Červená pyramida, nebo také Severní pyramida, Netopýří pyramida či nesprávně Růžová pyramida, () je pyramida, která se nachází v nekropoli Dáhšúr v Egyptě.
Jejím stavebníkem byl faraon Snofru (vládl přibližně mezi lety 2670 a 2620 př. n. l.), který nechal vystavět i Lomenou pyramidu a pyramidu v Médúmu. Na přesnou dataci výstavby nemají badatelé jednotný názor. Červená pyramida má nejpozvolnější stoupání stěn ze všech egyptských pyramid (43°), což zřejmě svědčí o snaze stavitelů o co nejlepší statické zabezpečení stavby. Je vysoká 99,4 metru a jednotlivé strany jsou dlouhé 213 metrů. Po svém dokončení se stala nejvyšší egyptskou pyramidou; nyní je celkově třetí nejvyšší po Chufuově a Rachefově pyramidě. Její název pochází od načervenalého kamene, z něhož je zhotovena. Původně měla obložení z bílého vápence z Tury. Červená pyramida byla dlouho považována za první pravou pyramidu, tedy od počátku budovanou jako nestupňovitá, avšak ukázalo se pyramida v Síle v Fajjúmské oáze, rovněž pravá, je ještě starší. U její stavby Egypťané poprvé použili techniky potřebné pro budování těchto pyramid. Jako jediná egyptská pyramida nemá žádné podzemní chodby a místnosti. Její nadzemní komorový systém se skládá ze sestupné chodby, dvou předsíní a pohřební komory, kterou poškodili vykradači hrobů. Přestože zde egyptologové nenalezli královský sarkofág, je možné, že Snofru byl pohřben právě zde.
Červenou pyramidu navštěvovali evropští cestovatelé už od středověku. V roce 1750 proběhl první průzkum pyramidy za použití měřících přístrojů. První podrobné a novodobé výzkumy se zde uskutečnily roku 1839 pod vedením britského egyptologa Johna Shae Perringa a v roce 1843 pod vedením Karla Richarda Lepsia. Nejvýznamnější průzkum pyramidy prováděla roku 1982 expedice německých egyptologů pod vedením Rainera Stadelmanna. Turistům je objekt přístupný od roku 1997.
Kultovní pyramida Červené pyramidy zřejmě nebyla vystavěna, stejně jako vzestupná cesta. U pyramidy badatelé objevili zbytky ohradní zdi a zádušního chrámu. Údolní chrám se podle Rainera Stadelmanna, nacházel jihovýchodně od pyramidy u vesnice Dáhšúr, kde archeologové nalezli pozůstatky budovy o rozměrech 100 metrů na 65 metrů. Samotná pyramida byla dostavěna za Snofruova života, což však neplatí o jejím pyramidovém komplexu, v jehož stavbě se pokračovalo i po faraonově smrti.
Jméno Jméno dala pyramidě načervenalá barva kamene, ze kterého je postavena. Místní obyvatelé ji nazývají Haram el-vatvat, což v překladu znamená „Netopýří pyramida“. Původní egyptské jméno Červené pyramidy zřejmě znělo „V záři se zjevuje Snofru – přední (pyramida)“, zatímco její protějšek, Lomená pyramida, se původně nazývala „V záři se zjevuje Snofru – jižní (pyramida)“. Proto se Červené pyramidě také někdy říká severní nebo přední pyramida.
Průzkumy náhled|300px|Lepsiova mapa nekropole v Dáhšúru. Červená pyramida se nachází vpravo nahoře. Sever je vpravo.|alt=Kreslená mapa dáhšurské nekropole. Nahoře v pravém rohu se nachází Červená pyramida s úhlem sklonu 49°. Blízko dole pod ní je zakreslena menší pyramida s úhlem sklonu 50°. V levé horní části mapy je Lomená pyramida s úhlem sklonu 56°. V její těsné blízkosti nalevo se nachází drobná pyramida s úhlem sklonu 57°. Dole pod ní v levém dolním rohu je umístěna pyramida Amenemheta III. s úhlem sklonu 58°. V pravé dolní části mapy se nachází pyramida Amenemheta II. s úhlem sklonu 51° a kolem ní jsou rozmístěny čtyři drobné pyramidy s úhly sklonu 52°, 53°, 54° a 55°. Červenou pyramidu navštěvovali evropští cestovatelé už od středověku. Komorový systém pyramidy poprvé popsal italský cestovatel Pietro della Valle v zimě 1615/1616. Roku 1660 ji navštívil anglo-holandský cestovatel Edward Melton a v 18. století český františkánský misionář Remedius Prutký. První výzkum pyramidy s využitím měřících přístrojů provedli v roce 1750 britský cestovatel a politik Robert Wood, britský starožitník James Dawkins a italský architekt Giovanni Battista Borra, avšak nebyli schopni dostat se do její pohřební komory, protože jim chyběly vhodné žebříky.
