Národní jednota pro jihozápadní Moravu

Národní jednota pro jihozápadní Moravu (NJJM) byl český národně obranný spolek založený 26. dubna 1886 v Telči. Stejně jako německé bundy, které spolupracovaly s německým školským spolkem Deutscher Schulverein, opírala Národní jednota pro jihozápadní Moravu svou činnost o Ústřední matici školskou. NJJM se zaměřovala na Jihlavsko, Brněnsko a území od Dačicka k Břeclavi.SMETANOVÁ Jaroslava: Svůj k svému a české dítě do české školy. Činnost českých ochranných spolků na příkladu Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a Národní jednoty pošumavské. In: HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2013/2 Výnosem ministerstva vnitra dne 4. dubna 1939 byla činnost jednot a matic zastavena a vytvořen svazek Národní matice, kterou Úřad říšského protektora 15. června 1943 zrušil a její majetek propadl Třetí říši. Po osvobození v roce 1945 se NJJM snažila o obnovení, ale 28. února 1948 komunistická vláda činnost všech jednot a matic definitivně ukončila.Čenský Ferdinand: Národní jednota Severočeská 1885–1948, Národní archiv, číslo fondu 699, Litoměřice 1969, In: www.badatelna.eu

Založení Národní jednota pro jihozápadní Moravu byla založena přípravným výborem v Telči v roce 1885 a její stanovy schválily příslušné úřady 13. 4. 1886. Vznik NJJM ve městě je úzce spojen se založením muzejního spolku a telčským muzeem, které bylo otevřeno dne 25. prosince 1886. Na vzniku NJJM se podílel zejména JUDr. Josef Sobotka, profesorský sbor místního reálného gymnázia a učitelé z ostatních místních škol. V roli mecenáše vystupoval příslušník místní šlechtické rodiny Podstatských z Lichtensteina. Na přelomu let 1888/89 došlo k přemístění ústředního vedení do Brna a v Telči nadále působil její místní odbor.HRDLIČKA Josef a kol.: Telč 900 let (1099 - 1999), Telč 1999, s. 38 – 39ZACHOVÁ Petra: Spolkový život v Telči na přelomu 19. a 20. století. Diplomová práce FF JCU. České Budějovice 2002. s. 53 – 60.

Oblasti činnosti

Školství náhled|Hořice - Kamenická a sochařská škola. Národní jednota pro jihozápadní Moravu zajistila pro moravské studenty (když se jí nepodařilo zřídit kamenickou školu na Dačicku) stipendijní místa na kamenické škole v Hořicích.

Činnost Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v oblasti školství víceméně doplňovala aktivity Ústřední matice školské v národnostně smíšených oblastech na Jihlavsku, Brněnsku a území od Dačicka k Břeclavi. V Telči založila nejprve měšťanskou školu. Na Dačicku se ale pokus o založení kamenické školy a menšinové školy v Horním a Dolním Radíkově nezdařil a zemský sněm žádost zamítl. Ústřední výbor se musel spokojit s několika stipendijními místy na kamenické škole v Hořicích. Hlavní oblastí zájmu se stalo hlavně Brno a okolí. Od roku 1914 podporovala mateřské školy v Nových Černovicích, Jundrově, Novém Lískovci a Hustopečích, obecnou školu v Komárově, Miroslavi a Želeticích, měšťanskou školu v Dolních Kounicích. V Telči přibyla lidová malírna a dámský odbor se zasloužil o vydržování dívčí školy s penzionátem Světlá ve Velkém Meziříčí. Pro české školy agitovala na veřejných schůzích nebo roznášela letáky. Rodiče se většinou rozhodli pro tu národní školu (českou či německou), která nabídla více (vánoční nadílku, peníze nebo naturálie). JUDr. Vilém Veleba umožnil Národní jednotě pro jihozápadní Moravu v roce 1909 využívat větší část svého domu ve Hvězdové ulici ve Znojmě, kde mohla být otevřena česká hospodářská škola a v roce 1910 založil českou měšťanskou školu Znojemské matice. Po roce 1918 se věnoval i nadále rozvoji českých škol a české kultury ve Znojmě.

