Přezetice () jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházely se asi 4,5 kilometru severovýchodně od Kadaně v nadmořské výšce 285 metů. Zanikly v roce 1972 v souvislosti s těžbou hnědého uhlí v lomu Nástup.

Název Název vesnice vznikl z osobního jména ve významu ves lidí Přesedových. Jméno bylo odvozeno ze slovesa přesedat. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Presediz (1367), Breßditz (1537), Prezeticze (1606), Przeseticze (1629), Presteritz (1787), Prösteritz (1846) a Přezetice nebo Prösteritz (1848).

Historie Krajina v okolí Přezetic byla osídlena v závěru neolitu, kdy se ze zdejšího křemence vyráběly štípané nástroje. Kámen se z počátku získával povrchovým sběrem, ale z období 4000–2700 let před naším letopočtem pochází archeologicky doložené štoly po hlubinné těžbě. Ze doby halštatské pochází pohřebiště bylanské kultury a v prvním až čtvrtém století měli u pozdějších Přezetic sídliště Germáni, kteří zde zpracovávali železnou rudu. Při stavbě Elektrárny Tušimice I bylo v katastrálním území Přezetic Evženem Neustupným a Antonínem Benešem částečně prozkoumáno raně středověké pohřebiště, které sloužilo obyvatelům soudobé osady nalezené na okraji Vrchnice. vlevo|náhled|Přezetice (Prösteritz) na mapě z 19. století Podle obecní kroniky pochází první písemná zmínka o Přezeticích z roku 1283, kdy měla vesnice patřit grünhainskému klášteru, ale pozdější zdroje uvádějí až rok 1367. Další zmínka je až z roku 1527, kdy král Ferdinand I. potvrdil klášteru vlastnictví vsi. Po zániku kláštera se Přezetic zmocnil hrabě Albrecht Šlik, který o ně vedl spor se saským kurfiřtem, ale od 8. června 1549 spravovala bývalý klášterní majetek královská komora. Později vesnici získal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, který ji připojil k chomutovskému panství.

Roku 1608 byly Přezetice s jedenácti poddanými oceněny na 5 636 kop a jedenáct grošů. Někdy v té době vesnice získala od císaře Rudolfa II. privilegium, podle kterého museli přezetičtí robotovat s potahy na panství Poláky, ale nemuseli platit žádné další poplatky. Dědické právo získaly vdovy i děti a lidé mohli zděděný majetek prodat. Za podmínky, že nemovitý majetek přenechají čestnému člověku, se směli odstěhovat a děti se po vyučení mohly usadit ve městě.

Polácké panství i s Přezeticemi koupil roku 1628 Jindřich Šlik. Vesnice poté k panství patřila až do zrušení poddanství. Podle berní ruly z roku 1654 byla ves v dobrém stavu. Žilo v ní osm sedláků, kteří měli dohromady 41 potahů a chovali 25 krav, třicet jalovic, 44 ovcí, 64 prasat a čtrnáct koz. Vesnice měla dostatek luk a na polích se pěstovala pšenice a žito.

náhled|upright|Morový sloup přestěhovaný z Přezetic do Žatce

Ve vsi býval rybník, jehož hráz byla roku 1702 obnovena za použití černovického kamene. Podle tereziánského katastru z roku 1748 žilo v Přezeticích osm hospodářů, pracoval zde kovář a kromě rybníka ke vsi patřily také chmelnice. Johann Gottfried Sommer uvedl roku 1846 navíc hospodu.

Ve druhém desetiletí dvacátého století Přezetice tvořily součást tušimické farnosti. Z řemeslníků a živnostníků zde pracovali kovář, švec a hostinský. Děti chodily do školy v Tušimicích. Roku 1911 byla vesnice připojena k elektrické rozvodné síti a o rok později místní založili sbor dobrovolných hasičů. Po druhé světové válce byli vysídleni Němci. Do prázdných domů se přistěhovali lidé z Čech a roku 1951 založili jednotné zemědělské družstvo, které ale na počátku šedesátých let zaniklo. Ačkoliv u Přezetic nevznikl žádný důl, stávala vesnice v oblasti, do které se rozšířila těžba v prostoru Lomu Nástup – Tušimice. Vesnice se proto vylidňovala, takže v roce 1970 v ní už nikdo nežil, a krátce nato zanikla.

Přezetice mívaly půdorys okrouhlice – jednotlivé, většinou přízemní usedlosti, stály kolem okrouhlé návsi, na níž bývala od roku 1705 dřevěná kaple se zvonicí. Roku 1921 byla na jejím místě postavena zděná kaple. Poblíž rybníka, směrem k Vrchnici, býval morový sloup. Po zrušení vesnice byl sloup přestěhován ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Žatci.

Přírodní poměry Přezetické katastrální území měřilo 287 hektarů a sousedilo s Kralupy na severu, Tušimicemi na východě, Prahly na jihu a Milžany na západě. Nacházelo se v Mostecké pánvi. Samotná vesnice stávala na levém břehu Lužického potoka v nadmořské výšce 285 metrů.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 117 obyvatel (z toho 46 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků a 108 Němců. Všichni byli členy římskokatolické církve. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 116 obyvatel: šestnáct Čechoslováků, 99 Němců a jednoho cizince. Kromě jednoho evangelíka byli římskými katolíky.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 Obyvatelé 101 109 139 139 129 117 116 71 55 Domy 15 19 20 16 17 19 21 21

Obecní správa Po zrušení poddanství se Přezetice roku 1850 staly samostatnou obcí, ale už při sčítání lidu v roce 1869 byly uvedeny jako osada obce Prahly. Od roku 1960 vesnice patřila jako část obce k Tušimicím a dne 4. února 1972 byla úředně zrušena.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Přezetice na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Chomutov Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Hasištejnské panství Kategorie:Chomutovské panství Kategorie:Okrouhlice Kategorie:Kadaň