Egon Gál (* 15. srpna 1940 Palúdzka, Slovenský štát) je slovenský filozof a vysokoškolský pedagog, který se soustředí především na kognitivní vědu, teorii poznání, filozofii mysli, filozofii sociálních věd a současné světové filozofické myšlení. Původním povoláním byl chemik. Je starším bratrem někdejšího politika a sociologa Fedora Gála.
Život Egon Gál je židovského původu, narodil se v roce 1940 v obci Palúdzka u Liptovského Mikuláše. Většina rodiny zahynula během holokaustu, přežila jen matka se sestrou. Rodina vlastnila velký statek ve vesnici Partizánska Ľupča (do roku 1946 Nemecká Ľupča) na slovenském Liptově. Otec Vojtěch Gál bojoval ve Slovenském národním povstání a po jeho potlačení Němci Gálovy zatkli a internovali je v koncentračním táboře Sereď. Odtud otec odjel transportem do koncentračního tábora Sachsenhausen a na konci války zemřel při pochodu smrti. Egon s matkou skončili na konci roku 1944 v koncentračním táboře Terezín, kde se v březnu 1945 narodil jeho mladší bratr Fedor. Matka válku přežila a vrátila se s malými syny do Ľupče, kde se snažila znovu hospodařit. V roce 1948, když jí komunisté farmu znárodnili, odešla s dětmi do Bratislavy.
Egon vystudoval střední průmyslovou školu a po maturitě nastoupil hned do zaměstnání, aby mohl přispívat do rodinného rozpočtu. Matka zůstala se syny sama, pracovala ve sběrných surovinách a postupem času rozprodala všechny rodinné cennosti. Gál vystudoval při zaměstnání chemickotechnologickou fakultu Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Během existence socialistického Československa se věnoval poměrně dlouhou dobu chemii. Čtvrt století (1965-1990) pracoval ve Výzkumném ústavu kabelů a izolantů, nejprve jako laborant, později se stal vědeckým pracovníkem.
K filozofii se dostával postupně. Nejprve to byla filozofie přírodních věd a teorie komplexních systémů. Na konci 70. let 20. století napsal společně s bratrem Fedorem pro skupinu pražských prognostiků, s níž Fedor spolupracoval, několik článků o metodách a modelech pro předpovídání sociálních jevů. Později organizoval s biologem Petrem Sýkorou mezioborové semináře v jeho bytě. Scházeli se tam lidé z přírodních věd a různých humanitních oborů. Přidal se k nim také tehdejší student matematicko-fyzikální fakulty a pozdější filozof Laco Kvasz a byl to právě on, kdo Gála přiměl, aby se ucházel o místo vedoucího nově zřízeného katedry filozofie na této fakultě.
Od roku 1990 se Gál věnuje filozofii profesně, specializuje se na oblast filozofie mysli, filozofie sociálních věd a kognitivní vědu. Je redaktorem časopisu Kritika a kontext. V letech 1990–1995 byl vedoucí Katedry humanistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, v letech 1996–2005 působil jako ředitel Institutu judaistiky Univerzity Komenského. Poté přednášel filozofii na Fakultě sociálních a ekonomických věd Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 2013–2017 byl předsedou Židovské náboženské obce v Bratislavě.
Je ženatý a má syna a dceru.
Dílo Egon Gál je editorem antologií ze současné filozofie – O svobodě a spravedlnosti, Antologie filozofie mysli, Mysl-tělo-stroj. Dílo Za zrcadlem moderny: filozofie posledního dvacetiletí sestavil spolu s Miroslavem Marcelli. Vydáno bylo v roce 1991. Je spoluautorem (spolu se Samuelem Abrahámem a Martinem Kanovským) knihy esejí Spor bez konce. O liberalizmu, náboženství a hodnotách.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1940 Kategorie:Narození 15. srpna Kategorie:Absolventi Slovenské technické univerzity v Bratislavě Kategorie:Slovenští filozofové Kategorie:Židovští filozofové Kategorie:Židovští pedagogové Kategorie:Slovenští Židé Kategorie:Narození v Liptovském Mikuláši Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé