Ferdinand Pischelt (17. ledna 1809 Grabštejn – 24. února 1852 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském ) byl česko-německý sochař, modelér a štukatér.
Život Ferdinand Pischelt se narodil v Grabštejně v národnostně německé katolické rodině jako syn učitele Gottfrieda Pischelta z Liberce a jeho manželky Alžběty Bergmannové z Frýdlantu. Roku 1824 přišel do Prahy, studoval základy kresby na pražské výtvarné akademii a sochařskému řemeslu se vyučil v dílně Václava Prachnera, u kterého pak pracoval jako tovaryš. 7. června 1834 získal v Praze městské právo, oženil se s Johannou (neznámého původu), s níž měl osm dětí. Všichni čtyři synové se vyučili sochařskému řemeslu: Karl (* 1834), Jan (* 1836), Ferdinand (* 1838; sběhl k armádě) a Heinrich (*1846).Pobytová přihláška pražského magistrátu:http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=8DF6CC8A5C0211E2B92440618600A675&scan=1#scan1
Patřil k činným členům Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze, od roku 1838 byl jejím tajemníkem; na objednávku Společnosti vytvořil portrét jejího iniciátora a mecenáše Františka, říšského hraběte ze Šternberka a Manderscheidu.:Katalog obrazárny v Domě umělců Rudolfinum v Praze. Sestavil Antonín Barvitius, Praha 1889, s. XIII-XV; s. 279, č. k. 18 chybná data funkce
Zemřel v Praze nebo v severních Čechách ve věku 42 let.
Dílo náhled|Mramorová bysta Františka Josefa ze Šternberka a Manderscheidu, zhotovená ve Florencii 1889 (Raffael Cellai) podle sádrové předlohy Ferdinanda Pischelta (1830) a posmrtné masky sejmuté Václavem Prachnerem náhrobní plastiky v Praze na Olšanských hřbitovech, v Praze-Bubenči a v Mladé Boleslavi socha císaře Karla IV. na kašně v Týnci nad Labem sádrová busta hraběte Františka Josefa Šternberka, zakladatele Společnosti vlasteneckých přátel umění, byla zhotovena roku 1830 na žádost Společnosti podle posmrtné masky sejmuté Václavem Prachnerem;Postavy českých dějin, Mánes, Praha 1938Dějiny a současnost 2008 sádrové modely se dochovaly ve sbírkách Lapidária Národního muzea a Národní galerie v Praze. Mramorovou bustu pak vytvořil Raffael Cellai ve Florencii roku 1889 náhrobek Leopolda Leonharda Raymunda Thun-Hohensteina pro Malostranský hřbitov – dokončil po smrti Václava Prachnera spolu s Antonem Melzerem štuková výzdoba Desfourského paláce čp. 1023/II v Praze na Florenci (od 1847)Baťková Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy, 2. Nové Město a Vyšehrad. Praha 1998, s. 535-536 Pischeltovo dílo se vyznačuje strohou korektností. Tam, kde se mohl opřít o předlohy Václava Prachnera, byl Pischelt velice dobrým modelérem.Adam Hnojil, Náhrobek Leopolda Leonharda Thun-Hohensteina, Památky malostranského hřbitova
Další figurální díla náhrobek Václava Bayera a Terezie Pinklové, Malostranský hřbitov náhrobek Václava Jiřího Czardy, Malostranský hřbitov busta říšského hraběte Františka Josefa ze Šternberka a Manderscheidu (sádra) socha sv. Jana Nepomuckého; výklenková kaple poblíž zámku v Komařicích na Českobudějovicku (1844)
Odkazy
Reference
Literatura Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia (1790–1910), Painting, Sculpture, decorative arts, National gallery in Prague, 2009, Assmann Jan Nepomuk a kol.,Obrazárna v Čechách 1796 - 1918, Gallery, spol. s r. o. (Jaroslav Kořán), Praha 1996,
Externí odkazy
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Pischelt Ferdinand *1809
Malostranský hřbitov, náhrobky jako umělecká díla
Kategorie:Čeští sochaři 19. století Kategorie:Němečtí sochaři Kategorie:Štukatéři Kategorie:Narození v roce 1811 Kategorie:Narození 17. ledna Kategorie:Narození v Grabštejně (vesnice) Kategorie:Úmrtí v roce 1852 Kategorie:Úmrtí 24. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži