Hauteriv [óterív] (též hoteriv) je třetí ze šesti chronostratigrafických stupňů spodní křídy, který se formoval ve stejnojmenném geochronologickém věku. Je datován do rozmezí před 132,6 až 125,77 Ma (milionů let). Hauterivu předcházel stupeň valangin a následoval ho stupeň barrem.Heredia, A. M.; et al. (2026). Dinosaur tracks from aeolian deposits of the Hauterivian Avilé Member (Agrio Formation), northwestern Patagonia, Argentina. Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2026.2704841
Definice Stupeň hauteriv byl představen ve vědecké literatuře v roce 1873 švýcarským geologem Eugènem Renevierem. Je pojmenován podle švýcarského města Hauterive, ležícího na břehu Neuchâtelského jezera. Vrstvy na typové lokalitě tvoří slíny a vápence.
Začátek (báze) hauterivu je na stratigrafické stupnici (sloupci) definován jako místo, kdy se poprvé objevil amonit rodu Acanthodiscus. Konec hauterivu (báze barremu) je při prvním výskytu amonitu druhu Spitidiscus hugii.
Dělení V amonitové biostratigrafii moře Tethys obsahuje období hauterivu celkem sedm rozlišovaných biozón.Mutterlose, J.; et al. (2020). The Global Boundary Stratotype Section and Point (GSSP) for the base of the Hauterivian Stage (Lower Cretaceous), La Charce, southeast France. Episodes. 44 (2): 129–150.
Biota a podnebí V tomto období přetrvává dominance plazů na souších, v mořích (plesiosauři) i ve vzduchu (pterosauři). Mezi dinosaury, žijící v tomto geologickém věku, patří například rebbachisauridní sauropod rodu Histriasaurus, známý z území současného Chorvatska.
V tomto období také nastává epizoda výrazného ochlazení, tzv. "cold snap". V této době se kolem území Iberie (zhruba současná západní Evropa) objevují v zeměpisné šířce 45° ledovcové pokryvy.Rodríguez-López, J. P.; et al. (2024). Ice-rafted dropstones at midlatitudes in the Cretaceous of continental Iberia. Geology. 52 (1): 33–38. doi: https://doi.org/10.1130/G51725.1
Odkazy Reference
Literatura
Kategorie:Geologické věky Kategorie:Křída