Upcyklace je proces přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů v nové materiály či produkty lepší kvality, pro zlepšení hodnot životního prostředí. Je to protiklad downcyklace, která na rozdíl od upcyklace kvalitu produktu snižuje.Upcyklace. [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.assmann.cz/blog-upcyklace-detail-51
Tento termín poprvé použil Reiner Pilz z technologické společnosti Pilz GmbH, když v roce 1994 aplikoval tento název v jednom z článků v novinách Salvo (č. 23, 11. říjen 1994). Zdůrazňuje, že naše populace potřebuje spíše takovou recyklaci, která přinese vyšší hodnotu, než měl starý výrobek, čili upcyklaci.Kay, Thornton (11 October 1994), "Salvo in Germany - Reiner Pilz", SalvoNEWS (99): page 14
Termín upcycling používají William McDonough a Michael Braungart ve svých konceptech odpad = potrava a Cradle to cradle a je sémanticky opačný vůči termínu downcycling. Jako existující příklad upcyclingu uvedl Braungart v dokumentu Waste = Food obal od zmrzliny z biodegradovatelného bioplastu, který se po zahození během několika hodin rozloží a do kterého jsou současně zapuštěna semínka některých druhů trav či jiných rostlin, která z něj následně vzejdou.
Upcyklace v umění Myšlenka opětovného využití odpadového materiálu v hlavním směru umění přišla sporadicky během 20. století, ačkoliv dlouho to byl jen výrobní prostředek v lidovém umění.
Umělci, kteří používají odpadový materiál vlevo|náhled|Simon Radia – Watts Tower Simon Rodia s jeho Watts Tower (1921–1954) z Los Angeles je velkým zastáncem upcyklace. Rozhodl se použít kovový šrot, rozbité sklo a keramiku ve velkém měřítku. Vytvořil 17 staveb, z nichž nejvyšší dosahuje 30 metrů. Upcyklací se nechali inspirovat i současní dadaisté. Marcel Duchamp vytvořil z nepotřebného předního kola a vidlice objekt „Bicycle wheel“. Mezi jeho nejznámější práci patří „Fontána“, v překladu vodotrysk či fontána, k jehož výrobě použil pisoár, který koupil v železářství. Pablo Picasso a jeho „Býčí hlava“ (1942) je socha vyrobená z vyřazeného cyklistického sedla a řídítek. náhled|Marcel Duchamp – Fontána Díla nebyla tvořena jen z velkých nepotřebných či rozbitých předmětů. V polovině století zpracovával umělec Joseph Cornell koláže a krabicové asamblážní díla ze starých knih a jiných nalezených předmětů. Naopak Robert Rauschenberg shromažďoval odpadky nejprve v Maroku, později v ulicích New Yorku, aby mohl odpad využít do svých uměleckých děl.
Myšlenka zvýšení základních hodnot recyklovaných předmětů jako politické prohlášení, spíše než představování recyklovaných předmětů jako odraz nebo výsledek z výrobních prostředků, je z velké části představa pozdního 20. století. Romuald Hazoumé, umělec ze západoafrické republiky Benin, ukázal v roce 2007 jeho originální použití vyřazených plastových kanystrů na benzín a jiné palivo, které se podobají tradiční africké masce. Výstava Documenta se koná každých pět let v německém městě Kasselu. Documenta 12 v roce 2007 vystavila jeho umění. Hazoumé o své práci řekl: „pošlu zpět na západ to, co jim patří, to znamená, odpad z konzumní společnosti, která nás zasypává každý den.“ V dnešní době umělců jen přibývá, upcyklace se tak dostává do povědomí širší společnosti.
Upcyklace v hudbě Typickým příkladem je Orquesta de Instrumentos Reciclados de Cateura z Paraguaye. Nástroje orchestru jsou vyrobeny z materiálů odebraných ze skládky, která se nachází v městečku Cateura na předměstí Asunciónu.
Upcyklace v módě Upcycling je více než módní slovo, podporuje nový způsob myšlení o tom, jak a proč bychom měli zahájit jakýkoli proces návrhu. Udržitelné postupy a otázky životního prostředí jsou již na programu téměř každého designového studia po celém světě, protože mnoho návrhářů chápe jejich aktivní roli při změně způsobu, jakým se v současnosti vyrábí móda.
