Jiří Fajt (* 11. května 1960, Praha) je český zemědělský inženýr a historik umění, žijící v Berlíně a v Praze. Od července 2014 do dubna 2019 byl generálním ředitelem Národní galerie Praha. Věnuje se především středověkému a raně novověkému umění střední a středovýchodní Evropy, v posledníh letech také konfrontaci starého umění s moderním. Je autorem či editorem několika publikací o českém gotickém umění doby Karla IV. a mezinárodních výstav.
Život Jiří Fajt se narodil 11. května 1960 v Praze. V roce 1983 dokončil Vysokou školu zemědělskou v Praze a následujících několik let se živil jako myč oken v pražském podniku Úklid (1984–88). V letech 1987–1993 studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (prof. J. Homolka, P. Wittlich, J. Kropáček). Absolvoval s titulem Mgr. roku 1993.diplomová práce: Pozdně gotické řezbářství v Praze a jeho sociální pozadí (1430-1526) Zároveň se studiem v letech 1988–1992 pracoval jako kurátor Sbírky českého kamenosochařství 11.–19. století v Lapidáriu Národního muzea v Praze, kde měl kromě jiného na starosti instalaci tří sálů nové expozice od středověké plastiky po renesanci. Roku 1992 se stal kurátorem středověkého umění v Národní galerii v Praze (NGP) a o dva roky později vyhrál konkurz na ředitele Sbírky starého umění.
V letech 1997–1998 absolvoval studijní pobyt v New Yorku na pozvání Metropolitan Museum of Art, roku 1999 studijní pobyt v Rakousku na pozvání Rakouské akademie věd. V roce 1999 získal doktorát z dějin umění na Karlově univerzitě v Praze. Mezi léty 1998 až 2001 navíc působil jako zakládající ředitel Centra pro středověké umění při Národní galerii v Praze (financováno Volkswagenstiftung). V roce 2000 Národní galerii v Praze dobrovolně opustil jako výraz nesouhlasu s tehdejším vedením Milana Knížáka a těžiště svého působení přesunul do Německa, kam se následně s celou rodinou odstěhoval.Daniel Konrád: Jiří Fajt: Audit šel na udání, ministerstvo kultury mi smlouvu samo doporučilo, magazin.aktualne.cz, 22. dubna 2019
V roce 2010 se účastnil výběrového řízení na pozici generálního ředitele Národní galerie v Praze, v červenci 2013 byl do této funkce jmenován a nastoupil do ní v červenci 2014. V dubnu 2019 jej tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal, spolu s Michalem Soukupem, ředitelem Muzea umění Olomouc (MUO).Ministr Staněk odvolal ředitele Národní galerie, povede ji exmanažer Penamu, e15.cz, 18. dubna 2019Ministr kultury odvolal ředitele Národní galerie a podal trestní oznámení, iDNES.cz, 18. dubna 2019 Jiří Fajt se ke svému odvolání i možným důvodům vyjádřil v rozsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz a Echo 24.Ministr to nedomyslel, hodně věcí se zastaví, říká v rozhovoru Jiří Fajt, Echo 24, 19.4.2019
Lipsko V první polovině prvního desetiletí 21. století vedl na Společenskovědním institutu pro historii a kulturu středovýchodní Evropy (Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas – GWZO) při univerzitě v LipskuGWZO internacionálně obsazený vědecko-výzkumný projekt Jagellonci – evropská dynastie. Umění a kultura ve střední Evropě 1450–1550. Celý projekt Umění a kultura ve střední Evropě 1450–1550 byl navržen a publikován Jiřím Fajtem a Wilfriedem Franzenem a je založen na základním výzkumu dějin umění a kultury východní Evropy, který byl realizován na GWZOHandbuch zur Geschichte der Kunst in Ostmitteleuropa, GWZODr. Jiří Fajt (GWZO) , výstavní projekt: Evropa Jagellonica. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců v 1386-1572 Projekt financuje Deutsche Forschungsgemeinschaft v BonnuDFG a spolupracuje na něm Robert Suckale.
Ve druhé polovině prvního desetiletí pak na témže institutu působil jako vedoucí vědecko-výzkumného projektu Dvorní kultura ve středovýchodní Evropě od 14. do 18. století. Srovnávací studie kulturní komunikace a reprezentace, v letech 2011–2013 stál v čele vědecko-výzkumného projektu Reprezentace a memoria pozdně středověkých panovníků ve střední Evropě: umění – liturgie – historie, 1250–1550 a od roku 2014 řídí projekt Dvory vysokého kléru a magnátů – duchovní a světská knížata na panovnických dvorech: samostatnost – závislost – vztahy, oba financované Federálním ministerstvem pro školství a výzkum (Bundesministerium für Bildung und Forschung) v Bonnu.