Podrobné novodobé výzkumy pyramidy se uskutečnily roku 1839 pod vedením britského egyptologa Johna Shae Perringa a v roce 1843 pod vedením Karla Richarda Lepsia, který ji ve svém seznamu pyramid katalogizoval pod číslem XLIX (49) a vytvořil její podrobné nákresy. Krátce se Červenou pyramidou zabývali také William Flinders Petrie a George Andrew Reisner. Od roku 1944 zde prováděl rozsáhlejší výzkum Abd es-Salám Husajn a od roku 1951 Ahmed Fachrí, výsledky jejich práce však nebyly nijak publikovány. Následoval průzkum Vita Maragioglia a Celesta Ambrosia Rinaldiho v roce 1964. Komplexní a důkladný průzkum pyramidy prováděla roku 1982 expedice německých egyptologů pod vedením Rainera Stadelmanna.
Červená pyramida se až do 90. let 20. století nacházela ve vojenském pásmu, a vláda ji proto uzavřela veřejnosti. Turistům je přístupná až od roku 1997.
Stavebník náhled|100px|Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře|alt=Socha muže pověšená na zdi. Muž je polonahý, má korunu a sukni. Socha je poškozená: muž nemá nos, tváře, část nohou a jednu ruku. Druhou ruku muž drží u těla. Červenou pyramidu nechal vystavět faraon Snofru jako svou třetí a poslední pyramidu. Potvrzují to jak nápisy v mastabách Snofruových úředníků, tak vyhláška faraona 6. dynastie Pepiho I. nalezená v údolním chrámu Červené pyramidy. Dále to potvrzují nálezy ze zádušního chrámu u pyramidy a jiné dobové i pozdější prameny.
Datování náhled|vlevo|Izometrický pohled na pyramidu v původní velikosti, její zádušní chrám a ohradní zeď ze severovýchodu (nahoře), pohled shora (uprostřed) a ze strany z východu.|alt=Schéma pyramidy v původní velikosti, jejího zádušního chrámu i ohradní zdi. První část tvoří izometrický pohled ze severovýchodu, druhý shora a poslední ze strany z východu. Strany základny pyramidy, vysoké asi 105 metru, jsou na mapě dlouhé přibližně 220 metru. K východní straně pyramidy přiléhá chrám, jehož jádro tvoří obětní místnost. Na obou stranách otevřeného nádvoří se nalézají kaple. Areál pyramidy ohraničuje ohradní zeď. Do areálu se vstupuje z východu. Do pyramidy vchod vede chodbou ze severu, která nejprve vede pod strmým úhlem dolů k základně pyramidy a poté pokračuje ve vodorovné pozici. Chodba ústí do první předsíně, kterou s druhou předsíní spojuje krátká pasáž. V druhé předsíni je umístěn vchod do pohřební komory. Komora i předsíně mají dlouhý stupňovitý strop. Stavba pyramidy byla zahájena kolem 29. nebo 30. roku Snofruova panování (cca 2640 př. n. l.). Dokládá to hieratický nápis na jednom ze základních bloků pyramidy, který odkazuje na rok 15. sčítání skotu, které staří Egypťané pravděpodobně prováděli jednou za dva roky. Poslední nalezený nápis pojednávající o výstavbě pyramidy je z 24. ročníku sčítání skotu. Na základě těchto nápisů se Rainer Stadelmann domníval, že výstavba pyramidy trvala přibližně 17 let. Podle britského egyptologa Johna Romera však trvala pouze 10 let a 7 měsíců. V době zahájení stavby Červené pyramidy byla pyramida v Médúmu v druhé etapě výstavby, tedy jako osmistupňová, a do značné míry byla dokončena také Lomená pyramida.Verner, s. 140. Problémy, které vznikly při stavbě Lomené pyramidy, stavitelé v novém stavebním projektu zohlednili. Vybrali například staveniště více na sever s více stabilním podložím, naplánovali plošší sklon stavby a techniku zdění přizpůsobili tak, aby nedošlo k tvoření trhlin ve zdivu. Vynechali také stavbu podzemních místností.Verner, s. 137.
