Alexander hrabě von Hoyos (německy Ludwig Alexander Georg Graf von Hoyos, Freiherr von Stixsenstein; 13. května 1876 Rijeka – 20. října 1937 Schwertberg) byl rakousko-uherský diplomat. Od roku 1900 působil ve službách rakousko-uherského ministerstva zahraničí a zastával nižší posty v různých evropských metropolích. Od roku 1912 byl ředitelem kanceláře ministra zahraničí ve Vídni. V předvečer první světové války byl v době červencové krize pověřen důležitou diplomatickou misí do Berlína (1914). V závěru existence monarchie byl vyslancem v Norsku a Dánsku (1917–1918). Po roce 1918 žil v soukromí.

Životopis náhled|vlevo|Zámek Schwertberg (Horní Rakousko, majetek Alexandra Hoyose od roku 1911

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Hoyosů, která byla španělského původu, ale v roce 1525 se ve službách pozdějšího císaře a českého krále Ferdinanda I. usadila v Rakousku. Patřil k rodové linii Hoyos-Stixsenstein.Rodokmen rodu Hoyosů dostupné online Narodil se v Rijece, tehdejším Fiume, jako druhorozený syn hraběte Georga Antona Hoyose (1842–1904) a Alice Whiteheadové (1851–1936).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1881; Gotha, 1881; s. 402 dostupné online Jeho matka byla dcerou britského inženýra Roberta Whiteheada (1823–1905), který v roce 1866 vyvinul první samohybné torpédo. Alexandrův o rok starší bratr Edgar Viktor (1875–1952) si vzal za ženu českou hraběnkou Ilonu Kinskou (1879–1968). Starší sestra Margareta (1871–1945) se provdala za Herberta von Bismarcka, nejstaršího syna říšského kancléře Otto von Bismarcka. Mladší sestra Liliana (1877–1923) byla matkou spisovatelky Cecílie Sternbergové.

Alexander Hoyos původně sloužil v c. k. armádě, později byl veden jako nadporučík v záloze u c. k. zeměbrany. V roce 1900 vstoupil do diplomatických služeb a začínal jako provizorní attaché v Pekingu.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1901; Vídeň, 1901; s. 37 dostupné online Teprve v roce 1901 složil předepsané diplomatické zkoušky a následně byl přeložen do Paříže (1901–1903).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 244 dostupné online Na pozici attaché pak strávil další léta v Bělehradě (1903–1905)Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1904; Vídeň, 1904; s. 45 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1906; Gotha, 1905; s. 387 dostupné online a Berlíně (1905–1906).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 251 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1907; Vídeň, 1907; s. 44 dostupné online V dalším působišti na vyslanectví ve Stuttgartu byl v roce 1907 jmenován legačním sekretářem. V této funkci pak v letech 1908–1911 působil v Londýně.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1911; Gotha, 1911; s. 417 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1909; Vídeň, 1909; s. 48 dostupné online

V roce 1911 byl povolán do Vídně na ministerstvo zahraničí a od roku 1912 zastával post šéfa kabinetu nového zahraničního ministra Leopolda Berchtolda.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1912; s. 278 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1913; Vídeň, 1913; s. 41 dostupné online Do jeho kompetencí spadaly mimo jiné polské a ukrajinské záležitosti a jako zástupce mladší generace diplomatů patřil k vlivným a ambiciózním poradcům ministra zahraničí. Leopolda Berchtolda doprovázel na cesty do zahraničíPEŠLOVÁ, Lucie, SYSLOVÁ, Veronika: Leopold II. Berchtold - ministr na přání císaře in: Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomaii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2020; s. 616–617 ISBN 978-80-87890-31-8 a v době balkánských válek prosazoval nekompromisní postup proti Srbsku.