Historie: Během druhé poloviny druhé světové války Britové přijali a zdokonalili umění upcyklace poté, co byl 1. června 1941 vyhlášen přídělový systém oblečení. Dodávky všeho, včetně textilu, byly omezené. Dostupné zásoby byly použity při výrobě válečných uniforem a přibližně čtvrtina britské populace byla zapojena do válečného úsilí a musela nosit nějaký druh uniformy. To vyvolalo obrovský tlak na britský textilní a oděvní průmysl. Civilní oblečení muselo být následně na příděl společně s jídlem, palivem a dalšími zásobami. Kampaň „Make Do and Mend“ (udělej a oprav) byla zahájena s cílem povzbudit lidi, aby jim stávající zásoby oblečení vydržely déle. Ženy doma musely přešívat staré oblečení tedy upcyklovat, jen aby mohly obléknout svou rodinu v tomto válečném období. Schopnost opravovat, upcyklovat a vyrábět oblečení byla s pokračující válkou stále důležitější. Ženy nemohly nakupovat látky na výrobu oděvů pro děti ani dospělé, a začaly používat textilie pro domácnost, jako jsou záclony a ubrusy. Mnoho žen používalo například potahové látky, dokud se ani ty nestaly nedostupnými. Oblíbené bylo i opětovné použití válečných materiálů, někdy se používal i zatemňovací materiál, stejně jako padákové hedvábí, které bylo ideální na spodní a noční prádlo, nebo například i na svatební šaty.
Příklad tohoto druhu vynalézavosti je ukázán ve filmu z roku 1939 Jih proti severu. Ve filmu je scéna, kde se Scarlett O'Hara uchýlí k použití páru zelených závěsů, aby si vyrobila šaty. Střapce záclon použije jako pásek.
Upcycling nikdy nezmizel, ale znovu se objevil ve velkém na přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy byla Velká Británie v sevření velké recese. Veřejnost reagovala přijetím myšlenky hand-me-down (obnošené šaty) oblečení. Módou posedlí teenageři chtěli vyjádřit svou vlastní identitu a uchýlili se k upcyklaci a úpravě oblečení, které získali od jejich starších příbuzných. Kultura a snaha vyjádřit svůj osobní styl se spojily a vytvořily kulturu mládeže, kdy přeměna starých šatů „vaší mámy“ bylo něco cool, mladistvé a stylové.
Je nesčetné množství způsobů, jak můžete změnit svůj oděv. Například obarvením, odbarvením, pomalováním, přidáním nášivek, korálků nebo cvočků. Někdy stačí pozměnit jen malý detail, či naopak z pánského neforemného saka vytvořit dámské sako v sexy křivkách.
V 21. století je upcyklace nejen ekonomickou otázkou, ale stále více volbou etickou. Zůstává myšlenka originality a vyčlenění se z mainstreamu (ze středního proudu). Spotřebitelé mají obavy z obrovského množství oděvů, které se vyrábí v rozvojových zemích s pochybnými pracovními podmínkami. Stále více lidí se soustředí na problémy životního prostředí, a škod způsobených kulturou fast fashion. V Čechách vznikají nové značky, které se upcyklací zabývají, a to buď okrajově, nebo vyrábí oděvy a textilní doplňky pouze ze starého second-hand oblečení, textilií, nebo jiných netradičních materiálů, například padákoviny ze starých vojenských padáků, které dlouho leželi ve skladu a tím pádem jsou pro své původní účely nepoužitelné. Na kabáty a jiné kousky oblečení jej využívá například značka klon.works.
Upcyklace v průmyslu Mnoho průmyslových procesů, jako jsou plasty a elektronické výroby, spoléhají na spotřebu omezených zdrojů. Navíc odpad může mít dopad na životní prostředí a může mít vliv i na lidské zdraví. V této souvislosti, upcyklace popisuje použití dostupných a budoucích technologií ke snížení odpadu a spotřeby zdrojů vytvořením produktu s vyšší hodnotou z odpadních nebo vedlejších produktů.
Upcyklace v Česku je k vidění např. při projektech Zdrojovny, v Kovozoo nedaleko Uherského Hradiště, či při procesu opětovné výroby spotřební techniky. Upcyklované produkty z reinkarnovaného skla a odpadu z výroby ekodrogerie vznikají také v brněnské společnosti Tierra Verde.
V rámci Česka jsou v roce 2015 aktivní i mnohé další projekty a společnosti, které se upcyklací zabývají – může se jednat o aktivity společnosti FOREWEAR zaměřující se úspěšně na upcycling použitého oblečení, CONTIQUA zabývající se výrobou designových výrobků z průmyslových přebytků, FLORIUM zabývající se zpracování biologického odpadu formou vermikompostování a následnou výrobou kvalitního přírodního hnojiva a v neposlední řadě i IBCSD LAB, která tvoří základ mezinárodního obchodního centra udržitelného rozvoje a přinesla do procesu pojem INDUSTRIAL UPCYCLING, který se na rozdíl od výše uvedených zabývá projektu druhotného víceúrovňového zužitkování většiny průmyslových přebytků a prevencí vzniku odpadu na globální úrovni.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
UpCycling.cz – webový magazín věnovaný upcyklaci inOdpady.cz – článek z praxe přeměn starých materiálů na použitelné předměty Upcycling Club – Club přátel upcyklace, zhodnocování nevyužitých věcí, mnoho zajímavé inspirace
Kategorie:Recyklace