Revoluční scéna, bylo české divadlo, které vzniklo v Praze v roce 1920.
Vznik divadla, místo působení Divadlo zahájilo činnost dne 3. září 1920Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 51 . Sídlem souboru byl suterénní sál pražského paláce a hotelu Adria na Václavském náměstí v PrazeFrantišek Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 182 ,Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 158 . Soubor však také uskutečňoval vystoupení např. v přírodním divadle v Šárce (uvedl zde hru Don Quichot v titulní roli s Vlastou Burianem)Emil Artur Longen: Král komiků Vlasta Burian, XYZ, Praha, 2008, str. 275 . Na scéně Revoluční scény zase hostovaly jiné soubory, např. Dědrasbor zde vystoupil 20. prosince 1920 na Večeru Dělnické akademieMilan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 28 .
Zaměření divadla Divadlo vzniklo ve zrevolucionizované situaci po převratu (vznik republiky v r. 1918) a bylo hodnotným levicovým partnerem pražských popřevratových měšťanských divadel. Zahájilo činnost na základě kabaretní koncese a sledovalo nový kabaretní styl, ze sálu byly odstraněny stoly. Zprvu se zaměřilo na kabaretní a veseloherní repertoár, tíhnoucí k protiměšťácké a protifeudální satiře groteskních polohFrantišek Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 56, ve druhém roce existence pak přibyly i celovečerní divadelní hry a vážná dramata, zobrazující bídu i mravní převahu vykořisťovaných lidí,Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 49 . Charakteristickým pro Revoluční scénu byl groteskní a karikaturní humor, satirické skečeIgor Inov: Jak to všechno bylo, pane Werichu ?, XYZ, Praha, 2008, str. 24, . Prostředí divadla bylo levicové, anarchistické a bohémskéFrantišek Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 57, 58. K uváděným autorům patřili např. Klicpera, Šamberk, Hašek, Kisch, Olbracht, Nestroy, Machiavelli, Tolstoj, Čechov a Jevrejnov.
Soubor divadla Uměleckým vedoucím souboru, šéfem výpravy a režie byl Emil Artur Longen, který přivedl své kolegy z kabaretu Bum, jenž na stejném místě přibližně půl roku předtím existoval. Byli mezi nimi Ferenc Futurista, Eman Fiala, Saša Rašilov, Karel Noll, Vlasta Burian, Rudolf Jílovský a Josef Rovenský. Dále se souborem vystupovala Longenova manželka Xena, Míla Pačová, Rudolf Myzet, Josef Zora a další. Ředitelem divadla se stal na počátku Ferenc Futurista a dramaturgem divadla byl Václav Wasserman. Po náhlém odchodu Ference Futuristy z divadla angažoval Longen od září 1921 do prosince téhož roku Františka Smolíka, který byl nespokojený v divadle Uranie. Spolu s ním přišla i jeho žena Milada Smolíková František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 56–7.
Repertoár divadla, výběr 1920 E. A. Longen: V přítmí svatyně 1920 G. Büchner: Vojcek 1920 Antonín Macek: Dáma a vrah 1920 E. A. Longen: Lepší lidé 1921 J. N. Nestroy: Lumpacivagabundus (v roli ševce vystoupil Vlasta Burian) 1921 G. S. Bouhélier: Otroci 1921 Ivan Olbracht: Pátý akt 1921 L. Šmíd: Batalion 1921 L. Šmíd: Z pražského zákoutí 1921 Molière: Létavý lékař 1921 A. P. Čechov: Na veliké cestě 1921 A. P. Čechov: Medvěd 1921 E. A. Longen: Veřejné mínění 1921 Niccolò Machiavelli: Mandragola 1921 V. K. Klicpera: Rohovín Čtverrohý 1921 E. E. Kisch: Nanebevzetí Tonky Šibenice(v titulní roli Xena Longenová) 1921 E. E. Kisch: Pasáci, pasáci 1921 F. F. Šamberk: Palackého třída 27 1921 Jaroslav Hašek, E. A. Longen: Dobrý voják Švejk ve světové válce (v titulní roli Karel Noll) 1921 Longen, Hašek, Kisch: Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní (poslední premiéra divadla Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 415, )
Zánik divadla Divadlo v roce 1921 převzal podnikatel A. Fencl, který nechal provést úpravy hlediště i jeviště. Další provoz byl pod názvem Divadélko Adria. V únoru roku 1922 divadlo zanikloKolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 52 . Důvody byly především finanční, plynoucí z nedostatku diváků. Bez Longena a jeho ženy pak Fencl v Adrii uváděl ještě další díly Dobrého vojáka Švejka a expresionistickou grotesku Lva Blatného Kokoko-dák!. Po zániku divadla přešla část souboru (Longen s manželkou, V. Burian, F. Futurista a E. Fiala) do divadélka Rokoko.
Odkazy
Reference
Literatura František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 56–8, 70 František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 263, 270, František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 163, 182 Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965, str. 30–31 Igor Inov: Jak to všechno bylo, pane Werichu ?, XYZ, Praha, 2008, str. 24, Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 51–54, 158, 171, 577, 603 Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 47, 414–5, Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 406, 455, 457 Antonín Král, Petr Král: Vlasta Burian , Orbis, Praha, 1969, str. 14–5, 101, 212–4 František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 36, 41 Emil Artur Longen: Král komiků Vlasta Burian, XYZ, Praha, 2008, str. 254, 274–5, Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 28, 41, 49 Olga Vlčková: Divadlo a divadelní scény, Edice Zmizelá Praha, Paseka/Národní muzeum, Praha, 2014, str. 116, (Paseka), (Národní muzeum)
Externí odkazy Masarykova Univerzita Brno: České avantgardní divadlo: Andrea Jochmanová: Revoluční scéna In: http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/index.php?pg=revolucni_scena Institut umění – Divadelní ústav: http://bibliografie.idu.cz/divatav/katalog/cast/A/skupina/Praha+-+Revolu%25C4%258Dn%25C3%25AD+sc%25C3%25A9na.0;jsessionid=F7F21B0DA71D9898AEA1510F4F2D6363
Kategorie:Organizace založené roku 1920 Kategorie:Organizace zaniklé roku 1922 Kategorie:Zaniklá divadla v Praze