Abchazské jméno, tedy osobní jméno užívané členy abchazského národa v Abcházii nebo v diasporách, má nejčastěji dvě části, a to rodné jméno a příjmení. Za časů Sovětského svazu a ruské nadvlády v 19. století si mnozí Abchazové dávali po ruském vzoru prostřední jméno. Tradičně se abchazské jméno psalo formou příjmení + jméno, ale v dnešní době je již zcela běžná forma jména + příjmení jako v evropských jazycích.

Osobní jméno Navzdory faktu, že v Abcházii žije jen 122 175 obyvatel, kteří se dle sčítání lidu z roku 2011 provedeném separatistickou abchazskou vládou hlásí k abchazskému národu,Tabulka sčítání lidu v jednotlivých letech - ethno-kavkaz.ru je paleta abchazských jmen velmi bohatá. Odborná díla na toto téma sepisovali kavkazští nebo ruští učenci v průběhu celého 20. století (Inal-Ipa, Marr, Bgažba, Kecba, Amčfa a další). V Abchazštine je však mnohem více jmen pro muže než pro ženy, ale je zde množství jmen, která jsou použitelná pro muže i ženy. Abchazové používají první jména k běžnému oslovování, a to i v případě výrazně staršího člověka. Často se ale ke jménu v případě zvolání přidá koncovka -a (v abchazštině -а), která zvolání (např. Astan → Astana!) přemění významově na „(Vážený) Astane!“

Ve starověku a raném středověku byla písemně zaznamenávána pouze jména, jež patřila abchazské šlechtě, a ta upřednostňovala v té době převážně cizokrajná jména, většinou přejatá z perštiny nebo z latiny. DLe gruzínských kronik si abchazská šlechta ve vrcholném středověku a novověku dávala jako křestní jména opět převážně perská, řecká nebo latinská. Ovšem vzácně se už u šlechty objevovala i jména, jež nepoužívalo obyvatelstvo žádné velmoci v okolí, která měla na Abcházii politický a kulturní vliv. V dnešní době jsou jména tedy rozdělena obecně do dvou skupin: původní abchazská jména a přejatá od jiných národů.

Abchazská původní jména obvykle mají v abchazštině význam živočichů, rostlin, místních názvů, vlastností atd. a objevují se ve dvou formách: bez členu určitého nebo s ním (předpona a-). Vyskytují se jednoslabičná a jednoduchá jména, ale i komplexní složeniny, kdy se ke kořenu jména přidávají různé předpony či přípony, konkretizující význam jména. Zde je jejich rozdělení s příklady, v závorce doslovně přeloženy do češtiny:

Původní jména bez členu určitého chlapecká Hvenap / Ҳәенап (myš) Macves / Маҵәс (hrom) Švarach / Шәарах (jelen) dívčí Kaka / Кака (travnatá – zpodstatnělé přídavné jméno ve významu barvy) Kvarasa / Ҟәараса (holubice) Dzerkvej / Ʒeркәи (světluška) Původní jména se členem určitým "a-" chlapecká Abga / Абга (vlk) Achra / Ахра (skála) Azachu / Азахә (Čerkes) dívčí Amza / Амза (měsíc) Amra / Амра (slunce) Afezba / Афәзба (žena) Původní jména složená (další členění závisí obvykle na tématu) s příponou -gve (гә – srdce) Abzagve / Абзагә (zkrácený kořen Abaza + gwe => doslova Abazinské srdce) Adgjagve / Aдгьагә (zkrácený kořen Adegja + gwe => Adygejské/Čerkeské srdce) Mšvagve / Мшәагә (odvážné srdce) s předponou gve- (гә – srdce) Gvedzba / Гәӡба (srdcem rozhodnout) Gvemšva / Гәмшәа (nebojácné srdce) Gvaže / Гәажә (staré srdce) s předponou la- (Ла – oko) Alapšdza / Алаҧӡа (člen určitý + oko + krásná => doslova Krásnoočko) Lacveš / Лацәшь (Oko + šedá => Šedoočko) Laces / Лаҵәс (Oko + pták => Oko ptačí) s příponou -nekva (неқәа – chodec, chodit) Aašjanekva / Аашьанеқәа (líný chodec) Mdžvanekva / Мҕәанеқәа (chodit "po cestě") Šjchanekva / Шьханеқәа (horský chodec) s předponou Chje- (Хьә – zlato) Chjerpes / Хьәрпес (zlatý chlapík/ženská) Chjemca / Хьәмца (zlatý oheň) Chjerkvebčchja / Хьәрҟәбҷьа (zlatem mazaná) další příklady Mramza / Мрамза (pouze ženy: slunce-měsíc) Džigvela / Ҕьгәла (stojící dub) Dzvekveth / Ӡәкәҭ (pouze ženy: doslova vodní slepice. Odborný název je pro myšlený druh v češtině Slípka zelenonohá) Původní jména odvozená (některé mají funkci zdrobněliny) Původní jména komplexní Gvemšva / Гәмшәа (nebojácné srdce: Гә – srdce, -м- infix záporka, шәа – bát se) Lagveztov / Лагәзтоә (oko a srdce kde máš) Jména přejatá z cizích jazyků z turečtiny Adamer / Адамер (z původního Aydemir – železný měsíc) Aslan / Аслан (z původního Arslan – lví hrdina) Gjezel / Гьезел (pouze ženy: z původního Güzel – kráska) Kvečjeq / Кәҷеҟә (z původního Küçük – malý kluk, malé dítě) Tengjez/Tengiz / Тенгьез (z původního Tengiz – moře) z arabštiny Abdala (z původního Abdallah – služebník boží) Amina(t) (pouze ženy: z původního Amíná – důvěrnice) Azamat (z původního Azzamat – velikost) Aaziz (z původního Azíz – drahý)

Abchazská příjmení Abchazská příjmení jsou zpravidla odvozená od vlastních abchazských slov podle klíče ipa (иҧа), znamenající „jeho syn.“ Většina příjmení je však v dnešní době zakončená koncovkou -ba (-ба), což je její zkomolenina. Přesto se vzácně koncovka -ipa ještě vyskytuje. U žen je tradičně koncovkou u příjmení -pcha (-ԥа).

Mezi další koncovky u příjmení patří -va, -aa, -ija, a další, které jsou výsledkem snahy mnohých gruzínských kněžích z 19. a 20. století zapisovat do matrik příjmení Abchazů tak, aby vypadaly „gruzínsky“. V Abcházii jsou však užívána i příjmení zcela bez typické koncovky. Původ takových příjmení je nejasný, ale dá se předpokládat, že je neabchazský.

Jednotlivá příjmení v abchazské společnosti byla známkou společenského statutu. V tradičním abchazském právu též existoval institut odebrání buď jména, nebo příjmení, a to jako trest za většinou sexuální zločiny typu incest či znásilnění. Dále nebylo příjmení udělováno nemanželským dětem, zajatcům, otrokům či sirotkům. Takoví ale mohli příjmení nakonec získat po vzoru -ipa až pro své potomstvo, které se tak mohlo odpoutat ze dna společnosti a začlenit se.

Reference

Externí odkazy Čirikba, Vjačeslav. Abkhaz Personal Names. Dostupné na: www.academia.edu

Kategorie:Lidská jména Kategorie:Abcházie