náhled|vpravo|upright=1.1|Část papyrů, kterou Joseph Smith použil jako zdroj knihy Abrahama. Překlad egyptologů ukazuje, že údajný překlad Josepha Smitha neodpovídá významu původního textu náhled|Prorok Abrahám je důležitou postavou v judaismu, křesťanství i islámu. Mormoni věří, že prorok Joseph Smith přeložil knihu, kterou Abrahám napsal během svého pobytu v Egyptě Kniha Abrahamova (česky též Kniha Abraham) je dokument, který v roce 1835 napsal mormonský prorok Joseph Smith a který prý přeložil z egyptštiny. Tvoří součást mormonského svatého Písma a nachází se v sekci zvané Drahocenná perla. Dokument je předmětem mnoha kontroverzí. Přibližně ve stejné době Jean-François Champollion rozluštil sice egyptské hieroglyfy, o čemž však Smith netušil. „Překlad“ se tak prokázal jako podvrh, protože původní text papyru pojednává o úplně jiné tematice. Kniha silně ovlivnila mormonský obřad Obdarování.
Vznik Joseph Smith o Knize Abraham napsal, že jde o „překlad určitých dávných záznamů, jež se nám dostaly do rukou z egyptských katakomb“. Podle církevní historie se Smith dostal k papyrům skrze potulného obchodníka s egyptskými starožitnostmi. Překlad byl vydáván na pokračování v Times and Seasons počínaje 1. březnem 1842 v Nauvoo ve státě Illinois.
Obsah Kniha Abraham sestává z 5 kapitol a 4 různých tematických celků.
Tematické části První část (kapitoly 1–2) se týká samotného starozákonního proroka Abraháma. Abrahám usiluje o požehnání patriarchálního řádu a je v chaldejské zemi pronásledován kněžími faraonova kultu. Má být obětován, ale je zázračně zachráněn Jehovou. Abrahám poté opouští Ur, aby šel do Kanaánu, ale v Háranu se mu ukazuje Jehova a nasměruje ho dál do Egypta.
Druhá část (první polovina kapitoly 3) je astronomická lekce, kterou Jehova přednáší Abrahámovi, když jej učí o vesmíru. Abraham se prostřednictvím Urimu a Thumimu učí o Slunci, Měsíci a hvězdách.
Třetí část (druhá polovina kapitoly 3) popisuje tzv. předsmrtelnou existenci. Jehova učí Abraháma o věčné povaze duchů, o plánu na stvoření Země, o vyvolení Spasitele a o Luciferově první vzpouře.
Čtvrtá část (kapitoly 4 a 5) je přepracováním prvních 2 kapitol knihy Genesis.
Součástí Knihy Abraham jsou také tři faksimile (neboli egyptské obrazy), jejichž význam je vysvětlen v textu i poznámkách Josepha Smithe.
Faksimile 1 náhled|upright=1.1|Stéla Naram-Sína, která by podle mytologie mohla být babylonskou věží krále Nimroda První egyptský obraz v knize se týká obětování Abraháma. Je na něm chaldejský kněz, který je v textu knihy popsán takto: "Nyní, v tomto čase bylo zvykem kněze Faraona, krále egyptského, obětovati na oltáři, který byl postaven v zemi kaldejské, jako oběti těmto cizím bohům muže, ženy a děti." Badatelé dnes zkoumají chaldejský vliv na biblickou literaturu, postavu Abraháma a informace, které Joseph Smith ve své době o chaldejcích měl.By His Own Hand Upon Papyrus: A New Look at the Joseph Smith Papyri. Grand Rapids: Institute for Religious Research, 1992. 240 pp., illustrated.
Příběh o obětování Abraháma připomíná některé jiné apokryfy.Pseudo-Philo's Biblical Antiquities, (see Tvedtnes et al., pp. 21,24,25) Představa o tom, že sám Bůh sestoupil na zem, aby zachránil Abraháma, byla na blízkém východě poměrně častá.The midrashic Hebrew text, Tanna debe Eliyahu(p. 74).Alcuin, (p. 217). V textu Knihy Abrahamovy popisuje záchranu sám Jehova slovy: "Abrahame, Abrahame, viz, jméno mé je Jehova a já jsem tě slyšel a sestoupil jsem, abych tě vysvobodil a odvedl tě z domu otce tvého a od všech příbuzných tvých do cizí země, o níž nevíš." Vedoucí CJKSPD se k lidské oběti vegyptském kontextu vyjádřili několikrát.(The Way to Perfection, 85).
