náhled|Třetí inaugurace V. Putina (2012) Putinismus () je termín používaný některými politiky, politology a novináři pro politický směr a režim v Ruské federaci na počátku 21. století, spojený s politickou činností nebo vládou ruského prezidenta Vladimira Putina. V souvislosti se změnami kurzu vnitřní i zahraniční politiky Ruska v tomto období se užívá i spojení Putinovo Rusko nebo Putinův režim.
Vývoj a prvky náhled|Inaugurace Vladimira Putina jako prezidenta Ruské federace, vedle Putina jeho předchůdce Boris Jelcin (2000) Podle amerického žurnalisty Fareeda Zakarii jsou klíčovými prvky putinismu nacionalismus (podle amerického historika a novináře Waltera Laqueura dokonce „všudypřítomný pocit národa obklopeného nepřáteli“), náboženství, sociální konzervatismus, státní kapitalismus a státní nadvláda nad médii.
Politolog Richard Sakwa rozlišuje čtyři fáze putinismu: obnova politiky po období chaosu (od března 2000 do října 2003). konsolidace režimu (od úderu proti Michailu Chodorkovskému v roce 2003 do roku 2008). tandemová vláda (Vladimir Putin společně s prezidentem Dmitrijem Medveděvem), během níž došlo k posílení právního státu a liberálních aspektů (2008–2012). rozvinutý putinismus; dle Sakwy v odklonu od liberalismu hrála nemalou roli obava z geopolitických ambicí Západu (intervence v Iráku a Libyi, démonizace syrského vládce Bašára al-Asada).
Projevy putinismu
Kontroverzní zákony a právní normy Některé zákony, vyhlášky a zákonná ustanovení, které byly přijaty v době Putinovy vlády, jsou jak v Rusku samotném, tak v zahraničí předmětem kritiky. Jedná se mj. o následující zákonné akty.
Zákon o pomluvách Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v roce 2009 zákon o pomluvách, který kriminalizuje jisté druhy urážky na cti. Speciálně cílí na urážky mířené proti soudcům, státním zástupcům, porotcům nebo úředníkům činným v trestním řízení. Eventuální tresty se týkají i médií.
Zákon o zákazu adopcí do USA V roce 2012 byl přijat kontroverzní zákon o protiamerických sankcích včetně zákazu adopcí ruských dětí Američany. Asi 110 000 lidí podle listu The Telegraph podepsalo v Rusku petici proti tomuto zákonu a 55 000 lidí peticí požádalo Bílý dům o vydání zákazu ruským poslancům vycestovat do USA. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) žije v Rusku bez rodičovské péče asi 740 000 dětí.http://www.rozhlas.cz/zpravy/svet/_zprava/rusky-prezident-podepsal-kritizovany-zakon-o-zakazu-adopci-do-usa--1154840http://www.pressexpress.eu/2012/12/27/rusko-schvalilo-zakon-ktery-zakazuje-adopci-ruskych-deti-usa/52796
Zákon o tzv. „zahraničních agentech“
Dalším kontroverzním zákonem je zákon číslo 121-FZ, který závažným způsobem omezuje svobodné fungování ruské občanské společnosti. Nová legislativní norma rozšiřuje výrazné kontrolní pravomoci, kterými státní úřady disponují ve vztahu k nevládním neziskovým organizacím (NNO), které využívají zahraničních zdrojů financování, a vůči pobočkám nebo styčným kancelářím zahraničních organizací působícím v Rusku. Zákon mimo jiné vyžaduje, aby se tyto NNO, pokud zároveň vyvíjejí „politickou“ činnost, registrovaly coby tzv. „zahraniční agenti“.
Zákon o zákazu protestů Putin podepsal v roce 2013 kontroverzní zákon zakazující opakovaně pořádat v období šesti měsíců mítinky, shromáždění, pochody, demonstrace a stávky. V roce 2014 Vladimir Putin podepsal zákon umožňující trestat účastníky nepovolených demonstrací. Porušení se trestá pokutou, vězením nebo nucenými pracemi.
