Funkční body, též Metoda funkčních bodů, je metoda odhadování pracnosti vývoje software založená na hodnocení jeho složitosti. V angličtině se používá zkratka FP, popřípadě FPA (Functional Point Analysis). Cílem metody je poskytovat objektivní metriku použitelnou pro plánování, řízení vývoje a vyhodnocování software.
Původ metody a její rozšíření Základy metody vytvořil Allan J. Albrecht v roce 1979 pro firmu IBMAllan J. Albrecht: Measuring Application Development Productivity, Proc. of IBM Application Development Symp. In IBM Application Development Symp. (October 1979), pp. 83-92.. Metoda byla dále rozpracovávána a existuje i v mnoha dalších odvozených variantách (například Feature Points, MK IISymons, C. Software sizing and estimating: Mk II FPA (Function Point Analysis). John Wiley & Sons, Inc. New York, NY, USA.1991 a jiné). V současnosti (2015) je tato metodika shrnuta normou ISO/IEC 14143. Metoda je uznávána i mezinárodními organizacemi jako je například OMG (Object Management Group)[OMG specifikace http://www.omg.org/spec/]. Mezinárodní organizace IFPUG (INTERNATIONAL FUNCTION POINT USER GROUP) organizuje pravidelně konference na toto téma a mimo jiné také poskytuje několik stupňů certifikace ohledně Metody funkčních bodů.
Základní princip metody Metodika patří do skupiny parametrických metrik a je postavena na hodnocení funkčnosti, kterou software obsahuje, nebo bude podle požadavků obsahovat. Hodnocení jen na základě požadavků umožňuje použít metodiku ve všech fázích tvorby software a to včetně fáze plánování vývoje. Funkční body jsou logickým jednotkami hodnocení. To je zásadní rozdíl ve srovnání s metodami hodnotícími fyzické elementy, jako je například počet řádků kódu. Funkční body jsou pak složeny ze vstupů a výstupů, dotazů, interních dat a dat externích rozhraní. Základní kroky při použití metody spočívají ve stanovení nebo ve výpočtech: typu aplikace (nová, upravovaná, hotová) rozsahu a hranic aplikace datových funkcí transakčních funkcí stanovení neupravených funkčních bodů vliv obecných charakteristik systému upravených funkčních bodů Ve všech bodech je posuzování prováděno z pohledu koncového uživatele systému.
Výhody a nevýhody Symons, C.R. “Function point analysis: difficulties and improvements.” IEEE Transactions on Software Engineering. January 1988. pp. 2-111.
Výhody Nezáleží na programovacím jazyce a množství kódu. Lze použít i u produktů postavených na kombinaci více technologií. Hodnocení na základě specifikovaných požadavků.
Nevýhody Vliv subjektivního posuzování. Relativně komplikované z pohledu výpočtu. Nezohledňuje kvalitu aplikace. Absence fyzikálního významu funkčních bodů.
Odkazy
Reference
Externí odkazy IFPUG official website Mezinárodní konsorcium měření software Úvod do plánování projektu
Kategorie:Řízení projektů Kategorie:Softwarové inženýrství