Solónova ústava vznikla ve starověkých Athénách po reformách v roce 594/593 př. Kr., které uskutečnil athénský politik Solón.

Rozdělení obyvatel Solónovu ústavu označujeme jako timokratickou, protože zrušila privilegia rodové aristokracie (šlechty) a byla založena na rozdělení obyvatelstva podle velikosti majetku či příjmů. Na základě toho byla odstupňována politická práva (= majetkový cenzus).

Solón rozdělil obyvatelstvo podle velikosti majetku resp. jeho výnosu do čtyř majetkových skupin: Pentakosiomedimnoi – roční výnos jejich majetku byl nejméně pět set měřic (asi 26 000 litrů plodin – obilí, vína nebo olivového oleje) Hippeis (jezdci) – jejich roční výnos majetku byl 300–500 měřic a mohli si vydržovat koně (řec.. hippos) Zeugitai – jejich roční výnos z majetku byl 200–300 měřic a mohli si dovolit spřežení (řec. zeugos, pár volů) Thetai (nádeníci) byli občané, jejichž majetek vynášel méně než 200 měřic (asi 5 000 litrů).

Rozdělení do jednotlivých majetkových vrstev mělo význam i pro plnění vojenských povinností: Penntakosiomedimnoi si mohli pořídit plnou těžkou výzbroj (helma, brnění, štít) a těžké zbraně (meč, oštěp), proto sloužili ve vojsku jako těžkooděnci; Hippeis si mohli dovolit koně a sloužili ve vojsku jako jízda; Zeugitai sloužili ve vojsku jako lehká pěchota; Thétai sloužili jako pomocné oddíly, kopali zákopy. Později v 5. století před Kr. jejich význam značně stoupl, protože sloužili jako veslaři na vojenských lodích.

Podle velikosti majetku byla odstupňována politická práva příslušníků jednotlivých skupin. Všechny skupiny se mohly účastnit sněmu (eklésiá), zasedat na soudech a volit. Thétai nemohli být volenými úředníky. Od Periklových reforem (460–450 př. n. l.) bylo toto omezení zrušeno. Jen příslušníci první a druhé skupiny mohli zastávat úřad archonta. Solónova reforma zpřístupnila politickou moc nejbohatším skupinám obyvatelstva bez ohledu na původ, čili k moci se kromě členů rodové aristokracie, která opírala svou moc o půdu, dostali i nejbohatší řemeslníci a obchodníci.

Podobnou ústavu zavedl ve starověkém Římě šestý římský král Servius Tullius.

Reference

Literatura Bleicken, Jochen: Athénská demokracie. Praha 2002 Encyklopedie antiky. Academia: Praha 1973 Oliva, Pavel. Solón. Praha 1971 Pečírka, Jan a kol .: Dějiny pravěku a starověku. Praha 1979

Externí odkazy

Kategorie:Ústavy Kategorie:Starověké Řecko