Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) je mírně jedovatá stopkovýtrusá houba z čeledi pečárkovitých.
Synonyma žampion zápašný Agaricus meleagris var. grisea (A. Pearson) Wasser, Ukr. bot. Zh. 35(5): 516 (1978) Agaricus pseudocretaceus Bon, Docums Mycol. 15(no. 60): 34 (1985) Fungus xanthoderma (Genev.) Kuntze, (1898) Pratella xanthoderma (Genev.) Gillet, Tabl. analyt. Hyménomyc. France (Alençon): 129 (1884) Psalliota flavescens Richon & Roze, Fl. champ. com. ven.: 42 (1885) Psalliota grisea (A. Pearson) Essette, Psalliotes: tab. 42 (1964) Psalliota xanthoderma (Genev.) Richon & Roze, Fl. champ. com. ven.: 53 (1885)
Výskyt Fruktifikuje od května do listopadu. Roste obvykle ve skupinách, v lesích, parcích, loukách i zahradách. Dává přednost stanovištím bohatým na dusík.
Rozšíření Severní Amerika, Evropa, Afrika.
Vzhled
Makroskopický Klobouk je 5–15 cm široký, kuželovitý s plochým středem, křídové barvy. Je lysý a matný. Jeho lupeny jsou v mládí růžové a ve stáří kakaově hnědé. Po poranění rychle žloutne. Třeň je hlízovitý s blanitým prstenem. Jeho dužina páchne po fenolu.
Mikroskopický Výtrusy jsou fialové až černé barvy, elipsoidního tvaru, veliké 5–6,5 × 3–4 µm.
Jedovatost Plodnice obsahuje termostabilní toxiny ve všech stadiích vývoje. Otravy se projevují trávicími obtížemi, bolestí žaludku, zvracením či nevolností.
Zaměnitelnost Zaměňuje se s ostatními pečárkovitými houbami, které žloutnou, jako je pečárka ovčí, pečárka hajní a pečárka hlíznatá. Tyto jedlé pečárky ale voní po hořkých mandlích nebo po anýzu.
Reference http://www.myko.cz/clanek301/ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60507/ http://botany.cz/cs/agaricus-xanthodermus/
Externí odkazy
Kategorie:Pečárkovité Kategorie:Jedovaté houby