Lidovýchova, knihovny a divadlo náhled| Václav Brožík: Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým (1883). Jako celé české národní hnutí čerpala i NJJM při lidovýchově z epochy husitství a české reformace. Jistý problém ale činil výklad postoje Moravy k husitskému hnutí a moravští nacionalisté si neváhali sporné body prohusitského výkladu dějin odůvodnit. Jak v přednáškové činnosti, tak i v knihovnách a při řadě slavností převládala témata Jan Hus, Jan Žižka, Jan Amos Komenský, František Ladislav Čelakovský, František Palacký nebo Karel Havlíček Borovský a přenosné knihovny pro místní odbory nesly jejich jména. Například v roce 1898 NJJM obstarala sto kompletních sad Palackého díla a místní odbor v Rakvicích spisy Svatopluka Čecha a třicet uměleckých vyobrazení Husa a Žižky. Protikatolické tendence ochranných jednot se odrážely v těsné spolupráci se Sokolem. Na Moravě ale řada funkcionářů a členská základna vyrůstala v katolické víře, takže se v NJJM rozšířilo i vlastenecké klerikální křídlo. V roce 1916 působil v ústředním výboru NJJM opat benediktinského kláštera Prokop Šup.

Mimo vydávání cestopisů, značení turistických tras nebo stavění rozhleden využívaly Národní jednoty podobně jako německé bundy „kočující učitele”, kteří sehráli vedle knihoven v šíření českého nacionalistického aktivismu ve venkovských regionech nezastupitelnou roli. V roce 1906 téměř každý místní odbor NJJM vlastnil knihovnu s počtem přibližně padesáti svazků. V Brně založila NJJM společně s „Ženským vzdělávacím spolkem Vesna” v roce 1891 „Veřejnou knihovnu pro lid”. Okrskové nebo jednatelské odbory zajišťovaly přenosné knihovny a v roce 1901 se jejich počet v „ohrožených oblastech” pohyboval kolem dvaceti. Český tisk zdarma se mohl do místních jednot šířit díky finančním darům od spolků, jednotlivců, redakcí a nebo formou dárcovského předplácení. Členové místního odboru v Novém Městě na Moravě založili „Horácké“ muzeum.

Sčítání lidu a volby Při sčítání lidu a ve volbách se zviditelňovaly tak jako všechny obranářské spolky i Národní jednoty. Například Národní jednota pošumavská vydala brožuru „Poučení o sčítání lidu” a ve spolupráci s Národní jednotou severočeskou knihu „Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu”. V roce 1901 probíhalo v místních odborech soukromé sčítání lidu a přirozeně dopadlo oproti oficiálnímu sčítání v český prospěch, jelikož komisaři soukromého sčítání využili i dětí ze smíšených rodin. Ústřední vedení NJJM se na začátku dvacátého století na takových velkých akcích jako probíhaly na severu a jihu Čech nepodílela a sčítání českého obyvatelstva na jižní Moravě prováděla jen lokálně. Mimo několika přednášek, agitačních schůzí a letáků vydala také brožuru „O sčítání lidu”. Nejvíce se angažovaly místní odbory Brno I, Brno II a Moravské Budějovice.

Národní jednota pro jihozápadní Moravu působila převážně ve venkovském a polovenkovském prostředí a její těsné vazby na český odbor Zemědělské rady v Brně dokládají její vysocí funkcionáři tvořící i členskou základnu NJJM. Mezi zakládajícími členy NJJM se objevil i „Klub agrárních poslanců” ve Vídni a v roce 1911 také „Klub agrárních poslanců zemských”. Zemědělská rada moravská také dotovala NJJM sazenice nebo nákup zemědělských strojů. V roce 1903 pořádala akci pro krupobitím postižené Strakonicko. Místní odbory NJJM se angažovaly i ve volbách do zemědělské rady a úsilí ústředního výboru o volební právo bylo korunováno v roce 1912 přímou i nepřímou volbou ze šedesáti odborů. Celkem pozdní decentralizace NJJM a nedostatek financí zapříčinily její neúčast v obecních volbách. Boje o obecní zastupitelstva vedla NJJM hlavně v Brně a okolí. V roce 1913 došlo například v Dolních Kounicích mezi českou a německou stranou ke kompromisu. Politické zaměření funkcionářů a jejich účast v zemském sněmu dokládá tabulka:

Jméno činovníka NJJM Politická strana ÚV NJJM Mandát v zemském sněmu Helcelet Ctibor, JUDr. staročeská Moravská národní strana 1890–1892 1878, 1884, 1890 Chlum Ludvík, JUDr. mladočeská Lidová strana na Moravě 1910–1916 1906 Kancnýř Bedřich Lidová strana na Moravě 1898–1909 1896, 1902 Konárovský Josef, JUDr. Moravská národní strana 1886–1892 1871, 1873, 1878 Lebloch Václav Lidová strana na Moravě 1890–1892 1896 Pluhař Ladislav, JUDr. Lidová strana na Moravě 1897–1918 1906, 1913 Podbrdský Josef, JUDr. Lidová strana na Moravě 1899–1916 1890, 1896, 1902, 1906 Pražák Otakar, JUDr. Moravská národní strana 1889–1895 1890, 1896, 1902, 1906, 1911 Sobotka Josef, Dr. Moravská národní strana 1886–1889 1884 Šílený Václav, JUDr. Lidová strana na Moravě 1886–1906 1896, 1902, 1906 Šrom František Alois, JUDr. Moravská národní strana 1886–1888 1861, 1867, 1871, 1873, 1884, 1890Šup Prokop Bartoloměj Katolický proud 1915 1913 Tuček Josef, JUDr. Lidová strana na Moravě 1887–1891 1881, 1884, 1890, 1896 Vozáb Karel Nezávislý/Lidová strana pokroková na Moravě 1909–1918 1913

