náhled|Trans-membránový receptor: E: vnější mezibuněčný prostor, P: cytoplazmatická membrána, I: vnitrobuněčný prostor|alt= V biochemii je receptor (přijímač, přenašeč) bílkovina umístěná na cytoplazmatické membráně nebo v cytoplazmě či v buněčném jádře, která se váže na specifické molekuly (ligandy), jako jsou neurotransmitery, hormony nebo ostatní látky, a spouští buněčnou odezvu na tyto ligandy. Změny chování receptorových bílkovin, které byly spuštěny ligandy, vyplývají z fyziologických změn, které představují biologickou činnost ligandů.

Přehled Existují různé typy receptorů podle svých ligandů a funkcí: Některé bílkovinné receptory jsou periferní membránové bílkoviny. Mnoho hormonálních receptorů, neurotransmiterů a transmembránových bílkovin: transmembránové receptory jsou umístěny v lipidové dvouvrstvě cytoplazmatické membrány. Metabotropické receptory, párové ke G proteinům, ovlivňují buňku nepřímo, pomocí enzymů kontrolujících iontové kanály. Ionotropní receptory obsahující centrální kanál. Další hlavní skupinou receptorů jsou steroidní hormonální receptory umístěné uvnitř buňky, které mohou v odpovědi na aktivaci ligandy vstoupit do buněčného jádra a modulovat genovou expresi. Tvar a funkce receptorů je dnes nově zkoumána rentgenovou krystalografií s počítačovým modelováním. To umožňuje lépe poznat funkci drog (farmakodynamiku) na vazebných místech receptorů. Některé receptory se účastní imunitního systému, např. toll-like receptory.

Chápání popisů receptorů O receptorech se jednou někde tvrdí, že informace přijímají, pak zase, že je vysílají: A skutečně v tom není rozpor, opravdu dělají obojí. Receptor totiž jinguje jako dvojbran, stejně jako každý mechanismus nebo stroj. V tomto případě náš bio-sensor, receptor, reaguje na nějaký vjem, ať už z vnějšího světa nebo i na vnitřní prostředí, a tento překládá na svůj výstupní bio-chemický vzruch a po dostředivé dráze ho odesílá ke zpracování; ať už kamkoli. A i z druhé strany, pro efektor platí dvojbranové fungování: Např. sval přijme odstředivý vzruch (zevnitř) a přetransformuje ho na změnu fyzického světa, například okolí.

Transmembránové receptory

Metabotropické receptory

Receptory spřažené s G proteinem

Tyto receptory mívají také označení 7TM, protože mají 7 transmembránových domén. Patří k nim např. (v závorce je zpravidla uveden ligand): muskarinové acetylcholinové receptory (acetylcholin a např. muskarin) adenosinové receptory (adenosin) adrenergní receptory (adrenalin a ostatní strukturně podobné hormony a drogy) GABA receptor typ-B (kyselina gama-aminomáselná čili GABA) angiotenzinové receptory (angiotenzin) kanabinoidní receptory (kanabinoidy) cholecystokininové receptory (cholecystokinin) dopaminové receptory (dopamin) glukagonové receptory (glukagon) metabotropní glutamátové receptory (glutamát) histaminové receptory (histamin) olfaktorické receptory (pro vnímání vůně) opioidní receptory (opioidy) rhodopsin (a fotoreceptor) sekretinové receptory (sekretin) serotoninové receptory kromě typu-3 (serotonin) somatostatinové receptory (somatostatin) calcium-sensing receptor (CaSR,KAMENÍKOVÁ, Ludmila; KUTINOVÁ CANOVÁ, Nikolina a FARGHALI, Hassan. Nové poznatky o úloze calcium-sensing receptoru při léčbě poruch kostní a minerálové homeostázy. Klinická farmakologie [online]. 2013, roč. 27, č. 3–4, s. 126–129. vápník)

Poznámka: toto je prostý výčet několika receptorů spřažených s G-proteiny. G-proteinové receptory jsou děleny do šesti skupin dle funkční podobnosti a homologií v sekvencích. Ty jsou pak dále děleny na podskupiny.

Tyrosinkinázové receptory

Tyto receptory detekují ligandy a předávají signál přes tyrosinkinasu. Tato skupina receptorů obsahuje: erythropoetinový receptor (erythropoetin) inzulínový receptor (inzulín) Eph receptor IGF-1 receptor různé další receptory růstových faktorů a cytokináz

Receptory guanylát cyklázy

GC-A & GC-B: receptory pro atriový natriuretický peptid (ANP) a ostatní natriuretické peptidy GC-C: guanylinový receptor

Ionotropní receptory nikotinové acetylcholinové receptory (acetylcholin, nikotin) glycinové receptory (GlyR) (glycin, strychnin) GABA receptory: GABA-A, GABA-C (GABA) glutamátové receptory: NMDA receptor, AMPA receptor, a kainátový receptor (glutamát) receptor serotoninu 5-HT3 purinergní P2X receptory (ATP)

Intracelulární receptory

Transkripční faktory receptory steroidních hormonů: receptor pohlavních hormonů androgenový receptor progesteronový receptor receptor vitamínu D (vitamín D) glukokortikoidní receptory mineralokortikoidní receptor (mineralokortikoidy) thyroidní hormonální receptor retinoidní receptor (vitamín A a podobné) peroxisome proliferator-activated receptor (PPAR, receptory aktivované peroxisomovým proliferátorem)

Různé sigma1 (neurosteroidy) IP3 receptor (inositol trifosfát, IP3)

Úloha v genetických poruchách Mnoho genetických poruch znamená dědičné poruchy v genech receptorů. Často je obtížné určit, zdali je nefunkční receptor, nebo je hormon produkován ve sníženém množství. Toto zvyšuje výskyt endokrinologických poruch typu pseudo-hypo-, kde se ukazuje nižší hladina hormonu, zatímco ve skutečnosti jde o receptor nedostatečně odpovídající na hormon.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Bílkoviny Kategorie:Buněčná signalizace