Na vědecko-výzkumném institutu v Lipsku inicioval založení publikační řady Studia Jagellonica LipsiensiaStudia Jagellonica Lipsiensia (do roku 2015 vyšlo 18 svazků, Thorbecke Verlag Ostfildern) a kritické edice Kompass OstmitteleuropaKompass Ostmitteleuropa (do roku 2015 vyšly dva svazky, Thorbecke Verlag Ostfildern), koncepčně řídí vydávání devítisvazkové Rukověti dějin umění středovýchodní Evropy (Handbuch zur Geschichte der Kunst in Ostmitteleuropa), první svazek 2015/16;Handbuch zur Geschichte der Kunst in Ostmitteleuropa je vedoucím projektu velkých mezinárodních výstav a iniciátorem infrastrukturního projektu digitální internetové platformy Památky středovýchodní Evropy (ve spolupráci s Herder-Institut Marburg a Bildarchiv Foto Marburg, financováno Leibniz-Gemeinschaft).
Berlín a Praha Jako hostující profesor působil od roku 2001 na Technické univerzitě Berlín, kde se v roce 2009 habilitoval se spisem na téma Der Nürnberger Maler Sebald Weinschröter im Netzwerk von Kaiserhof und Patriziat (1349–1365/70) (od roku 2009 s habilitací v oboru dějiny umění – Dr. habil., od roku 2011 privátní docent – PD Dr.). Kromě toho přednášel na Humboldtově univerzitě v Berlíně a na Univerzitě Karlově v Praze. Roku 2012 se habilitoval rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se spisem Der lange Schatten Karls IV. Zur Rezeption der luxemburgischen Herrschaftsrepräsentation im Heiligen Römischen Reich. (2012 – Doc.)
Jmenování profesorem Univerzity Karlovy V červnu 2014 docent Jiří Fajt zakončil řízení ke jmenování profesorem na Karlově univerzitě v Praze pro obor Dějiny umění. Udělení titulu doporučila hodnotící komise a obě vědecké rady (fakultní i celouniverzitní). S Fajtovým jmenováním profesorem souhlasila vláda České republiky, přesto však v květnu 2015 odmítl prezident republiky Miloš Zeman podepsat jeho jmenovací dekret jako i dekrety fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera. Za důvod u Fajta uvedl jednání o sponzorské smlouvě s Komerční bankou, generálním partnerem NGP, které považoval za úplatek. Fajt tento výrok prezidenta označil za nepravdivý, absurdní a účelově dehonestující. Některá média v těchto událostech viděla odvetu prezidenta za Fajtovu kritiku prezidentské kampaně i za podporu Karla Schwarzenberga. Univerzita Karlova a VŠE se ve věci profesorského jmenování rozhodly v listopadu 2015 podat žalobu na prezidenta.Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická v Praze podávají společně s doc. Jiřím Fajtem, doc. Ivanem Ošťádalem a doc. Janem Eichlerem žalobu na prezidenta republiky
Miloš Zeman se obrátil s kasační stížností na Nejvyšší správní soud, ten však dne 24. listopadu 2020 jeho stížnost zamítl. Odůvodnění uvedlo, že prezidentu republiky nepřísluší posuzovat způsobilost navržených kandidátů na funkci vysokoškolského profesora, ale jeho funkce je v tomto případě pouze pravomocí zákonnou, srovnatelnou s jakýmkoli jiným správním orgánem. Zeman byl zároveň povinen uhradit žalobci Fajtovi náklady soudního řízení.
Jmenován profesorem pro obor Dějiny umění byl až v červnu 2023 Zemanovým nástupcem, prezidentem republiky Petrem Pavlem.
Ředitel Národní galerie v Praze V roce 2010 se účastnil před mezinárodní komisí výběrového řízení na pozici generálního ředitele Národní galerie v Praze (NGP), 4. července 2013 byl jím jmenován, do funkce nastoupil 1. července 2014.
