náhled|Vozidlo Lada 1200 Combi v barvách VB od roku 1975 Sbor národní bezpečnosti (zkratka SNB, hovorově esenbáci, slovensky Zbor národnej bezpečnosti, ZNB) byl ozbrojený, jednotný, vojensky organizovaný sbor, fungující jako represivní složka výkonné moci v Československu v letech 1945–1991.
SNB byl od roku 1965 tvořen dvěma oborově nezávislými složkami:
Státní bezpečnost (StB) vykonávající činnosti zpravodajské, zaměřené na boj proti „vnitřnímu“ a „vnějšímu“ nepříteli.Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 3) – Úloha bezpečnostních složek, [cit. 2008-12-07]. Dostupné online. Veřejná bezpečnost (VB) vykonávající obvyklé policejní činnosti včetně administrativy registru osob, vozidel, zbraní apod.
Zatímco Státní bezpečnost zanikla rozkazem ministra vnitra Richarda Sachera 1. února 1990, Veřejná bezpečnost byla na základě zákona „O Policii České republiky“ č. 283/1991 Sb. ze dne 21. června 1991 přeměněna dne 15. července 1991 ve Federální policejní sbor.
Zřízení Sboru národní bezpečnosti První představy o novém bezpečnostním aparátu osvobozeného Československa se utvářely již během válečných let, přičemž moskevského vedení KSČ je ve svých návrzích formulovalo zřetelně. V roce 1943 v rámci rozhovorů Klementa Gottwalda s dr. Edvardem Benešem v Moskvě KSČ již vyslovila požadavek resortu ministra vnitra a v březnu roku 1945 při jednáních o složení nové vlády v Moskvě jej také prosadila. Prvním poválečným ministrem vnitra se stal komunista Václav Nosek. Diskuse mezi moskevským vedením KSČ a československou exilovou vládou o uspořádání státní správy, potažmo bezpečnostního aparátu, vyvrcholila podepsáním dekretu prezidenta republiky o národních výborech jako orgánech státní správy v osvobozené ČSR. Národní výbory (hlavně zemské a okresní) tak obdržely pro budování bezpečnostních orgánů velké pravomoce. Bezpečnostní složky národních výborů byly zřizovány po celém území republiky, někde tomu asistovala i Rudá armáda.Jana Kvapilová: Přehled organizačního vývoje Sboru národní bezpečnosti v letech1945-1950, In: Internetová verze Sborníku AMV 1/2003
Během pobytu v Košicích (Košický vládní program) se vláda Národní fronty zabývala též otázkami československé bezpečnostní služby a 17. dubna 1945 vláda na své 4. schůzi přijala návrh ministra vnitra Václava Noska „Hlavní zásady výstavby nového bezpečnostního aparátu“. Tento den byl také následně slaven jako den zrodu SNB. Podle Noskova dokumentu se měla organizace Národní bezpečnostní služby (N.B.S.) skládat ze tří složek: ze sboru uniformované N.B.S.(tedy vesměs z bývalého četnictva a uniformované policie), ze sboru pohotovostního (též uniformovaného) a ze sboru neuniformované N.B.S. (včetně vnitřního a zahraničního zpravodajství).
Kromě toho Hlavní zásady počítaly se zřízením zvláštní služby na ochranu prezidenta republiky, členů vlády a ústředních úřadů. Dnem 2. června 1945 byl ministerským výnosem Václava Noska stanoven nový název Sbor národní bezpečnosti (SNB).
Náborová akce do pohotovostních SNB V červnu 1945 již bylo na ministerstvu vnitra o budování pohotovostních sborů národní bezpečnosti rozhodnuto a dnem 1. června byla do těchto sborů vyhlášena celostátní náborová akce, která byla zahájena 28. května 1945 v budově Ústřední rady odborů v Praze II na Perštýně. Nábor probíhal denně od 8 do 12 hodin.
Přijímáni měli být pouze uchazeči české národnosti ve věkové hranici od 18 do 35 let, bezúhonní, svéprávní, politicky a charakterově vyspělí a oddaní státní ideologii lidové demokracie, dále uchazeči předkládali průkaz o školním a odborném vzdělání. Tělesná způsobilost se posuzovala na základě lékařské prohlídky.
