Jozef Lacko (19. ledna 1917, Zvolen – 9. září 1978, Bratislava) byl slovenský architekt a pedagog.
Život náhled|Most Slovenského národního povstání Jozef Lacko se narodil 19. ledna 1917 ve Zvoleně v početné rodině železničáře. Základní a střední školu absolvoval ve svém rodišti. V roce 1936 odmaturoval na reálném gymnáziu ve Zvoleně. V letech 1936 až 1938 studoval na ČVUT (tehdy VUT) v Praze, obor architektura a pozemní stavitelství. V roce 1939 z důvodu uzavření českých vysokých škol pokračoval ve studiu na Německé vysoké škole technické (tehdy HT v Praze), které úspěšně ukončil v roce 1941. Během studia v Praze se na utváření jeho architektonického profilu podílel i známý bratislavský profesor Franz Wimmer.
Díky vynikající studijním výsledkům měl otevřenou cestu k profesorovi Emilu Bellušovi na Slovenskou vysokou školu technickou v Bratislavě. V období let 1941 až 1948 zde působil jako asistent v Ústavu pozemního stavitelství. V prvních letech praxe spolupracoval hlavně s Emilem Bellušem. Jako mladý absolvent neměl velkou šanci dostat se k architektonické činnosti, z tohoto důvodu se zúčastňoval mnoha architektonických soutěží, které mu poskytly prostor na to, aby v krátkém čase přesvědčil o svém talentu.
V roce 1950 se Jozef Lacko oženil a s manželkou Márií, vychovali spolu adoptivní dceru Danielu. O rok později jako člen československé delegace architektů navštívil Sovětský svaz. Cílem měsíční návštěvy bylo osvojení si principů socialistického realismu v architektuře a jejich aplikace. Po návratu se nadále věnoval pedagogické činnosti na Fakultě architektury SVŠT v Bratislavě, kde v letech 1953–1962 zastával post docenta Katedry architektonické tvorby. V období 1964 až 1969 byl vedoucím Katedry architektonické tvorby Stavební fakulty SVŠT v Bratislavě. V roce 1960 se mu dostalo uznání v podobě Ceny města Bratislavy a v roce 1962 se stal laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda za Teoretické ústavy Lékařské fakulty UK.
V roce 1962 mu byl udělen profesorský titul v oboru architektonické tvorby a typologie. O dva roky později se stal místopředsedou Svazu architektů ČSSR a předsedou Svazu slovenských architektů. Na těchto postech setrval do roku 1969. V roce 1967 se stal nositelem státního Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. O čtyři roky později, v roce 1971 musel po prověrkách opustit SVŠT a našel si nové místo v Projektové organizaci společenských staveb v Bratislavě. V roce 1972 vedl ateliér ve Státním projektovém a typizačním ústavu v Bratislavě, ve stejném roce začaly realizační práce na Mostě Slovenského národního povstání, na jehož návrhu se podílel.
Jozef Lacko zemřel 9. září 1978 v Bratislavě, kde je i pochován na hřbitově ve Slávičím údolí.
Tvorba
Architektonická tvorba Jeho tvorba je časově vymezena obdobím od konce druhé světové války až po konec 70. let 20. století.
První Lackovy návrhy se nesou v duchu předválečného funkcionalismu se zřetelným vlivem Emila Belluše. Další tvorba nese znaky pozdějšího funkcionalismu a poté socialistického realismu, ale v jeho díle lze poznat snahu o vymanění se z unifikované a kolektivistické tvorby a hledání vlastní interpretace myšlenky socialismu.
Tyto snahy se projevily hlavně v Lackově přístupu k problematice obytných budov. Zabýval se analyzováním primárních lidských potřeb, získané poznatky se potom snažil adaptovat do koncepce moderního bytu. Jeho přínos v této oblasti spočívá ve zkvalitnění funkčně-provozních vztahů v obytném prostoru, přičemž zohledňuje nároky na proměnlivost, elasticitu a variabilitu. Hodnotným znakem Lackovy tvorby je citlivost, se kterou přistupuje k osazení svých staveb do existujícího urbanistického prostředí.
V pozdějších letech lze v jeho tvorbě pozorovat výrazný zájem o inovativní tendence a snahu o udržení kroku s dobou, ať už konceptuálně nebo technologicky.
Jozef Lacko patřil k velmi pracovitým a tvořivým architektům a uznávaným pedagogům, který si i přes úspěch zachoval lidský přístup a skromnost.
Památníky Důležitou součástí Lackova díla je tvorba a návrhy památníků. Lackův tvořivý přístup a jeho práce s architektonickým tvarem a materiálem harmonizuje se sochařským dílem a nechává jej vyniknout. Na mnoha návrzích spolupracoval s výtvarníky, sochaři, nejčastěji s Jánem Kulichem.