Nacionální hospodářství náhled|Na podporu regionálního průmyslu založila Národní jednota pro jihozápadní Moravu v roce 1909 v Brně „Moravskou ústřednu pro lidový průmysl” a „prodejnu” v Zámečnické ulici. náhled|Obec Plenkovice - Spořitelní a záloženský spolek Plenkovice byl založen v roce 1902 (Plenkovice, Kravsko) a v roce 1903 zde Národní jednota pro jihozápadní Moravu zřídila Kampeličku (od roku 1953 jednatelství Státní spořitelny Znojmo).Státní okresní archiv Znojmo, Záložna Kampelička Plenkovice, 1902 - 1952. Protokoly ze schůzí valných hromad 1904–1948, představenstva 1903–1952, dozorčí rady 1903–1952, seznam členů 1902–1952. Vedle práva na vzdělání v mateřském jazyce se dařilo NJJM ovlivňovat i různá odvětví ekonomiky. V roce 1906 založila „Úvěrní ústav”, který „financoval nákup pozemků, stavbu budov nebo úpravu vhodných prostor pro menšinové školy”.

„Jubilejní fond” zřízený pro nákup pozemků byl obdobou německého prodeje dvoukorunových úpisů k získávání usedlostí. V roce 1912 přinesla „Věcná loterie” více než padesát tisíc korun do fondu pro podporu českých škol. Kampeličku zřídila v roce 1903 v Plenkovicích (Spořitelní a záloženský spolek Plenkovice). Dárci financí byla nejen Zemědělská rada moravská, ale i Moravský zemský výbor, obce, záložny nebo spolky.

Na podporu regionálního průmyslu založila NJJM v roce 1909 v Brně „Moravskou ústřednu pro lidový průmysl” (s podíly po padesáti korunách) a „prodejnu v Zámečnické ulici”. Mimo zakládání hospodářských škol na jazykové hranici do ekonomické podpory zahrnovala i zajišťování učednických míst a zpětné umístění vyučené mládeže v ohroženém regionu. Z tohoto důvodu zřídila „Spolek pro podporu studentského cestování”. Odbytištěm regionálních výrobků se staly „Vánoční tržnice”. NJJM ji pořádala s „Ústředním spolkem živnostníků”. Dále organizovala hospodářské kurzy a přednášky o moderním zemědělství, účetnictví a ekonomice.

Sociální péče Politika sociální péče u NJJM cílila jako u všech Národních jednot uplácením a přesvědčováním rodičů, vánočními nadílkami, polévkovými ústavy, sbírkami na ošacení, zaplacením nebo odpuštěním školného na děti českých dělníků. Po vzoru německých Schutzvereinů podporovala nárůst počtu českých dětí na jazykové hranici formou sirotčinců. Mimo dětí mířila v sociální politice také na rolnictvo a malé živnostníky, což odpovídalo území moravského venkova. V roce 1909 probíhala akce s přispíváním do speciálního fondu Zemědělské rady moravské. Problematika sociálního zabezpečení českého dělnictva se NJJM týkala jen okrajově. Převažovala témata starobního, nemocenského a úrazového pojištění a proto podporovala zakládání nemocenských pokladen. Místní odbor v Moravských Budějovicích ale podpořil například dvaceti korunami české stávkující dělníky v Mostě.

Období první republiky Národní jednota pro jz. Moravu pořádala 4. září 1927 u příležitosti jihomoravské výstavy ve Znojmě krajinský sjezd českých menšin z oblasti jz. Moravy, kterého se účastnili delegáti a členové odborů Národní jednoty, sokolských jednot, hasičských jednot, učitelstva a zástupci různých místních korporací ze Znojemska, Mikulovska, Hustopečska, Mor. Krumlovska, Dačicka, Jihlavska a Mor. Budějovicka. Z Brna se zúčastnilo na 500 členů jednotlivých odborů a korporací. V budově Besedy se konala krajinská pracovní konference, které se účastnilo na 150 delegátů. Předsedal starosta NJ Jan Máša a jednatel NJ prof. B. Kryčer. Po konferenci následovala veselice ve znojemské sokolovně.Moravská orlice, Ročník 65, 11.9.1927, Číslo 160, s. 1-2