Stará Dubá je zřícenina hradu na levém břehu Sázavy, 2,5 kilometru severně od Přestavlk u Čerčan v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.

Stará Dubá byla založena ve druhé polovině třináctého století a po celou svou existenci byla spjata především s pány z Dubé. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století byl hrad zapleten do loupežných aktivit Václava z Dubé a Jana Zoula z Ostředka, což vedlo roku 1404 k jeho obležení a dobytí zemskou hotovostí. Po smrti Václava i jeho bratra Jindřicha následovala složitá dědická řízení a časté změny držitelů, během nichž hrad zřejmě chátral. Zanikl během bojů panovníka se Strakonickou jednotou na přelomu let 1449–1450.

Hrad byl postaven na ostrožně nad řekou Sázavou, pod níž se rozkládalo podhradní městečko Odranec. Opevnění městečka navazovalo na hradní areál, takže objekt postrádal obvyklé předhradí. Poznání podoby hradu komplikuje skutečnost, že jde o tzv. zavřený hrad, jehož zadní část je zasypána sutí zřícené věže a terénní úroveň je dnes výrazně vyšší než ve středověku. Za příkopem oddělujícím hrad od zbytku ostrožny se nacházelo menší nádvoří, jehož opevnění pokračovalo parkánem kolem zadní části hradu. Druhé nádvoří vymezovala rozsáhlá palácová budova, dnes zavalená troskami až do výše někdejšího podstřešního patra.

Stará Dubá byla spolu s jihočeskými Příběnicemi jedinými hrady, které se mohly svou velikostí a výstavností vyrovnat menším královským hradům s obvodovou zástavbou, což dokládá výjimečné možnosti nejvýznamnějších šlechticů své doby.

Historie Hrad založil Ondřej z Dubé koncem vlády krále Přemysla Otakara II., případně krátce po jeho smrti. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1283, kdy se po něm Ondřej poprvé psal. Další Ondřej z Dubé na hradě roku 1350 založil kapli zasvěcenou svatému Klementovi. Kaple měla být filiální ke kostelu svatého Klementa u Lštění a bohoslužby v ní měl konat tamní farář. Tentýž Ondřej zemřel před rokem 1361 a zanechal po sobě syny Ondřeje, Vaňka a Beneše, z nichž správy majetku se ujal Ondřej. Okolo roku 1367 se bratři rozdělili a Starou Dubou s polovicí Lštění, městečkem Ondřejovem a dalšími vesnicemi dostal Vaněk z Dubé. Vaněk byl ženatý se ženou jménem Frejdla, s níž měl syny Václava (též Vaněk) a Jindřicha. Poslední zmínka Vaňkovi je z roku 1377 a ze synů hrad přešel na Václava z Dubé.

Václav z Dubé patřil ke straníkům krále Václava IV. Jedním z jeho sousedů byl Jan Zoul z Ostředka, který vyhlásil králi nepřátelství. Václav z Dubé ho proto zajal a převezl na Karlštejn, kde byl Jan Zoul nějakou dobu vězněn. Po čase byl propuštěn, přičemž slíbil, že se proti králi ani Václavovi z Dubé už nepostaví. Během panovníkova střetu s panskou jednotou roku 1399 s Václavem z Dubé uzavřel spojenectví. Začal přepadat kupce a uloupené zboží odvážel na Starou Dubou, odkud se dále odváželo na pražské trhy. Z hradní posádky s ním spolupracovali purkrabí Vaněk Šedivý, komorník Jindřich a podkoní Hrubec. Sám Václav z Dubé při jedné příležitosti požadoval po Janu Zoulovi podíl z kořisti ve výši sto kop grošů. Ve své činnosti po nějaké době ustali, ale po zajetí krále Václava IV. v roce 1402 vypověděl Václav z Dubé i Jan Zoul válku pražským městům a začali jim škodit. Plenění zanechali až po návratu Václava IV. do země roku 1403.

náhled|upright|Plán hradu a podhradí: (1) dvoje cesty po výšině k brance i ve hradbě zavírající předhradí (2), (3) buď věžiště neb mlýniště, (4) náspy, (5) jediná cesta k hradu přes (6) přikop a k (7) bráně k vlastnímu hradu. V něm je (9) místo kaple, (10) přední, (11,12) zadní stavení (palác), za nim (13) parkán, (14) příkop. S městečkem spojuje hrad (15) hradba a v tu stranu je (16) široký parkán, z něhož jde (17) cesta do předhradí (z branky snad jen pro pěší), (18) pěšina od (19) cesty. V podhradí je (20) snad věžiště, (21) místo Odrance, (22) brána k němu ještě stojící, (23) věž k zesílení hradby, (24) příkop po stráni dolů, (25) prázdné místo před podhradím, (26) základy nějakého opevnění při cestě.