Délka služby byla stanovena na dva roky s možností prodloužení. Služební doba ve svazku SNB se započítávala do služby v československé branné moci (jak v soukromých tak i veřejných a státních službách), zrovna tak příslušníci SNB pobírali stejné požitky jako v československé branné moci s funkčními přídavky. Stravování a ubytování v době výcviku probíhalo v kasárnách.
Dne 29. června 1945 vydal ministr vnitra výnos o organizaci ministerstva vnitra a 30. června 1945 ministerstvo vnitra svým výnosem oznámilo zásady Sboru národní bezpečnosti jako výkonného orgánu správních úřadů národní bezpečnosti. Po provedené očistě měly být do SNB integrovány dosavadní bezpečnostní sbory – četnictva, státní policie a tzv. obecní výkonné policie. V roce 1947 měl SNB již téměř 47 tisíc příslušníků - o 21 tisíc více, něž měla v roce 1938 policie a četnictvo dohromady.
V souladu se směrnicí ÚV KSČ dosazoval Nosek do vysokých funkcí v SNB komunisty. Poslanci a ministři nekomunistických stran se pokoušeli proti této praxi bojovat, ale neměli úspěch. Koncem roku 1947 tvořili 20 z 27 oblastních velitelů SNB v Čechách příslušníci KSČ. Na Slovensku postupovalo ovládání SNB komunisty pomaleji.
Organizace SNB Na ministerstvu vnitra bylo zřízeno hlavní velitelství Sboru národní bezpečnosti. V jeho čele stál důstojník SNB, který měl k dispozici užší štáb. Širší štáb zajišťoval vyřizování úřední agendy hlavního velitelství a spolu s užším štábem vytvářel článek vnitřní organizace ministerstva vnitra.
Služba Sboru národní bezpečnosti byla vykonávána na zemských velitelstvích SNB v obvodech zemských národních výborů, na okresních velitelstvích SNB v obvodech okresních národních, na místních velitelstvích SNB v sídlech zvláštních úřadů národní bezpečnosti. Pode potřeby mohla být zřízena v některých obcích velitelství stanic SNB.
1947: Vznik SNB První kodifikací SNB byl až Zákon č. 149/1947 Sb. ze dne 11. července 1947, o národní bezpečnostiZákony pro lidi.cz: Zákon č. 149/1947 Sb. ze dne 11. července 1947, o národní bezpečnosti, s následující preambulí v § 1: „Správním úřadům národní bezpečnosti náleží úkol chránit veřejnou bezpečnost, zejména ústavní zřízení, lidová práva a svobody, zaručené ústavou, jakož i bezpečnost osoby a bezpečnost veřejného i soukromého majetku, a bdít nad veřejným pořádkem a veřejnou mravností, tak aby každý občan mohl žíti v klidu a bez obav.“ Správními úřady národní bezpečnosti tak byly stanoveny jednotlivé národní výbory, Povereníctvo vnútra (PV) pro Slovensko a ministerstvo vnitra (MV) pro celou republiku. Zvláštní předpisy pak určily působnost správních úřadů národní bezpečnosti v jednotlivých instancích (stolicích) a jejich podíl na zajištění obrany státu v poválečné době, zároveň byla nařízena příslušným členům národních výborů osobní odpovědnost za jimi provedená opatření v mezích jejich působnosti. V obcích a městech, kde MNV/ÚNV vykonával zároveň působnost ONV, byly zřízeny Úřadovny národní bezpečnosti se službukonajícími zaměstnanci MV/PV.
Samotný Sbor národní bezpečnosti byl zřízen coby výkonný orgán správních úřadů národní bezpečnosti, jehož úkolem bylo chránit veřejné zájmy podle § 1 v rámci právních předpisů na celém československém území. Jeho úkoly byly následující: služba bezpečnostní a pořádková; střežení státních hranic; boj proti zločinnosti; výkonná služba k zajištění Československé republiky před útoky na její svrchovanost, samostatnost, celistvost a demokraticko-republikánskou státní formu, bezpečnost a obranu, dále k zajištění osobní bezpečnosti ústavních činitelů; šetření o trestných činech soudních (úkony přípravného řízení podle trestních řádů).
SNB se od počátku skládal ze tří složek: složka pořádková – především pro vykonávání bezpečnostní a pořádkové služby; složka kriminální – především pro stíhání trestných činů, které nejsou namířeny proti státu; složka státněbezpečnostní – především pro stíhání trestných činů, namířených proti státu. Zmenšil-li by se rozsah úkolů státněbezpečnostní složky, mohla být vládním nařízením sloučena se složkou kriminální.
