náhled| upright=1.3|Na dvousetlekové bankovce náhled|Památník v Tiraně Naim Frashëri (25. květen 1846, Frashër – 20. říjen 1900, Istanbul) byl albánský básník a překladatel. Byl bratrem politika Abdyla Frashëriho a encyklopedisty Samiho Frashëriho. Spolu s nimi byl klíčovým představitelem albánského národního obrození (takzvaného Rilindja Kombëtare). Psal albánsky (15 knih), turecky (4 knihy), řecky (2) a persky (1).
Život Narodil se ve vesničce Frashër, která tehdy ležela na území Osmanské říše, dnes na jihu Albánie. V dětství se naučil turecky, persky i arabsky, zejména stará perská literatura ho poté silně ovlivnila. Jako muslim měl otevřenu cestu ke státní službě, roku 1882 odjel do Istanbulu, kde začal pracovat pro osmanské ministerstvo kultury. Přesto se nadchl pro albánskou národní myšlenku a řadu svých prací také podepisoval jen iniciálami, aby to neohrozilo jeho kariéru ve státní službě.
Dílo Ve svém básnickém díle byl ovlivněn muslimskou mystickou (súfistickou) sektou Bektašíja, k níž patřil.http://www.treccani.it/enciclopedia/tag/naim-frasheri/ Mystický panteismus je nejvíce cítit v jeho nejslavnějším díle, epické skladbě Istori’e Skënderbeut (Skanderbegův příběh), která vypráví o albánském národním hrdinovi Gjergje Kastrioti Skanderbegovi. Jeho lyrika (např. Luletë e verësë – Letní květy) byla ovlivněna i francouzskými vzory. Jiné verše manifestují nacionální ideály a vlastenectví (například známá báseň Bagëti e Bujqësi s verši "Shqipëri, o mëma ime, ndonëse jam i mërguar / Dashurinë tënde kurrë zemëra s'e ka harruar" – "Albánie, ó má matko, i kdybych tě opustil, mé srdce nikdy nezapomene tvou lásku"), proto je v Albánii považován za národního básníka.
Přeložil do albánštiny La Fontainovy Bajky či Homérovu Iliadu.
Odkaz Od roku 1965 se v Albánii udělovalo umělcům státní vyznamenání nazvané právě po Naimu Frashërim.http://forum.valka.cz/topic/view/104205 V Tiraně po něm bylo pojmenováno známé nakladatelství. Jeho portrét zdobí od roku 1996 albánskou bankovku v hodnotě 200 leků.
Bibliografie Kavâid-i farisiyye dar tarz-i nevîn (1871) Ihtiraat ve kessfiyyat (1881) Fusuli erbea (1884) Tahayyülat (1884) Bagëti e Bujqësi (1886) E këndimit çunavet (1886) Istori e përgjithshme për mësonjëtoret të para (1886) Vjersha për mësonjëtoret të para (1886) Dituritë për mësonjëtoret të para (1886) O alithis pothos ton Skypetaron (Ο αληθής πόθος των Σκιπετάρων) (1886) Luletë e Verësë (1890) Mësime (1894) Parajsa dhe fjala fluturake (1894) Gjithësia (1895) Fletore e bektashinjët (1895) O eros (Ο Έρως) (1895) Iliadh' e Omirit (1896) Histori e Skënderbeut (1898) Qerbelaja (1898) Istori e Shqipërisë (1899) Shqipëria (1902)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Albánští básníci Kategorie:Překladatelé Kategorie:Albánští spisovatelé Kategorie:Albánští muslimové Kategorie:Překladatelé do albánštiny Kategorie:Spisovatelé píšící albánsky Kategorie:Osobnosti na albánských bankovkách Kategorie:Osobnosti na albánských poštovních známkách Kategorie:Spisovatelé 19. století Kategorie:Básníci 19. století Kategorie:Narození 25. května Kategorie:Narození v roce 1846 Kategorie:Narození v kraji Gjirokastër Kategorie:Úmrtí 20. října Kategorie:Úmrtí v roce 1900 Kategorie:Úmrtí v Istanbulu Kategorie:Muži Kategorie:Básníci tvořící albánsky