Jan Zoul však z neznámých důvodů v loupežné činnosti pokračoval a pravděpodobně lstí se zmocnil Staré Dubé. Roku 1404 proto hrad oblehla zemská hotovost. Sám Jan Zoul byl zajat na Čejchanově, ale dobyta byla i Stará Dubá. Snad ji dobyly oddíly Václava z Dubé, protože ten byl v následujících letech opět držitelem hradu. Poslední zmínka o něm je z roku 1416. Jediným Václavovým známým dítětem byla dcera Anežka z manželství s Markétou z Rychemburka, a Starou Dubou po něm měl zdědit bratr Jindřich z Dubé. Ovšem také on roku 1416 zemřel a hrad přešel na jeho syny. Část výnosů panství dostávala vdova Markéta, která měla na hradě a vesnicích zapsané věno ve výši 2000 kop grošů. V té době však bydlela v podhradním městečku a tehdejší vlastník hradu není znám. Vzhledem k Markétině pobytu v podhradí je pravděpodobné, že hrad byl ve špatném stavu.

Markéta roku 1428 své věno prodala Perchtě ze Šternberka, která snad získala i dědičné právo k hradu. Když byla v roce 1437 provolána odúmrť ve výši 2000 kop grošů po Markétě z Rychemburka, odporovali jí Perchta a Rozkoš z Dubé, který zastupoval Václavovu dceru Anežku. Perchta svůj podíl na Dubé roku 1440 prodala bratrům Buzkovi, Mrakšovi, Přechovi a Zdeborovi z Bezejovic. Ti měli podle smlouvy dávat roční plat Benešovi z Dubé a Hanušovi z Maršovic, kteří toto právo v roce 1443 převedli na Bohuše Kostku z Postupic, seděním na Hrádku.

Posledním držitelem hradu byl Kuneš Rozkoš z Dubé. Když v roce 1447 Bohuš Kostka z Postupic odkoupil od synů Jana z Jenštejna odúmrtní právo k panství, Kuneš Rozkoš si vymínil užívání hradu a podhradního městečka se všemi cestami. Podle Augusta Sedláčka Kuneš hrad využíval k válečným podnikům, ale po jeho smrti právo zaniklo. Samotný hrad byl dobyt a zbořen během bojů se Strakonickou jednotou na přelomu let 1449 a 1450.

Stavební podoba Hrad byl založen na ostrožně nad Sázavou. Pod ní se nacházelo podhradní městečko Odranec, jehož částečně dochované opevnění navazovalo na vlastní hrad, který proto neměl klasické předhradí. Podrobnějšímu poznání podoby hradu brání skutečnost, že se jedná o zavřený hrad, tzn. jeho zadní část je částečně zasypaná zříceným zdivem velké věže. Terénní úroveň zříceniny je tedy výrazně výše než tomu bylo ve středověku. Za příkopem, který hrad odděloval od zbytku ostrožny, se nacházelo malé nádvoří a jeho opevnění pokračovalo jako parkán kolem zadní části hradu. Na druhém nádvoří se nacházela velká budova, která je zavalena troskami až do úrovně podstřešního patra. Nádvoří uzavírají trosky věže, za kterou se nacházelo vlastní obytné jádro tvořené čtyřmi křídly okolo malého obdélného nádvoří.

Na ploše před hradem se dochovalo opevnění obléhacího tábora s velitelským stanovištěm a na okraji plošiny jihozápadně od hradu také palebné postavení děl, která svou palbou zničila přilehlou stranu hradu.

Přístup Zřícenina je přístupná po žlutě značené turistické trase z Hvězdonic do Čerčan.

Odkazy

Reference

Související články Seznam hradů ve Středočeském kraji

Externí odkazy

Stará Dubá, stránky věnované Staré Dubé, podhradnímu městečku a obléhacím aktivitám v okolí hradu

Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Benešov Kategorie:Hrady v Benešovské pahorkatině Kategorie:Hrady s obvodovou zástavbou Kategorie:Hrady založené ve 13. století Kategorie:Kulturní památky v okrese Benešov Kategorie:Přestavlky u Čerčan