Jiří Fajt Národní galerii otevřel širší veřejnosti, oslovil nové publikum a založil pravidelné hromadné vernisáže výstav, známé až do nástupu jeho nástupkyně, ředitelky Alicje Knast jako grand opening. Uspořádal velké výstavy jako Císař Karel IV.,Národní galerie v Praze, Císař Karel IV. 1316–2016 pro které získal zápůjčky unikátních uměleckých děl ze zahraničí, nebo přehlídky významných světových autorů jako Gerharda Richtera (první retrospektiva ve střední a východní Evropě),Národní galerie v Praze, Gerhard Richter Aj Wej-weje (Zákon cesty),Národní galerie v Praze, Aj Wej-wej. Zákon cesty Kathariny Grosse, Henri Rousseaua, Františka Kupky, Josefa Koudelky, Josefa Šímy a Magdaleny Jetelové. Byl kurátorem série výstav ke 100. výročí vzniku Československa.
Fajtovi se během jeho působení podařilo ztrojnásobit počet návštěvníků Národní galerie a získat zásadní finanční podporu Komerční banky, která umožnila vstup zdarma pro děti a mládež do 18 let a studenty do 26 let.Bezplatné vstupné do Národní galerie v Praze pro mladé. Financuje Komerční banka Zároveň podle auditu svými výstavními projekty vážně ohrozil základní finanční rozpočet celé Národní galerie.Seznam zprávy 18.4.2019 informoval o auditu.
Dne 18. dubna 2019 jej tehdejší ministr kultury ČR Antonín Staněk odvolal z funkce generálního ředitele NGP, spolu s Michalem Soukupem, ředitelem Muzea umění Olomouc (MUO). Zároveň na něj ministr podal dvě trestní oznámení. Ministr kultury odvolání provedl v době, kdy Národní galerie čerstvě vypsala architektonickou soutěž na rekonstrukci Veletržního paláce, jednala o spolupráci s pařížským Centre Georges Pompidou a chystala otevření českého pavilonu na Benátském bienále.
Odložená trestní oznámení Policie 4. května 2020 po zevrubném prošetření obě trestní podání A. Staňka na Jiřího Fajta odložila jako nedůvodná a ministr kultury Lubomír Zaorálek vyjádřil lítost, že k nim vůbec došlo. Jiří Fajt k tomu uvedl: Můj vyhazov z hodiny na hodinu zastavil usilovnou práci na projektu "nové Národní galerie", kterou jsme se za podpory mnoha externích partnerů a podporovatelů snažili s mými kolegy po dlouhých letech stagnace a provincionalismu oživit a přivést mezi úspěšná evropská muzea umění.Vyhozený ředitel NG Fajt je nevinný, policie jeho vyšetřování zastavila, Novinky.cz, 4.5.2020
Ministerstvo kultury zveřejnilo na svých stránkách dne 5. května 2020 oficiální omluvu. Uvádí se v ní, že jako důvody odvolání Jiřího Fajta uvedl tehdejší ministr kultury Staněk informace, které neměly oporu ve skutkovém stavu věci. Policie České republiky po provedení všech potřebných šetření odložila obě trestní oznámení jako nedůvodná. "Ministerstvo kultury České republiky uznává, že tím byla způsobena újma na profesní a osobní pověsti a cti pana Jiřího Fajta, jakož i na jeho dobrém jménu. Česká republika – Ministerstvo kultury České republiky se tímto panu doc. Dr. et PD Dr. et Ing. Jiřímu Fajtovi, Ph.D., za svá výše uvedená rozhodnutí učiněná tehdejším ministrem kultury omlouvá".
Reakce na odvolání z místa ředitele NG Jan Skřivánek, redaktor časopisu Art+Antiques, akt odvolání okomentoval: „Vypadáme jako banánová republika. Odvolat ředitele na hodinu bez předchozí kritiky, bez zveřejnění důvodů, to je zoufalé“.Odvolání Fajta je zdrcující, vypadáme jako banánová republika, reagují odborníci, Aktuálně.cz, 18.4.2019 Odvolání si všímají i media v zahraničí.Czech culture minister dismisses two prominent museum directors, sparking protests, Artforum News, 22. dubna 2019]
Bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) vidí za odvoláním Jiřího Fajta vliv Hradu. Na sociálních sítích napsal, že prezident Miloš Zeman ho před pěti lety žádal, aby Fajta do funkce neuváděl. Upozornil také na to, že ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), který Fajta odvolal, letí se Zemanem do Číny.Za odvoláním Fajta stojí Zeman, míní opozice, ČT 24, 18.4.2019