„Uvěznění opozičního aktivisty za porušení nově přijatého zákona o veřejném shromáždění je šokujícím a cynickým útokem na svobodu projevu,“ uvedla Amnesty International. Ildar Dadin byl totiž moskevským soudem odsouzen na tři roky vězení za opakovanou účast na protivládních pouličních protestech. Je první osobou, která je uvězněna na základě zmíněného zákona.http://www.amnesty.cz/news/2641/rusko-mirovy-aktivista-uveznen-podle-noveho-zakona
Zákony o urážce náboženství a propagaci homosexuality
Zákonem ze dne 30. června 2013 se trestají urážky náboženských organizací a citů věřících. Nově budou moci být tyto činy potrestány až ročním vězením, nucenými pracemi nebo pokutou do 300 000 rublů. V případě, že k urážce víry dochází v kostelech, zvyšuje se sazba až na tři roky vězení.http://www.lidskaprava.cz/student/svoboda-slova/clanky/rusko-po-navratu-vladimira-putina-omezuje-svobodu-slova
Podle Amnesty International obsahuje tento zákon také normy, kterými jsou „flagrantně porušována práva LGBTI lidí“. Zákon zakazuje propagaci homosexuality mezi mladistvými. Rusko se tak údajně zařadilo mezi země jako jsou např. Saúdská Arábie, Pákistán, Gambie, Bělorusko a Uganda.
Zákon o kontrole internetu
Podpisem prezidenta Putina vstoupil v roce 2013 v platnost kontroverzní zákon, který umožňuje úřadům, aniž by disponovaly soudním nařízením, blokovat weby, které podle jejich uvážení svým obsahem podněcují k masovým nepokojům a extremismu. Od té doby ruské úřady zakázaly tři opoziční weby: EJ.ru, Kasparov.ru a Grani.ru.
Zákon proti separatistickým tendencím V roce 2013 byl přijat také zákon, který trestá projevy separatismu v Ruské federaci peněžními pokutami nebo až tříletým vězením.
Zákon o nežádoucích organizacích
23. května 2015 byl schválen zákon dávající prokurátorům pravomoc mimosoudně prohlásit zahraniční a mezinárodní organizace, které „považují za hrozbu ústavnímu pořádku Ruské federace, obranyschopnosti země nebo její bezpečnosti“ za v zemi nežádoucí, a zrušit je.
Ustanovení ústavy o rozsudcích mezinárodních soudů Prezident Putin podepsal v roce 2015 novelu zákona o Ústavním soudu, která umožňuje Rusku neplnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud Ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. Rusko podepsalo Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí. Podle opozičního poslance Dmitrije Gudkova předloha umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a tak omezí práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku.
Zákon o Národní gardě V květnu 2016 v Státní dumě prošel zákon o pravomocích Národní gardy. S tímto zákonem by k pravomocím gardistů mělo patřit zadržování demonstrantů, perlustrace, ale také vstup do soukromých příbytků a v „nezbytných případech“ i užití síly. Zákon by měl vstoupit v platnost 1. ledna 2017 a podle opozice umožňuje střelbu do demonstrantů. Někteří západní kritici došli k závěru, že Putin si de facto vytvořil soukromou armádu, která má větší počet vojáků než armády některých evropských států.http://svobodneforum.cz/putinova-garda-dostane-granatomety-plamenomety-a-mozna-bude-smet-strilet-do-davu/
Kult osobnosti náhled|vpravo|Komerčně prodávané zarámované fotografie Vladimira Putina (2006) Po převzetí moci Putinem došlo v Rusku k největším projevům kultu osobnosti od dob stalinismu. K vytváření specifické osobní , resp. budování Putinova kultu dochází i podle názorů českých publicistů Libora Dvořáka a Jefima Fištejna.
V roce 2015 byla poblíž Petrohradu odhalena Putinova busta, kterou nechali vyrobit petrohradští kozáci.
