Volba prezidenta České republiky proběhla v lednu 2018. Z prvního kola voleb, které se uskutečnilo 12. a 13. ledna, postoupili z devíti kandidátů do druhého kola dosavadní prezident Miloš Zeman a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Ve druhém kole 26. a 27. ledna pak o 152 184 hlasů (2,74 procentního bodu), zvítězil Miloš Zeman. Své druhé funkční období zahájil 8. března 2018 složením prezidentského slibu. Volební účast v prvním kole byla 61,92 %, ve druhém pak 66,60 %.

Harmonogram Před skončením mandátu prezidenta Miloše Zemana probíhá druhá přímá volba prezidenta České republiky. Volbu vyhlásil předseda Senátu na 12. a 13. ledna 2018 (v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu 8 do 14 hodin). Druhé kolo volby připadá na 26. a 27. ledna 2018. Kandidátní listiny mohly být podávány nejpozději do 7. listopadu 2017, devět prezidentských kandidátů bylo poté potvrzeno Ministerstvem vnitra 24. listopadu. Prezident se v Česku volí přímo, na základě změny ústavy a příjetí zákona z října 2012.

Kandidátní listiny bylo třeba odevzdat Ministerstvu vnitra 66 dnů před dnem voleb, tedy do 7. 11. 2017. Součástí jsou jména podporujících poslanců či senátorů anebo petice s nejméně 50 tisíci podpisy voličů. Protože žádný z kandidátů v prvním kole nezískal více než 50 % hlasů, konalo se 2. kolo volby, do kterého postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš, dva kandidáti s největším počtem hlasů z 1. kola. Do druhého kola mohlo teoreticky postoupit i více kandidátů, pokud by v prvním kole získali shodný počet hlasů. 2. kolo voleb se konalo po dvou týdnech 26. a 27. ledna. Vítěz voleb byl zjevný po necelých dvou hodinách od uzavření volebních místností. Podle předběžného prohlášení Českého statistického úřadu by sčítání ve druhém kole mělo být rychlejší a výsledky měly být pravděpodobně známé do 17.30 hodin. V 17.30 bylo skutečně zpracováno 99,99–100,00 % volebních okrsků. Konečné oficiální výsledky byly zpracovány v 19.50 hodin.

I v případě prezidentských voleb bylo možné hlasovat mimo místo svého trvalého bydliště. Žádost o voličský průkaz bylo nutné zaslat do 5. ledna 2018, nebo šlo o průkaz zažádat osobně do 10. ledna 2018 do 16. hodiny. Poté došlo k uzavření stálého seznamu voličů. Datem inaugurace zvoleného prezidenta je pak 8. březen 2018.

Uchazeči náhled|Debata 8 z 9 prezidentských kandidátů v Plzni v listopadu 2017 Jako první zájem projevil již v červenci 2014 sociálnědemokratický senátor Zdeněk Škromach. Na to vzápětí reagoval římskokatolický kněz Tomáš Halík, který prohlásil, že „kdyby měl zemi reprezentovat pan Škromach v bazénku, tak by asi musel reagovat“. Na to zase reagoval bývalý prezident Václav Klaus, který prohlásil, že pokud bude na prezidenta kandidovat Tomáš Halík, tak bude muset i on.

Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš byl v roce 2014 nejpopulárnějším politikem v České republice, spekulovalo se i o jeho kandidatuře. Babiš ji však koncem listopadu 2014 vyloučil s tím, že jej náplň tohoto úřadu nemotivuje. Prohlásil tehdy dále, že by on sám dobře vedl koaliční vládu, zatímco pro funkci prezidenta by se více hodil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Ten ale o prezidentské kandidatuře neuvažoval. Kandidaturu také vyloučili např. Jana Bobošíková, Vladimír Dlouhý, Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Tomáš Halík, Václav Klaus, Petr Kolář, Jaroslav Kubera, Petr Pavel, Petr Pithart, Petr Robejšek, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka, Pavel Telička a Milan Zelený.

náhled|Sběr podpisů pro Michala Horáčka na náměstí Svobody v Brně Kandidaturu také nevyloučili někteří neúspěšní kandidáti z voleb v roce 2013, jmenovitě Jiří Dienstbier, či Zuzana Roithová. Ti však zároveň tvrdili, že ji ani nevylučují, ani nepřipravují. Vladimír Franz další kandidaturu podle svých slov neřešil. Táňa Fischerová ji na 99 % vyloučila a její zvážení podmínila změnou volebního systému. Zcela pak svou kandidaturu vyloučili Karel Schwarzenberg a Přemysl Sobotka. O návratu do české politiky neuvažoval ani Jan Fischer. Podle Lidových novin byla možná opětovná kandidatura i tehdejšího šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Média nicméně spekulovala i o dalších jménech, jako byli europoslanec Jiří Pospíšil, politický aktivista Šimon Pánek, předseda Svobodných Petr Mach, europoslanec Jan Keller, či prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Celkem bylo uváděno až 20 možných protikandidátů obhajujícího prezidenta Miloše Zemana.

