náhled|vlevo|upright=1.3|Světové rozšíření náboženství abrahámovských (růžová) a dharmických (žlutá)

Symboly hlavníchabrahámovských náboženství:70pxjudaismus55pxkřesťanství70pxislám77pxjarsanismus55pxmandejství83pxdrúzismus57pxbábismus70pxBahá'í66pxrastafariánství

Abrahámovská náboženství jsou náboženské systémy, které svou duchovní tradici spojují s Abrahámem. Jedná se především o judaismus, křesťanství a islám (včetně synkretických odnoží jako jsou alevité nebo šabakismus), tedy světová náboženství, která jsou přímo či nepřímo ovlivněna starověkým semitským náboženstvím, mezopotámským náboženstvím nebo zoroastrismem. Dále k nim patří samaritánství, drúzismus, mandejství, jarsanismus, bábismus, víra Bahá'í a rastafariánství.

Přes řadu odlišností mají abrahámovská náboženství řadu společných znaků. Především je spojuje víra v jednoho osobního Boha – monoteismus, přičemž Bůh je zároveň chápán jako tvůrce a soudce světa a člověka, který odměňuje dobré a trestá zlé lidi (na tomto světě a podle některých tradic i posmrtně). Lidé mohou mít k tomuto Bohu osobní vztah projevující se zejména modlitbou a konáním dobrých skutků; častý byť nikoli všeobecně přítomný je i důraz na povinnost šíření své víry (misie).

Křesťanství a židovství přímo sdílejí svá svatá Písma: spisy nazývané v judaismu Tanach jsou u katolických a pravoslavných křesťanů součástí Starého zákona a tedy jejich Bible, zatímco protestanti dokonce Tanach chápou jako celý Starý zákon. I posvátná Písma specifická pro jednotlivá náboženství často přebírají teologické obsahy, postavy a příběhy ze spisů historicky starších náboženství, třebaže tyto tradice často přetvářejí a reinterpretují. Křesťanský Nový zákon tak navazuje na prorocká očekávání Starého zákona a události Ježíšova života a smrti vykládá v duchu těchto proroctví.

Také Mohamed zpočátku považoval původní židovské a křesťanské zjevení za pravé a navázal na ně."Až do konfliktu s medínskými židy prorok [Muhammad] věřil, že obsah Koránu a biblických knih je úplně totožný, neboť obojí přece reprodukují týž prototyp nebeské knihy." Korán. Odeon, Praha 1991, 2. ed., s. 92. V Koránu se o Bibli mluví jako o svaté knize, která byla Ježíšovi zjevena zrovna tak, jako Muhammadovi Korán. Až pozdější islámská právní věda zaujala stanovisko, podle kterého křesťané chápou Ježíšem předaná zjevení nesprávně, v Koránu o tom zmínka není. Podle islámu křesťané a židé chápou nauku obsaženou v Písmu překrouceněMiloš Mendel, „Bible“, in: Judaismus, křesťanství, islám, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2003. a pravdu zvěstují jen částečně, jelikož pravdu v celé své hloubce obsahuje pouze Korán. Přestože muslimové Bibli a její nauku odmítají, sdílejí s židy a křesťany kromě víry v Abrahama i řadu dalších prvků, například modifikované Desatero nebo víru v Ježíše jako jednoho z proroků. Naproti tomu novinář New Yorkeru, Rollo Romig, říká: „Bible je v islámu považována za svatou knihu.“ Bahaismus je svou povahou značně otevřený a kromě biblických a islámských vlivů akceptuje jako pravé i prvky dalších zejména východních náboženství.

Boží jméno Abrahámovská náboženství sdílí některá jména a tituly užívané pro Boha:

hebrejské יהוה JHVH, interpretováno jako Jahve či Jehova vykládané jako „jsem, který jsem“ a je užíváno především v judaismu. Z obavy magické manipulace s Božím jménem a jeho znesvěcení se v židovské náboženské praxi Bůh raději označoval opisnými tituly „Pán“ (אדני, Adonaj), „Bůh Všemohoucí“ (אל שדי, El šadaj). V křesťanství a křesťanských překladech Bible je tradičně překládáno jako Pán (řecké Kyrios, latinské Dominus), v češtině též Hospodin, od poloviny 20. století je užíváno také Jahve či Jehova. Jako Jehovu také Boha označuje náboženské hnutí Svědků Jehovových, jméno Jah užívají rastafariáni.

hebrejské אלהים‎‎ Elohim může označovat jak židovského Boha, ale také jiné bohy. Do češtiny je překládáno jako Bůh. V mormonismu je jména Elohim užíváno pro Boha Otce.

arabské الله Alláh' „Bůh“ vychází patrně z téhož kořene jako hebrejské elohím''.W. Gesenius, Hebraeisches und aramaeisches Handwoerterbuch zum AT. Berlin: Springer 1949, str. 36n. Jméno Alláh není v arabštině typické pouze pro islám, nýbrž je obecným pojmenováním Boha, jehož užívají též například arabští křesťané. Jména Alláh užívají také baháísté vedle běžnějšího Bahá „všeslavný, všenádherný“.

Mezináboženské kontakty Specificky mezi těmito náboženstvími, uctívajícími jediného Boha, hovoříme někdy o tzv. abrahamovské ekumeně.Tři abrahámovská náboženství společně v Římské výzvě za etiku umělé inteligence : Proglas 10. 1. 2023Vatikán a islám : Revue PolitikaMuslimové, protestanti a katolíci musí zlu čelit společně, vyzývá papež : Rozhlas.cz Některá mezináboženská setkání se stávají i terčem kritiky.Kontroverze kolem křesťansko-muslimské bohoslužby ve Skotsku : Náboženský infoservis, 9. 3. 2017 Celoafrická konference církví má dokonce mezináboženský dialog ve svém programu, ale zahrnuje do něj kromě křesťanství a islámu také tradiční, mnohdy synkretistická náboženství.HAVELKA, Ondřej. Celoafrická konference církví – mezikonfesní, ale také mezináboženský dialog : Náboženský infoservis, 3. 8. 2024 Ve 21. století jsou dokumentována mezináboženská setkání na akademické půdě.Stuttgartu opět proběhlo „Teologické fórum křesťanství-islám“ : Náboženský infoservis, 24. 3. 2023Tématem Teologického fóra křesťanství-islám 2024 ve Stuttgartu byla umělá inteligence : Náboženský infoservis, 6. 3. 2024Judaismus tématem Teologického fóra křesťanství-islám ve Stuttgartu : Náboženský infoservis, 26. 2. 2025

Odkazy Reference

Externí odkazy

prof. Luboš Kropáček: Islám jako abrahamovské náboženství (video)

Literatura

Kategorie:Náboženské směry Kategorie:Judaismus Kategorie:Islám Kategorie:Křesťanství Kategorie:Monoteistická náboženství