Dílo
Výběr ze soutěžních návrhů 1942 – Dvanáctitřídní lidová škola, Bratislava – Trnávka, spolupráce: I. Knapo 1945 – Radnice v Nových Zámcích, 1. a 2. cena 1947 – Provozní budova Ministerstva dopravy, Dostojevského rad, Bratislava, 1.cena 1949 – Klinické mesto, Bratislava, spolupráce: V. Karfík, J. Medvecký, odměna 1953 – Památník sovětské armády na Slavíně, spolupráce: D. Kuzma, M. Škorupa, 4.cena 1955 – Podhradí, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa, 2. cena 1955 – Krematorium, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa, nejvyšší odměna 1957 – Kamenné námestie, Bratislava, 2. cena 1957 – Dům umění, Piešťany, spolupráce: L. Kušnír, J. Červen, 1. odměna 1959 – Centrum Berlína, NDR, spolupráce: Š. Svetko 1960 – Gottwaldovo náměstí v Bratislavě, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, T. Baník, 1. odměna 1960 – SND v Bratislavě, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň 1961 – Stavební fakulta, Náměstí svobody, Bratislava, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, nejvyšší hodnocení 1962 – Předstaniční prostor a staniční budova v Sofii, Bulharsko, 2. cena 1964 – Komplex Československé televize, Mlynská dolina, Bratislava, spolupráce: J. Antal, L. Kušnír, I. Slameň, 2. cena 1971 – Soutěž na Center Pompidou, Beaubourgh, Paříž, Francie, spolupráce: A. Mikuláš, B. Somora
Realizovaná díla 1942 – Nájemní bytový komplex, Banská Bystrica 1943 – Rodinné domy, Modra, Žarnovica, Zvoleně, Piešťany, Bratislava 1944 – Bytový dům, Lermontova ulice, Bratislava 1944/45 – Hydropedologické laboratoře, Trnavská, Ondavská ulice, Bratislava, spolupráce: J. Knapo 1945/60 – Rodinné domy pro různé stavebníky 1949 – Přístavba poštovní budovy v Nitře a bytový dům v Nitře 1950 – Bytový trojdům VŠLD, Zvolen 1950 – Bytový komplex Krížna ulica, Benkovo náměstí, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa, A. Cibulka 1950 – Bytový dvojdům mezi Krížnou a Záhradnickou ulicí, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa, A. Cibulka 1950 – Radnice v Nových Zámcích 1950 – Šestitřídní lidová škola, Martin – Priekopa 1950 – Tělocvična s příslušenstvím v Nitře 1950 – Budova Ministerstva dopravy, Dostojevského rad, Bratislava, spolupráce: J.Štefanec 1951 – Provozní budova Dopravního podniku, Rožňavská ulice, Bratislava 1951 – Otevřená plovárna 3x50, Zvolen 1951 – Přijímací železniční budova, Čierna pri Čope, spolupráce: A. Klaučo 1954 – Rekonstrukce Pistoriova paláce na Leninovo muzeum, Štefánikova ulice, Bratislava, spolupráce: K. Rosmányi st. 1954 – Garáže pro SND, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa 1954 – Sklady pro dekorace SND, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa 1955 – Bytový dům, Laurinská – Nedbalova ulice, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa 1955 – Bytový dům pro mlékárenské družstvo, Bartoškova ulice, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa 1955 – Provozní budova SLOVZAK 1955/58 – Provizórium Vysoké školy lesnické a dřevařské, Zvolen, spolupráce: J. Knapo 1956 – Adaptace synagogy na tělocvičnu s příslušenstvím, Sereď 1959 – Staniční budova, Zvolen 1959 – Umělecko-dekorační dílny SND, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa 1959/60 – Výzkumný ústav lesního hospodářství ČSAV, Zvolen 1960 – Teoretické ústavy Lekařské fakulty, Sasinkova ulica, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa 1961 – Rekreační chata na Bielej Skale, Pezinok 1961 – Dům kultury SČSP, Nám. Ľ. Štúra, Bratislava – rekonstrukce, spolupráce: L.Kušnír, I. Slameň, V. Malcer 1963 – Kotelna VŠLD, Zvolen 1967 – Památník Ľ. Štúra, Zvolen, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, J. Kulich 1970 – Rodinný dům, Bratislava – Karlova Ves 1971 – Most SNP – Nový most v Bratislavě, Nábřeží generála Svobody, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, A. Tesár a kol. 1971 – Dům slovenských spisovatelů, Laurinská ulice, Bratislava 1971 – Rodinný dům Ing. M. Polonca, Brečtanova 7, Bratislava 