V prezidentských volbách 2018 se velmi často objevuje v médiích téma transparentních účtů kandidátů. Ti totiž byli povinni takový účet mít založený již počátkem září 2017. Účty většina prezidentských kandidátů skutečně založila a je na nich možné sledovat finanční aktivity spojené s prezidentskými kampaněmi. Mediální ohlas však vzbudil zejména účet prezidenta Miloše Zemana, který okamžitě zahltily „halířové příspěvky“, které jsou posílány s negativními komentáři nebo třeba se vzkazy reklamního charakteru. Na tento účet poukázalo mnoho osobností na sociálních sítích, čímž se intenzita těchto příspěvků ještě zvětšila.

Kandidáti Kandidáti jsou podle zákona do volby nominováni podáním kandidátní listiny u Ministerstva vnitra. Podmínky pro účast v prezidentské volbě splnilo devět kandidátů.

Zisk alespoň 50 000 podpisů pro občanskou nominaci oznámili Jiří Drahoš, Michal Horáček a Miloš Zeman. Dostatečnou podporu od senátorů (minimálně 10) měl Pavel Fischer, Marek Hilšer a Mirek Topolánek, dostatek podpisů poslanců (min. 20) měli Petr Hannig, Jiří Hynek a Vratislav Kulhánek. Podporu senátorů měl mít i Jaroslav Kubera a dostatek podpisů občanů podle svého tvrzení také Vladimír Boštík, ti se však nakonec rozhodli nekandidovat.

+ Kandidáti Č. Fotografie Jméno Počet uznaných podpisů Poznámky 1 100px|alt=Mirek Topolánek 10 senátorů Bývalý předseda vlády a někdejší předseda ODS Mirek Topolánek oznámil 6. listopadu 2017, že sehnal potřebných 10 podpisů od senátorů, z toho 9 jedinečných, a zúčastní se tak prezidentských voleb 2018. S úmyslem kandidovat přišel nečekaně na poslední chvíli. Před oznámením kandidatury působil v soukromém sektoru, zejména na manažerských pozicích v energetice. Senátoři za ODS ho navrhli prostřednictvím zmocněnce Mgr. Dalibora Veřmiřovského. 2 100px|alt=Michal Horáček 86 940 občanů Textař, producent, bývalý spolumajitel sázkové kanceláře Fortuna a milionář. Svou kandidaturu oficiálně oznámil 3. listopadu 2016. Začátkem května 2017 ohlásil, že už se mu podařilo nasbírat potřebný počet podpisů. Kandidaturu se zhruba 86 tisíci podpisy občanů odevzdal na ministerstvo vnitra 1. listopadu 2017. Navrhla ho Mgr. Tereza Diepoldová, a to prostřednictvím zmocněnce MgA. Jana Králíka. 3 100px|alt=Pavel Fischer 17 senátorů Bývalý velvyslanec ve Francii a Monaku a poradce prezidenta Václava Havla ohlásil svou kandidaturu 5. října 2017. Dne 27. října 2017 odevzdal svou kandidaturu na ministerstvu vnitra s podpisy 17 senátorů. Senátoři za KDU-ČSL ho navrhli prostřednictvím zmocněnce Michala Bosáka. 4 100px|alt=Jiří Hynek 29 poslanců Jiří Hynek byl oficiálním kandidátem politické strany Realisté na pozici prezidenta. Dne 17. října 2017 oznámil, že se mu podařilo získat podporu 29 poslanců z pěti politických stran, z toho 14 jedinečných podpisů. Poslanci ho navrhli prostřednictvím zmocněnkyně Elišky Hynkové. 5 100px|alt=Petr Hannig 26 poslanců Předseda Strany zdravého rozumu oznámil svou kandidaturu na prezidenta v červenci 2017 s tím, že chce navazovat na politiku Miloše Zemana. Podpořila jej i strana Národní demokracie. Původně se pokoušel posbírat podpisy občanů, nakonec ale 25. října 2017 odevzdal na ministerstvo vnitra 26 poslaneckých podpisů, z toho 14 jedinečných, přitom využil podpisy jak odcházejících, tak i nově zvolených zákonodárců. Poslanci ho navrhli prostřednictvím zmocněnkyně Ing. Olgy Škarydkové. 6 24 poslanců Manažer, který působil zejména v automobilovém průmyslu, a bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje, člen ODA, oznámil v říjnu 2017 podporu 24 poslanců v kandidatuře na prezidenta, z toho 10 jedinečných podpisů. Poslanci ho navrhli prostřednictvím zmocněnce Martina Vaice. 7 100px|alt=Miloš Zeman 103 817 občanů Zákon umožnil stávajícímu prezidentovi druhé po sobě jdoucí volební období. Zeman dříve uvedl, že by si přál za nástupce Pavla Rychetského. Svou kandidaturu pak oznámil 9. března 2017 ve Španělském sále Pražského hradu na každoročním setkání svých příznivců. Počátkem srpna 2017 jeho manželka Ivana Zemanová, která ho na prezidenta navrhla, oznámila dostatečný počet nasbíraných podpisů pro kandidaturu. 8 100px|alt=Marek Hilšer 11 senátorů Lékař a občanský aktivista svou kandidaturu vyhlásil 27. července 2016. Hilšer nesehnal dostatek podpisů od občanů a kandidaturu nakonec na ministerstvo vnitra odevzdal 2. listopadu 2017 s podpisy 11 senátorů, z toho 10 jedinečných. Senátoři za ČSSD a SZ ho navrhli prostřednictvím zmocněnce Petra Dauše. 9 100px|alt=Jiří Drahoš 141 234 občanů Je vysokoškolský profesor, jenž po osmi letech v pozici předsedy Akademie věd ČR dne 28. března 2017 potvrdil svou kandidaturu na prezidenta republiky. V polovině srpna 2017 ohlásil, že se mu podařilo nasbírat potřebný počet podpisů. Navrhl ho Jakub Kleindienst, a to prostřednictvím zmocněnce Aleše Nováka.