Cenzura internetu Začátkem roku 2014 ruské úřady na pokyn generální prokuratury znemožnily bez soudního příkazu (pouze na základě příslušné legislativy) přístup na několik internetových stránek, kritizujících režim prezidenta Putina; všechny stránky provozoval známý Putinův kritik Garri Kasparov.
Postoj k stalinské éře Ruská ústřední volební komise v srpnu 2016 povolila ve volební kampani před parlamentními volbami používat portrét J. V. Stalina.
V létě 2018 Vladimir Putin nechal svým dekretem obnovit v armádě funkci politických zástupců velitelů a politické školení z dob studené války zrušené s rozpadem Sovětského svazu v srpnu 1991 Michailem Gorbačovem. Na politickou propagandu začala dohlížet tzv. hlavní politická správa, která má podle Putinova dekretu za úkol „organizovat vojensko-politickou činnost v ozbrojených silách“, „morálně psychologicky zajistit armádu“ a „zajistit ideologickou pevnost potřebnou k zajištění vlasteneckého vztahu k obraně státu“.
Zahraniční politika
V květnu 2014 vznikl Eurasijský ekonomický svaz, který sdružuje některé z bývalých sovětských republik; toto ekonomické uskupení bývá pokládáno za výsledek Putinovy iniciativy, jenž se tak snaží zvýšit, resp. udržet vliv Ruska v postsovětské oblasti. Ještě před vznikem svazu (v dubnu 2005) označil Putin rozpad Sovětského svazu za jednu z největších geopolitických tragédií 20. století, vytvoření svazu naopak označil za „epochální událost“.
Ohlasy Prezident Putin je často kritizován svými odpůrci v Rusku i mimo ně. Proti Putinovi nebo politice Ruska pod jeho vedením vznikají mnohé kampaně.
Ruské vnímání náhled|Pouliční rozdávání zprávy s názvem „Путин. Коррупция.“ (2011) V ruštině termín použil například novinář a Putinův kritik Andrej Piontkovskij, jenž v roce 2000 napsal, že putinismus je „nejvyšší a poslední etapa gangsterského kapitalismu v Rusku“.
V březnu 2016 publikovala redaktorka novin Narodnyj žurnalist a poslankyně kurské oblastní dumy Olga Liová prohlášení, ve kterém obvinila Vladimira Putina ze zločinného spiknutí proti vlastnímu národu a z propagandy násilí prostřednictvím ruských federálních televizních společností. Dále vyslovila názor, že Putinova vnitřní i vnější politika přivedla ke krachu finanční systém Ruska, způsobila konec Ruska jako právního státu a pronesla domněnku, že Putinova popularita v Kurské oblasti ve skutečnosti nepřevyšuje 25 %.
Vnímání v ČR Podle české novinářky Petry Procházkové tento režim tvrdé ruky podporuje „fízlování, cenzuru a zlovůli úřadů“.
Dle průzkumu CVVM z června 2022 vyjádřil důvěru ruskému prezidentovi každý desátý Čech, zatímco 84 % odpovědělo „spíše nedůvěřuji“. Zbylých 6 % buď nebylo rozhodnutých, nebo respondent Putina neznal. Od posledního průzkumu z konce roku 2021, tedy před počátkem války na Ukrajině, se jedná o pětiprocentní pokles důvěry.
Zahraniční vnímání Během rusko-ukrajinské války vznikly v zahraničí spontánní nebo organizované iniciativy a hesla kritizující Putinovu politiku a ideologii putinismu, například Putin chujlo!, Jez jablka, naštveš Putina! nebo Nekupuj ruské!. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 se na Ukrajině zformovaly Legie „Svoboda Ruska“ a Ruský dobrovolnický sbor tvořené bývalými ruskými vojáky, emigranty a dobrovolníky.
Putinova kritika
Podezření z korupce a opulentní životní styl náhled|Údajný Putinův palác nedaleko Soči, exteriér. Putin vlastnictví nemovitosti odmítl.‘Putin’s Palace’ Mysteriously Sold to Russian Billionaire. Variety. 3. března 2011. náhled|Údajný Putinův palác nedaleko Soči, interiér