Od svého vzniku byl SNB zneužíván komunisty k upevňování jejich vlivu a k zastrašování politických oponentů. Například v roce 1946 vzniklo v pražské úřadovně StB oddělení F, které mělo „zpravodajsky vytěžovat“ bývalé příslušníky Gestapa, s cílem získat kompromitující informace na nekomunistické politiky. Oddělení RR zase provádělo provokace vůči ostatním stranám.
1948: rozšíření činnosti SNB Podle zákona č. 286/1948 Sb. bylo úkolem ministerstva vnitra a národních výborů chránit lidově demokratické zřízení, střežit státní hranice, zajistit bezpečnost osob a majetku a udržovat veřejný pořádek, za tímto účelem byl zřizován SNB. Organizační složení SNB zůstávalo v čisté působnosti ministerstva vnitra, stejně jako přímé stanovení úkolů členům SNB.
Pravděpodobně po divokých zkušenostech z předchozí doby sice byla všem ostatním úřadům a orgánům striktně odňata pravomoc zřizovat vlastní ozbrojené složky pro zajištění všeobecné bezpečnosti, zůstala jim však pravomoc zřizovat bezpečnostní hlídky zvláštního určení (polní a lesní hlídky).
Zároveň byla kodifikována možnost, aby byli povoláni ke službě k ochraně výše uvedených zájmů „dobrovolně se hlásící spolehliví občané, kteří, jsou-li zevně označeni, mají obdobná práva a povinnosti jako příslušníci Sboru“ – touto službou byly myšleny zejména Lidové milice, Závodní stráž, Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti aj.Zákony pro lidi: Zákon č. 286/1948 Sb. ze dne 21. prosince 1948, o národní bezpečnosti
Dne 8. srpna 1952 promluvil v rozhlase ministr národní bezpečnosti armádní generál Karol Bacílek. Ve svém projevu rozebral mezinárodní situaci a situaci v Československu, vyzdvihl úkoly národní bezpečnosti a současně uvedl, že pomáhat příslušníkům SNB v odhalování nepřátelských živlů je povinností každého čestného občana republiky.
1965: zúžení činnosti SNB Podle zákona č. 70/1965 Sb. už náleželo SNB pouze přímé zajišťování ochrany socialistického společenského a státního zřízení, veřejného pořádku, bezpečnosti osob, jakož i majetku. SNB byl prohlášen orgánem státního donucení, který v celé své činnosti zároveň uplatňuje prostředky společenského působení, výchovy a prevence, a při plnění svých úkolů se řídí Ústavou ČSSR, zákony a ostatními právními předpisy; jeho příslušníci jsou povinni důsledně dbát socialistické zákonnosti. Zákon opět uváděl, že SNB je ozbrojený a podle vojenských zásad organizovaný sbor, podřízený přímo ministru vnitra, jehož rozkazy jsou příslušníci SNB povinni plnit. Zároveň tento zákon nově přímo kodifikoval, že SNB je tvořen pouze dvěma oborově samostatnými složkami: Státní bezpečností a Veřejnou bezpečností.Zákony pro lidi: Zákon č. 70/1965 Sb. ze dne 30. června 1965, o Sboru národní bezpečnosti
Úkoly SNB jako celého sboru byly nově stanoveny výslovným výčtem:
a) zajišťuje ochranu socialistického společenského a státního zřízení; odhaluje a zneškodňuje nepřátelskou činnost zaměřenou proti Československé socialistické republice a chrání občany před touto nepřátelskou činností;
b) zabezpečuje ochranu státních hranic, objektů zvláštní důležitosti a spolupůsobí při obraně státu;
c) zajišťuje ochranu veřejného pořádku; plní přitom i úkoly uložené národními výbory v rámci jejich pravomoci;
d) zajišťuje bezpečnost a důstojnost osob;
e) zajišťuje ochranu majetku;
f) dbá o bezpečnost a plynulost silničního provozu;
g) odhaluje trestné činy, provinění a přestupky a zjišťuje jejich pachatele;
h) koná vyšetřování a vyhledávání trestných činů podle trestního řádu, podle zvláštních předpisů objasňuje provinění a přestupky, a pokud zákon stanoví, rozhoduje o přestupcích;
ch) předchází trestné i jiné protispolečenské činnosti a napomáhá k odstraňování jejich příčin a k upevňování socialistické zákonnosti a státní disciplíny.