Po atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda v Sarajevu byl pověřen důležitým diplomatickým úkolem v době červencové krize. Začátkem července 1914 odcestoval s osobním dopisem císaře Františka Josefa do Berlína, kde byl přijat císařem Vilémem II. Během několika osobních schůzek získal příslib německé podpory pro případ napadení Rakouska-Uherska ze strany Ruska.SKŘIVAN, Aleš: Císařská politika. Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice 1906–1914; Praha, 2022; s. 457–459 ISBN 978-80-278-0059-9 V letech první světové války setrvával nadále ve Vídni na ministerstvu zahraničí. V roce 1917 byl jmenován vyslancem v Dánsku, zároveň byl pověřen vedením diplomatického zastoupení v Norsku.KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; s. 74 ISBN 978-80-86781-18-1MATSCH, Erwin: Der Auswärtige Dienst von Österreich(-Ungarn). 1720–1920. Böhlau, Vídeň 1986, ISBN 3-205-07269-3, s. 157. Po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918 se stáhl do soukromí. Ve svých pozdějších záznamech označil úspěch své berlínské mise (v historiografii zvané Mission Hoyos) kvůli následné porážce Rakouska a Německa jako „velké neštěstí“.MATSCH, Erwin: Der Auswärtige Dienst von Österreich(-Ungarn). 1720–1920. Böhlau, Vídeň 1986, ISBN 3-205-07269-3, s. 240.

V roce 1911 zakoupil velkostatek a zámek Schwertberg v Horním Rakousku, který je do současnosti ve vlastnictví rodu. Zemřel zde v říjnu 1937 ve věku 61 let a byl pohřben na místním hřbitově.Hrob Alexandra Hoyose na webu findagrave.com dostupné online

Řády a vyznamenání Během působení v diplomacii získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Hoyose in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 379 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1908) 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa s hvězdou (1917)

Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Královského řádu za občanské zásluhy (Bulharsko) 60x60pixelů Řád sv. Michaela II. třídy (Bavorsko) 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů komandér Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů Řád knížete Danila I. II. třídy (Černá Hora)

Manželství a potomci V dubnu 1913 se v Paříži oženil s Edmée de Loys-Chandieu (1892–1945), vnučkou Mélanie de Pourtalès (1836–1914), která byla dvorní dámou francouzské císařovny Evženie Z manželství se narodily čtyři děti.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 414 dostupné online

1. Johann Georg (9. 2. 1914 Vídeň – 31. 1. 1998 Vídeň), manž. 1939 Helga von Amann (1. 7. 1916 – 26. 6. 2015)https://www.findagrave.com/memorial/215043285/johann-georg-hoyoshttp://www.royaltyguide.nl/images-countries/austria/schwertberg/grave1-plate2.jpg 2. Melanie (29. 2. 1916 Vídeň – 14. 9. 1949 Verden), manž. 1937 hrabě Gottfried von Bismarck-Schönhausen (9. 3. 1901 Berlín – 14. 9. 1949 Verden) 3. Alice (26. 7. 1918 Oslo – 31. 8. 2007 Schwertberg), manž. 1955 hrabě Friedrich von Ledebur (3. 6. 1900 Nisko – 25. 12. 1986 Schwertberg) 4. Beatrix (12. 4. 1923 Vídeň – 2000), manž. 1946 Jean-Pierre Jéquier (9. 7. 1919 – 25. 4. 2010 Dardagny)

Odkazy Reference

Literatura CLARK, Christopher: Náměsíčníci. Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce (The Sleepwalkers. How Europe Went to War in 1914); Londýn, 2012 (Praha, 2014; český překlad Zdeněk Hron) 669 s. ISBN 978-80-906242-7-6 Externí odkazy Alexander Hoyos v: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 2, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1959, S. 435

Alexander Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu svatého Michaela (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Královského řádu za občanské zásluhy Kategorie:Narození v roce 1876 Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Narození 13. května Kategorie:Úmrtí 20. října Kategorie:Narození v Rijece Kategorie:Muži