1972 – Presscentrum – tlačový kombinát a ČTK, Pribinova ulice, Bratislava, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, O. Dóra, J. Kozák 1972 – Ztvárnění rybného náměstí a trafostanice u Dómu sv. Martina, Bratislava, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň 1972 – Monoblok filmových ateliérů Koliba, Bratislava, spolupráce: I. Slameň, M. Drábek, C. Rovňák, B. Somora 1972 – Filmovací dvojhala filmových ateliérů Koliba, Bratislava, spolupráce: I. Slameň, M. Drábek, C. Rovňák, B. Somora 1973 – Architektonické řešení Památníku Lidových milicí, Bratislava, Račianske mýto, spolupráca: J. Kulich 1974 – Pavilón APN, Nábřeží generála Svobody, Bratislava, spolupráce: C. Rovňák, B. Somora 1974 – Internát Pravdy, Medená ulice, Bratislava, spolupráce: C. Rovňák, B.Somora 1974 – Projekt rodinného domu S. Somolányiho, Fialkové údolí č. 10, Bratislava 1974 – Projekt rodinného domu prof. Vítězslava Balhara, Tomašov 1975 – Administrativní budova Omnia 2, Dunajská ulice, Bratislava, spolupráce: B. Somora 1975 – Projekt rodinného domu Ing. J. Kuklici, Žalmanova 10, Bratislava 1975 – Projekt rodinného domu MUDr. L. Terena, Radvanská 56, Bratislava 1975 – Projekt rodinného domu Dr. P. Strapky, Košťany nad Turcom 1976 – Řadová zástavba rodinných domů, ul. Mošovského – Hummelova, Bratislava 1976 – Experimentální zdravotní středisko, Pusté Úľany 1977 – Bytový dům, Dunajská Streda 1977 – Rekreační zařízení krajské prokuratury, Krpáčovo, spolupráce: I. Ďuriak 1977 – Rekreační zařízení CKM Junior, Krpáčovo, spolupráce: I. Ďuriak 1978 – Ubytovna Slovnaft, Bratislava, spolupráce: J. Adámek 1978 – Rodinný dům, Gorazdova ulice, Bratislava 1978 – Projekt rodinného domu, Kráľovské údolie 25, Bratislava
Publikační a pedagogická činnost Architekt se kromě projekční a pedagogické činnosti věnoval i publikační činnosti, která zahrnovala příspěvky do odborných časopisů, studie, odborné články, skripta a učebnice.
Zabýval se zejména problematikou bydlení a typologie obytných staveb, recenzoval nově vznikající stavby, psal odborné články a referáty. Byl členem redakční rady a vědeckým redaktorem Stavebního naučného slovníku a v letech 1959-1964 i členem redakčního kruhu časopisu Projekt.
Výběr z publikací: Typológia obytných stavieb, dočasná učebnice, Vyd. SVTL Bratislava, 1. vyd. 1951, 2. vyd. 1956 Zahraničná bytová výstavba; In: Projekt 1957 Referát pre I. zjazd Zväzu slovenských architektov v Bratislave. In: Projekt 1959 Dispozičné prvky obytných budov II., dočasná učebnica. Vyd. SVTL Bratislava 1960 Experimentálna bytová výstavba v Bratislave. In: Projekt 1961,č. 11-12, s. 242-243 Stavebnícky náučný slovník (V. svazek, hesla z typologie obytných budov). SVTL Bratislava 1963-6 Slovník súčasného slovenského umenia (LO = hesla z architektury). Vyd. SFVU Bratislava 1967 Pamätník SNP v Banskej Bystrici (recenze). In: Projekt 1969,č. 11-12, s. 206
Spolupráce Architekt měl týmového ducha, na návrzích a projektech rád spolupracoval s jinými architekty (J. Knapo, M. Škorupa, A. Cibulka, Ján Štefanec, A. Klaučo, K. Rosmányi st., L. Kušnír, I. Slameň, V. Malcer, O. Dóra, M. Drábek, C. Rovňák, J. Antal, Branislav Somora, I. Ďuriak, J. Adámek a mnozí další), studenty architektury a též s odborníky z jiných profesí – statici (A. Tesár, J. Kozák), výtvarníci, sochaři (Ján Kulich).
Ocenění 1960 Cena města Bratislava 1962 Státní cena Klementa Gottwalda za Teoretické ústavy Lekařské fakulty UK 1967 Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
Cena profesora Jozefa Lacka Toto ocenění je udělováno na počest profesora Jozefa Lacka každoročně od roku 1990 za nejlepší absolventskou magisterskou diplomovou práci v daném školním roce.
Odkazy
Reference
Literatura
Projekt – slovenská architektonická revue 2007'', č. 4
Externí odkazy Cena profesora Jozefa Lacka Tvorba Jozefa Lacka a štýlové tendencie slovenskej architektúry druhej polovice 20. storočia, archinet.sk
Kategorie:Slovenští architekti Kategorie:Slovenští vysokoškolští pedagogové