Místo a doba V textu je zmíněno konkrétní místo, kde oltář údajně stál ("kněz Faraonův obětoval na oltáři, který stál u pahorku zvaného Putifarův pahorek, na začátku planiny Olišem").Byla nalezena pláň Olišem? Tato pláň je dochovaná v akkadštině na jednom z nápisů Naram-Sína,Plain of Olishem Daniel C. Peterson, "Mormonism as a Restoration," FARMS Review 18/1 (2006): 390–417.John M. Lundquist, "Was Abraham at Ebla? A Cultural Background of the Book of Abraham (Abraham 1 and 2)," in Studies in Scripture, Volume 2: The Pearl of Great Price, ed. Robert L. Millet and Kent P. Jackson (Salt Lake City: Randall Book, 1985), 233–35;John Gee, "A Tragedy of Errors," Review of Books on the Book of Mormon 4 (1992): 115 n. 64.Paul Y. Hoskisson, "Where Was Ur of the Chaldees?" in The Pearl of Great Price: Revelations from God, ed. H. Donl Peterson and Charles D. Tate Jr. (Provo, UT: BYU Religious Studies Center, 1989), 136 n. 44 o němž se mnozí domnívají, že je biblickým Nimrodem.E. G. H. Kraeling Vol. 38, No. 3 (Apr., 1922), pp. 214-220 Published by: The University of Chicago Press Stable URL: http://www.jstor.org/stable/528439 Islámská mytologie taktéž vypráví o tom, že měl být Abrahám obětován na příkaz stavitele babylonské věže, NimrodaHistory of the Prophets and Kings, Tabari, Vol. I: Prophets and Patriarchs"Ibn Kathir: Story of Prophet Ibrahim/Abraham (pbuh)". islamawareness.net. Book 1: The Prophet Abraham, Harun Yahya, The Unbeliever Advised By Abraham Obětování Abraháma se nachází i v Koránu (Súra 21 – Proroci). Židovské abrahámovské tradice zmiňují další příběhy o Abrahámovo obětování Nimrodem, stavitel babylonské věže.Židovská encyklopedie: (see Jew. Encyc. i. 86a, s.v. Abraham in Rabbinical Literature). ("Sefer ha-Yashar," l.c.). Všechny 3 konkrétní verze obětování (židovská, islámská a mormonská) se od sebe liší ve způsobu obětování.
Místo Abrahamova obětování je také popsáno v knize veršem: "Vizte, Putifarův pahorek byl v zemi Ur v Kaldei". Badatelé debatují kvůli zmínce mezopotámského města Ur o vlivu Egypta na starověkou Mezopotámii a její kulturu. Někteří zkoumají fakt, že víme o 2 různých městech v Mezopotámii, která byla nazývána Ur.Paul Y. Hoskisson, "Where Was Ur of the Chaldees?" in H. Donl Peterson and Charles D. Tate, Jr., eds., The Pearl of Great Price: Revelations from God (Provo, UT: Religious Studies Center, Brigham Young University, 1989), 119-36.
Lidské oběti v Egyptě Obětovávání lidí ve starověkém Egyptě sloužilo často k náboženským rituálů. Je doložené, že k němu docházelo i v oblastech, ovlivěných egyptskou kulturou.Muhlestein, “Violence in the Service of Order”Yoyotte, “Héra d’Héliopolis et le sacrifice humain,”31–10Harco Willems, “Crime, Cult and Capital Punishment (Moʿalla Inscription 8),” Journal of Egyptian Archaeology 76 (1990): 27–54Anthony Leahy, “Death by Fire in Ancient Egypt,”Journal of the Economic and Social History of the Orient 27 (1984): 199–206Ritner, Mechanics of Ancient Egyptian Magical Practice , 162–63Alan R. Schulman, Ceremonial Execution and Public Rewards: Some Historical Scenes on New Kingdom Private Stelae (Freiburg, Switzerland: Universitätsverlag, 1988); Perla Fus caldo, “Tell el-Dabʿa: Two Execration Pits and a Foundation Deposit,” in Egyptology at the Dawn of the Twenty- First Century (Cairo: The American University in Cairo Press, 2003), 1:185–8Kerry Muhlestein, “Royal Executions: Evidence Bearing on the Subject of Sanctioned Killing in the Middle Kingdom,” Journal of the Economic and Social History of the Orient 51/2 (2008): 181–20náhled|Dýka Gebel el-Arak|upright=1.2
Obětní dýka Faksimile 1 zobrazuje kněze držícího obětní dýku. Tento typ rituálních nožů byl ve starověkém Egyptě používán a nalezen (viz například dýka Gebel el-Arak,Rituální egyptská dýka na stránkách muzea Louvre pocházející z doby výše zmíněného Naram-Sína).Dýka Gebel el-Arak Rituální nože se používaly k obětovávání zvířat nebo lidí (popřípadě jiné rituální úkony, jako obřízku), jak bývá patrné na rukojetích těchto nožů (v případě Gebel el-Arak se jedná o zobrazení válečných zajatců nebo otroků, kteří jsou nejspíš vedeni k rituální popravě).Obraz z dýky Gebel el-Arak
