Kostel svatého Jana Nepomuckého (Thunovská kaple) je hrobní sakrální stavba v děčínské čtvrti Letná (Děčín VI). Tzv. Thunovská kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky. Od roku 2008 je kaple ve správě příspěvkové organizace Zámek Děčín.

Historie Původní poutní barokní kostelík byl v místě postaven v letech 1722–1732 z nadšení místních farníků pro blahoslavení nového českého patrona sv. Jana Nepomuckého. Za Josefa II. byl zrušen a později rozebrán. V letech 1869–1872 na jeho místě nechal hrabě František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (1786–1873) postavit novogotickou kapli s rodinnou hrobkou. Stavitelem byl Josef Mocker, který postupoval podle plánů vídeňského architekta Friedricha von Schmidta.

Architektonický popis

Popis exteriéru Kostel je zděný z pískovcových kvádrů. Je trojlodní s jednou příčnou lodí před navazujícím polygonálním presbytářem. Je orientován oltářem přibližně na východ. V západním průčelí se nad hlavní lodí nachází hlavní oktagonální věž zakončená křížovou kytkou. Nad bočními loděmi jsou pak další menší vížky.

Vchod, který je rovněž v západní fasádě, je tvořen odstupňovaným sedlovým portálem. Nad překladem portálu je výrazná kružba s jeptiškami, trojlisty a vrcholovým čtyřlistem, zakončená lomeným obloukem. Portál je vícekrát odstupňovaný. Kolem tympanonu s kružbou jsou zdobné archivolty. Jejich profilace zahrnuje střídání prutů a žlabů, které jsou dekorovány motivy listů. Archivolty dosedají na hlavice sloupů s vegetabilním dekorem. Sloupy jsou pak zakončeny patkami a dosedají na přízemní sokl.

Celý portál je završen vysokým vimperkem s bohatým dekorem. Zvenčí je zdoben kraby, ve špici pak křížovou kytkou. Uvnitř ve štítě vimperku se nachází erbovní znak rodiny Thunů. Dveře jsou dřevěné, s kovovým pobitím a zdobené dalšími erby. Po stranách portálu se nacházejí dva chrliče s bestiální podobou. Na věži jsou pak další obdobné chrliče.

Okna v průčelí jsou poměrně úzká a zakončená jeptiškou. Okna bočních lodí a presbytáře jsou pak větší, se středovým sloupkem, zakončená lomeným obloukem a jednoduchou kružbou v podobě trojlistu. Celou fasádu obíhá přízemní sokl, předsazená podokenní římsa a římsa střechy. Podpěrný systém je řešen jednoduchými odstupňovanými pilíři vztaženými do zdi. Hlavní loď je zastřešena sedlovou střechou, zakončenou polygonálním zastřešením presbytáře.

Popis interiéru Hlavní loď je zaklenuta čtyřdílnými křížovými klenbami s dekorativními svorníky, v polygonálním (tříbokém) presbytáři pak paprsčitou klenbou. Žebra klenby jsou svedena do přípor v podobě sloupů (nad galerií jde o svazkové pilíře) s hlavicemi s vegetabilním dekorem. Sloupy jsou v úrovni galerie přerušeny prstencem, poté však pokračují až k podlaze v podobě pilastrů, které jsou zakončeny patkami.

Vedlejší lodě jsou odděleny masivní pilířovou arkádou se stlačenými lomenými oblouky. Nad vstupem se nachází empora, která pak přechází v galerii běžící nad bočními loděmi až k presbytáři. V presbytáři je kamenný oltář pocházející z roku 1872. Autorem oltářního obrazu Bolestné matky je Josef Matyáš Trenkwald.

Interiér je dekorován výraznou výmalbou imitující skladbu kvádříkového zdiva. Výmalba je velmi pestrá, ale na mnoha místech již jeví známky chátrání. Součástí výbavy kostela je soubor několika barokních soch. Sochy jsou dílem místních kamenosochařů a k jejich vytvoření měl být použit kámen z lomů v Oldřichově nebo Bělé u Děčína.

V roce 1872 byly sochy upraveny a doplněny (dvě byly zničeny). Dříve byly umístěny kolem kostela, ale kvůli jejich havarijnímu stavu jsou nyní uloženy ve vnitřních prostorách kostela. Podle možností je prováděna jejich restaurace se záměrem umístit je na jejich původní místa.

Hrobka rodu Thun-Hohensteinů

Pod kaplí se nachází krypta rodu Thun-Hohenstein. Už pod původní kaplí byla v letech 1834–1835 zřízena rodová hrobka. V roce 1835 byly do krypty převezeny ostatky členů rodu z 18. a 19. století z hrobky Thun-Hohensteinů na děčínském hřbitově. V roce 1889 nechal František Antonín Thun-Hohenstein navíc při východní straně kaple zřídit dvě vnější hrobky pro rodiny svých strýců Františka (1809–1870) a Lea (Lva) (1811–1888). V roce 1929 byl v kryptě pohřben např. 2. kníže Jaroslav. Thun-Hohensteinové byli v Chrástu pohřbíváni až do roku 1935. V roce 1995 došlo ke zpopelnění ostatků 31 členů rodu a k uložení schránek do krypty kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně. V roce 2007 byly z hrobů u tohoto kostela do kostela Povýšení sv. Kříže přeneseny zpopelněné ostatky ještě dalších sedmi členů rodu. Mezi nimi byli sourozenci František mladší Thun-Hohenstein, který se angažoval ve Společnosti vlasteneckých přátel umění, Krasoumné jednotě a Jednotě pro dostavění chrámu svatého Víta, jeho mladší bratr hrabě Lev, český a rakouský politik, prezident českého gubernia v revolučním roce 1848 a dlouholetý rakouský ministr kultu a vyučování, a hraběnka Josefína Alžběta, zvaná Juža (1815–1895), které skladatel Fryderik Chopin (1810–1849) při své návštěvě Děčína v roce 1835 věnoval valčík As-dur, opus 34, číslo jedna, který je znám pod označením Děčínský.

Fotogalerie

Odkazy Reference

Literatura

SYROVÝ, Bohuslav. Architektura-svědectví dob: přehled vývoje stavitelství a architektury. Praha: Státní nakladatelství technické literatury (SNTL), 1974. TYRŠ, Miroslav. O slohu gotickém. V Praze: J.Otto, 1881.

Související články Římskokatolická farnost Děčín-Podmokly

Externí odkazy

Pořad ve filiálním kostele svatého Jana Nepomuckého, Chrást (katalog biskupství litoměřického) Bohoslužby ve filiálním kostele svatého Jana Nepomuckého, Chrást na webu církev.cz/bohoslužby Program NOCI KOSTELŮ, Děčín-Chrást, Thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého - zámek Kaple sv. Jana Nepomuckého Chrást na Hrady.cz

Jana Nepomuckého Podmokly Jana Nepomuckého Podmokly Podmokly Jana Nepomuckého Podmokly Kategorie:Kulturní památky v Děčíně Kategorie:Přestavby Josefa Mockera Kategorie:Postaveno v Česku 1732