Pyramida Nadzemní část náhled|upright=1.6|Pohled na Červenou pyramidu shora (vlevo) a severojižní řez pyramidy (vpravo)|alt=Schéma pyramidy, jehož první část tvoří pohled na pyramidu shora a druhou částí je severojižní řez pyramidy. Do pyramidy se vstupuje chodbou umístěnou na severní straně stavby, která nejprve vede pod strmým úhlem dolů k základně pyramidy a poté pokračuje ve vodorovné pozici. Chodba ústí do první předsíně, kterou s druhou předsíní spojuje krátká pasáž. V druhé předsíni je umístěn vchod do pohřební komory. Červená pyramida spočívá na několika vrstvách kvalitního vápence, pocházejícího z dolů v Tuře. Ze stejného vápence bylo vyrobeno i obložení pyramidy, které dnes z velké části neexistuje. Částečně kvůli tomu, že bylo během středověku rozebráno a použito na stavbu budov v Káhiře. Jádro pyramidy je tvořeno načervenalými vápencovými bloky, které pocházejí z dolů v bezprostřední blízkosti pyramidy. Právě díky barvě těchto bloků získala pyramida svůj název. Na blocích jádra badatelé objevili grafita, díky kterým existuje přibližná představa o letech, kdy byla pyramida vystavěna.
Pyramida byla postavena pomocí zdokonalených technik. Kamenné vrstvy stavitelé již od počátku stavby pokládali vodorovně, aby rozložili tlak uvnitř pyramidy, který vedl k trhlinám a k nebezpečí zhroucení komor v Lomené pyramidě. Se stoupáním stěn 43° 36' 11" má Červená pyramida nejpozvolnější stoupání stěn ze všech egyptských pyramid. Po svém dokončení se stala nejvyšší egyptskou pyramidou i nejvyšší stavbou vůbec; nyní je celkově třetí nejvyšší po Chufuově a Rachefově pyramidě. Její výška činí 99,4 metru, dříve ale dosahovala až 104,4 metru. Strana čtvercové základny byla dlouhá 219,3 metru, nyní pouze 213 metrů. Stěny pyramidy jsou od středu základny nahoru lehce konkávní, což zřejmě mělo zvýšit stabilitu vnějšího obložení. Červená pyramida byla na rozdíl od předchozích Snofruových staveb dokončena bez jakýchkoliv změn plánu. Dochovaly se zbytky dvou přísunových ramp, které při stavbě pyramidy spojovaly lomy s jihozápadním nárožím pyramidy. Rainer Stadelmann se na základě tohoto nálezu domníval, že stavba začala od západu a poté pokračovala na všech dalších stranách s pomocí většího počtu krátkých pracovních ramp. Po dosažení výšky 25 metrů stavitelé všechny rampy odstranili s výjimkou jedné na každé straně, které sundali až při dosažení výšky 75 metrů.
Komorový systém náhled|Uspořádání komorového systému|alt=Nákres komorového systému pyramidy, který tvoří tři komory se stupňovitým stropem. Všechny komory jsou téměř identické. Jen první komora zleva má východo-západní orientaci, zatímco dvě další komory mají severo-jižní orientaci. Všechny komory jsou pospojované drobnými chodbami. Chodba mezi první a druhou komorou je asi čtyřikrát delší než chodba mezi druhou a třetí komorou. Ve třetí komoře zleva je z části rozebraná podlaha. Z této komory vede další dlouhá chodba, jejíž vyústění však na tomto nákresu není zobrazeno. Areál pyramidy ohraničuje ohradní zeď. Vstup do pyramidy se nachází na její severní stěně ve výšce 28 metrů a 4 metry od středové osy směrem na východ. Na vstup navazuje chodba, která vede pod úhlem 27° dolů k základně pyramidy a poté pokračuje ve vodorovné pozici. Je pouze 0,91 metru vysoká a 1,23 metru široká. V této chodbě nalezl Abd es-Salám Husajn kosterní pozůstatky mladšího muže menšího vzrůstu, který zde byl sekundárně pohřben. Na konci sestupné chodby se nachází krátká šachta, která měla během výstavby zabránit vnikání dešťové vody do komor. Chodba ústí do první předsíně, kterou s druhou předsíní spojuje krátká pasáž o délce 3 metrů. Krátká pasáž vede z jihozápadního rohu první předsíně do severovýchodního rohu druhé předsíně. Obě předsíně mají stejné rozměry a jsou vybudovány z bloků jemného vápence. Jejich výška je 8,36 metru a šířka 3,65 metru. Strop mají jedenáctistupňový, který stoupá do výšky 12,31 metru. Druhá předsíň je umístěna přesně na vertikální a zároveň severojižní ose pyramidy.Verner, s. 138.