Svatý Lazar z Betánie, bratr Marie a Marty, byl podle přítelem Ježíše Krista. Bible a výtvarné umění z jeho života připomínají tři události: první je radostná, je to Kristova návštěva v Lazarově domě, spojená s hostinou. Druhá je smutná, ale spojená se zázrakem. Lazar onemocněl, zemřel a byl v Betánii pohřben. Když se čtyři dny po smrti k jeho hrobu dostavil Ježíš, zázračně ho vzkřísil z mrtvých.

Pozdější tradice přidává další legendární epizody: Lazar je označen za žebráka nebo za biskupa. Jako biskup je spojován s biskupstvím v Larnace na Kypru a Provensálským biskupstvím v Marseille.

Pravoslavní (východní církve) i katolíci (západní církev) jej ctí jako svatého.

Návštěva v Lazarově domě Scéna bývá 'hostinou, kde sourozenci Marta, Marie a Lazar sedí u stolu, vítají nebo obsluhují svého přítele Ježíše Krista. Další osoby se k této události mohou sbíhat. Například Hostina v domě Lazarově za přítomnosti mnoha obyvatel Betánie, freska Jana Kubena v refektáři Klementina v Praze.

Vzkříšení Lazara V kompozici Janova evangelia představuje scéna vzkříšení Lazara vrcholný bod Ježíšova pozemského působení těsně před jeho zatčením a popravou a má čtenáře připravit na vlastní Kristovo zmrtvýchvstání. Ježíš před zázrakem vysvětluje Lazarově sestře Martě: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.“ Svatý Lazar je proto spojován s nemocí a uzdravením (byly po něm často pojmenovávány špitály). Z jeho jména je pro nemocnice etymologicky odvozen název lazaretu.

Vyobrazení Scéna Vzkříšení Lazara: Lazar v otevřené rakvi proti Kristovi sedí jako mumie nebo zčásti ovázán plátěnými pruhy sedí, probouzí se nebo vstává z hrobu, či (vzácně) již vychází z hrobové jeskyně: Lazar v hrobě sedící pozdvihuje paže na znamení svého obživnutí, románský reliéf, 12. století, Lapidárium Národního muzea Praha; malba v Tokali Kilise, Göreme, Turecko oltářní obraz v kostele Nejsvětější Trojice, Kuks

Kněžská služba scéna Poslední zaopatření postižených morem, kdy Lazar jako první biskup z Larnaky v oděvu biskupa s jeho úředními insigniemi navštěvuje špitál, například: Palermo, Capella palatina; Bari – Gravina, krypta San Vito Vecchio; Lazar jako biskup, středověk: Kostel sv. Lazara v Betánii; 18. století: Kaple svatého Lazara, Nová Bystrica (Slovensko)

Žebrák Lazar jako žebrák, například: románský tympanon kostela v Arles románský reliéf na portálu chrámu opatství ve Vézelay

Patrocinium nemocných morem, malomocných žebráků řezníků zemřelých měst Marseille, Autun, Avallon, Andlau – (Alsasko), Urbino kostelů, například kaple sv. Lazara v Praze, zbořená roku 1900) kapliček, například kaple sv. Lazara z Betanie, obnovena v roce 2015 v Nové Bystrici (hlavním celebrantem byl kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský)

Lazarova hrobka náhled|vlevo|Lazarova hrobka v Betánii

náhled|Znak biskupa Mons. Michela, primase lotrinského, s heslem odkazujícím na Jn 11,43: Lazare, pojď ven (vstaň z hrobu) První Lazarova hrobka, kde došlo ke vzkříšení, se nachází v al-Eizariya na Západním břehu Jordánu. Její existenci a úctu k ní dokládají dva spolehlivé prameny již ve 4. století při ní byl postaven kostel. Píší o něm Eusebios z Kaisareie ve svém onomastikonu (před 330) a Burgundský poutník v itineráři své cesty. V roce 390 se zmínil o Lazarově kostele zvaném Lazarium další očitý svědek, svatý Jeroným. Totéž potvrdil ještě poutník Egeria, asi v roce 410. Proto se předpokládá, že kostel byl postaven mezi léty 333–390.Web christusrex.org V dnešních zahradách byl zdokumentovány zbytky mozaikové podlahy z kostela ze 4. století. Lazarium bylo zničeno zemětřesením v 6. století a bylo nahrazeno větším kostelem.

link=undefined|náhled|288x288px|Lazar jako biskup – kaple sv. Lazara, Nová Bystrica náhled|Kaple sv. Lazara, Nová Bystrica Tento kostel přežil neporušený až do křižácké éry. K žádné jiné lokalitě se tak staré prameny nevztahují.Mariam Shahin: Palestine A Guide. Northampton Mass. : Interlink Books 2005, ISBN 1-56656-557-X Věřící několika církví tento prázdný hrob dosud uctívají a postupně při něm dali postavit tři kostely a klášter sv. Marty a Marie.

Druhá – domněle Lazarova – hrobka byla uctívána údajně v Larnace a kostel svatého Lazara nad ní postaven. Odtamtud byla údajně převezena do Konstantinopole. Po roce 1204 byla vypleněna křižáky a ostatky přeneseny do Marseille, kde se za neznámých okolností ztratily. Roku 1972 byly v kostele svatého Lazara v Larnace nalezeny zbytky ostatků, které nebyly přesunuty do Konstantinopole.

Dodnes je Lazarův hrob uctíván především v Betánii, také v kostele sv. Lazara v Larnace.

Řád svatého Lazara náhled|Lazariáni (velmistr Dobrzenský a Šantin, kaple svatého Vavřince, Litoměřice, 2005)

Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského (lazariáni, lazarité) byl založen jako jedna z nejstarších charitativních organizací na světě. Trvání původního řádu po roce 1830 a tedy i kontinuita stávající organizace nejsou bezvýhradně akceptovány. Současný řád je ekumenicky zaměřený a sdružuje křesťany všech vyznání, nicméně existuje několik větví řádu.

Odkazy Reference

Literatura Lexikon der christlichen Ikonographie, Wolfgang Braunfels (editor i autor hesla); Herder : Basel-Freiburg-Rom-Wien 1994, sv. 7, s. 383–384.

Související články Lazar Lazariánské hnutí

Externí odkazy

Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Novozákonní postavy Kategorie:Janovo evangelium Kategorie:Biskupové