka. S. 113 Doctor honoris causa Vysoké školy technické Dr. E. Beneše (20. 10. 1937)
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Renesanční tahoun Karel Loevenstein
Kategorie:Čeští průmyslníci Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Čeští manažeři Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Škoda Kategorie:Češi židovského původu Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Držitelé čestných doktorátů VUT v Brně Kategorie:Narození v Hradci Králové Kategorie:Narození v roce 1885 Kategorie:Narození 24. července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1938 Kategorie:Úmrtí 2. února Kategorie:Muži