Vyřazení kandidáti Mezi uchazeči, kteří podali kandidátní listiny, ale u kterých Ministerstvo vnitra konstatovalo nesplnění zákonných podmínek, se dále objevili Petr Blaha, Daniel Felkel, Oldřich Fiala, Roman Hladík, Terezie Holovská, Libor Hrančík, David Chadim, Anna Kašná, Martin Ludačka, Karel Světnička a Josef Toman.

Potvrdili zájem

Někteří potvrdili zájem, oznámili kandidaturu nebo zahájili kampaň, ale nakonec se volby nezúčastnili. Média uváděla především následující zájemce: Emil Adamec, Jan Berwid-Buquoy, Vladimír Boštík, Laco Déczi, Jana Yngland Hrušková, Otto Chaloupka, Milan Kohout, Igor Sládek, Miroslav Sládek, Ivan Smetana, Petr Srnec, Zdeněk Škromach a Karel Štogl.

Kampaně náhled|Billboard spolku Přátelé Miloše Zemana „Zeman znovu 2018“ Oficiálně volební kampaň začala 28. srpna 2017, kdy došlo k vyhlášení termínu voleb. V kampani mohl ze zákona každý z kandidátů utratit nejvýše 40 milionů Kč. V případě nezvolení prezidenta v prvním kole mohli dva postupující kandidáti do následné kampaně investovat dalších 10 milionů Kč – celkově tedy až 50 milionů Kč. Dodržování pravidel má na starosti Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. K financování kampaně mohli kandidáti využívat pouze transparentní účty, které si museli založit nejpozději do 4. září 2017. Protože termín pro registraci kandidátů byl až v listopadu 2017, toleroval tento úřad v některých případech i pozdější založení účtu.

Kampaň mohla podle § 38a zákona o volbě prezidenta republiky vést také registrovaná třetí osoba. Tato by se měla registrovat u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, zřídit volební (transparentní) účet a oznámit adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný. Za Miloše Zemana vedl masivní kampaň spolek Přátelé Miloše Zemana, který však k 4. lednu 2018 nebyl registrován jako třetí osoba. Protože spolek prováděl kampaň se souhlasem Miloše Zemana coby osoby, v jejíž prospěch ji vedl, nemusel se registrovat jako třetí osoba ani zřizovat transparentní účet. Takto dle týdeníku Respekt obcházel povinnost zveřejnit informace o financování kampaně. Předseda Strany práv občanů a člen spolku Jan Veleba v rozhovoru pro DVTV nedokázal či nechtěl vysvětlit, odkud pochází finance, které spolek na kampaň vydal. Stejně tak vyloučil, že by jeho strana kampaň organizovala, ačkoli podle údajů přispěla do kampaně nepeněžním bezúplatným plněním v hodnotě přesahující milion Kč.

Financování kampaní (dle zpráv o financování volební kampaně, nezahrnuje třetí osoby)