Šilheřovické doly (Schilldersdorfer Gruben), byla skupina nejstarších černouhelných štolových dolů, které těžily uhlí na návrší Landek v Koblově.

Historie Doly nesly název podle Šilheřovického panství, ve kterém se nacházely.

Ke vzniku prvního dolu vedl nález výchozu uhelné sloje v roce 1803 v kamenolomu ve východní části Landeku v Koblově. Sloj později obdržela název Naneta. Na dokumentovaný nález sloje Naneta získal důlní míry s právem ražení štoly vlastník Šilheřovického panství Johann Friedrich sv. p. EichendorfJ. F. sv. p. Eichendorf zakoupil šilheřovické panství v roce 1787 od Karla sv. p. Laryše dne 3. října 1803. O dva roky později 19. února 1805 získal ještě dobývací práva na sloje Filipina, Jan a Klementina.

Po smrti Johanna Fridricha sv. p. Eichendorf v roce 1819 získala panství i s doly ze závěti jeho manželka Marie Anna, rozená Hoverdenová. V roce 1830 odkázala doly svému synovci Emanuelu z Hoverdenu a svým neteřím. Od tohoto majitelského konsorciaMajitelské konsorcium z kruhu rodin hrabat Hoverdenů a hrabat Matuschků. je koupil 14. září 1835 Hubert sv. p. Stücker z Wayersdorfu, který v tomtéž roce získal kutací práva na sloj Růžena. Hubert sv. p. Stücker v roce 1835 zahájil novou otvírku dolu ražbou dědičné štoly Hubert. V roce 1842 získal propůjčku a důlní pole Naděje (Eufeminina) a poslední propůjčku v roce 1844 na Karolinu-Annu.

5. prosince 1844 odkoupil doly s celým šilheřovickým panstvím Salomon Mayer sv. p. Rothschild a přičlenil je k hlučínským dolům.

Současný stav Lokalizací některých důlních děl v terénu lze zjistit zřetelné pozůstatky, představované nálevkovitými propadlinami.

Těžba uhlí Sloje tvořily tzv. jihozápadní skupinu, nalézaly se v šikmém uložení a vycházely na povrch na jižním a východním svahu Landeku. Na východ od této skupiny byl nalezen výchoz sloje Růžena.

Důlní provozy na slojích Filipina a Klementina byly po vydolování zrušeny a o jejich důlní pole v roce 1830 rozšířen důl Jan.

Dobývaly se sloje hrušovských a petřkovických vrstev ostravského souvrství. Uhlí bylo těženo ze štol metodou směrného pilířování. Dobývací činnost byla málo intenzivní ve srovnání se sousedními hlučínskými doly. dokumentováno bylo 7 provozovaných dolů s 5 hlavními štolami a 11 jámami.

Doly existovaly od roku 1803 asi do roku 1860 a později se staly součástí dolu Anselm.

Údaje o Šilheřovických dolech Údaje dle NázevDruh jámyZaloženídélka štol v mhloubka jámy v mtěžbavytěženolikvidacedobývací pole v hapoznámkaNanetadědičná18031421803 – asi 1860nezjištěno19. století103,37 dolů: 5 štol, 11 jam, 1 štolní patroFilipinahlavní denní1805110Janhlavní denní180565Klementina / Hraničníhlavní denní180548Hubertdědičná1835160Antonínvětrní180329František183013Gustav (G1)180333Josef180321Nadějevíceúčelová183031Pavlínavíceúčelová19. stoletíPokusná (P1)průzkumná180329Strojnívětrní183522nesprávně Mach

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003

Externí odkazy Historie hornictví

Kategorie:Zaniklé černouhelné doly v Ostravě Kategorie:Doly v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi Kategorie:Koblov