Lví sedačka Obětovávaný Abahám leží na obětním oltáři, který je na faksimile 1 zpodobněn jako tzv. "lví sedačka". Ta byla ve starověkém Egyptě častou součástí veřejných i soukromých obřadů (ať se týkaly živých nebo mrtvých). Egyptské lví sedačky měly většinou podobu kovových stolů, jak ukazuje nález z "antechamber" v Tutanchámonově hrobě.Tutanchámonův hrob obsahoval lví sedačku V případě Abrahámova příběhu jde spíš o kamenný oltář, na němž je vyrytý obraz lví sedačky (podobný oltář byl nalezen v Memphisu jako pozůstatek Apisova chrámu).Str 32 The Apis Embalming Ritual: P. Vindob. 3873 Od autorů: R. L. Vos Existují i jiné egyptské obrazy se lví sedačkou podobnou té z faksimile 1; některé z těchto obrazů obsahují Abrahámovo jméno.John Gee, "Abraham in Ancient Egyptian Texts," Ensign 22 (July 1992): 60-62.For the discovery, see John Gee, "References to Abraham Found in Two Egyptian Texts," Insights: An Ancient Window (September 1991): 1, 3.An Egyptian papyrus, P. Leiden I 383 (
Sedačka je popsána i v textu Knihy Abrahamovy ve verších 12 a 13: "A abyste mohli míti znalost o tomto oltáři, odkazuji vás na znázornění na začátku tohoto záznamu. Byl učiněn podle tvaru lože, takového, jaké bývalo mezi Kaldejskými, a stál před bohy Elkenovým, Lebnovým, Mamakrovým, Korášovým, a také bohem podobným bohu Faraona, krále egyptského."
Užití v egyptských obřadech náhled|Jeden z typů užití lví sedačky ve starověkém Egyptě - lidský faraon (oděný jako Usire) je vzkříšen Horusem na lví sedačce a hledí ke Stromu života."Egyptian ideas of the future life.", E. A Wallis Budge, chapter 2, E. A Wallis Budge, org pub 1900 Lví sedačka byla egyptskou podobou blízkovýchodních oltářů. Měla podobu "lože" neboli postele, jelikož se pojila k příběhu posledního spočinutí a oslavení boha Usira. Ten si podle egyptských mýtů lehl do zlatého sarkofágu, kde jej však uvěznil jeho zlý bratr Sutech."Routledge Dictionary of Egyptian Gods and Goddesses", George Hart, p119, Routledge, 2005
Usire byl později v egyptském příběhu vzkříšen a stal se bohem mrtvých (bohem podsvětí/egyptského pekla i nebe). Jeho rituální oběť (skrze kterou se stal později vzkříšeným bohem) však v egyptské kultuře zůstala. Faraoni každoročně prováděli veřejné náboženské obřady, při nichž procházeli Usirovým příběhem oni sami.Teeter, Emily (2011). Religion and Ritual in Ancient Egypt. Cambridge University Press. pp. 58–66 V některých dobách se namísto faraona používal lidský "obětní beránek", který byl při rituálu skutečně zabit. Podobu vzkříšeného boha pak nabíral pouze faraon, jako zástupce bohů na zemi."Osiris Bed, Burton photograph p2024, The Griffith Institute". vlevo|náhled|Jeden z typů užití lví sedačky ve starověkém Egyptě – mrtvý v sarkofágu je žehnán bohem pohřbívání, Anubisem Podle badatelů je možné, že Abrahám měl být obětován při speciálním náboženském svátku jako součást rituálních obětí. Tomu by nasvědčovaly i další oběti, které chaldejský kněz (podle textu Knihy Abrahamovy) předložil na oltáři. Nejprve je zmínka o oběti malého dítěte ("Vpravdě děkovnou oběť dítěte obětoval kněz Faraonův na oltáři, který stál u pahorku zvaného Putifarův pahorek, na začátku planiny Olišem."), poté o oběti 3 panen ("Nyní, tento kněz obětoval na tomto oltáři současně tři panny, jež byly dcerami Onitovými, jednoho z královské linie, přímo z ledví Chama.") a na konci o oběti Abraháma samotného. Podle badatelů je možné, že sled obětí (nemluvně, 3 panny, dospělý muž) měl náboženský účel v egyptských nebo mezopotámských příbězích.
Lví sedačka se ve starověkém Egyptě užívala také jako všeobecný symbol lože, na němž dochází mrtvý člověk vzkříšení a oslavení. Z těchto důvodů byla sedačka užívána při mumifikaci mrtvých nebo jiných rituálech, které se zemřelými souvisely."The passion plays of osiris" . ancientworlds.net. náhled|Jeden z typů užití lví sedačky ve starověkém Egyptě - duch Ba dosedá na zemřelého, aby mu daroval nový život
Ptačí duch