Jitka (Judita) ze Schweinfurtu (také Jitka ze Svinibrodu) Dříve se používalo české exonymum Svinibrod, dnes už je považováno za zastaralé. (před 1003 – 2. srpna 1058) byla manželka Břetislava I. a česká kněžna. Před sňatkem Jitka žila v klášteře, jak bylo pro tehdejší šlechtické a královské dcery poměrně typické, ze kterého byla Břetislavem unesena.
Život
Původ Jejím pradědem byl pravděpodobně mocný bavorský vévoda Arnulf, současník svatého Václava. Krásná Jitka byla dcerou bavorského šlechtice, markraběte v Nordgau Jindřicha z rodu Babenberků a jeho choti Gerbergy, zřejmě hraběnky ze sousedního panství Grabfeldu. Její otec se po smrti císaře Oty III. postavil na stranu bavorského vévody, budoucího Jindřicha II. Příliš vděku se ovšem nedočkal a titul bavorského vévody od Jindřicha neobdržel. Markrabě se proti králi na čas vzbouřil, nakonec se ale usmířili.
Jitka přišla o otce v roce 1017. Vlády se po otci ujal její bratr, vévoda Ota Bílý. Ten poslal sestru do rodinného kláštera ve Schweinfurtu, kde jí bylo poskytnuto vzdělání určené pro urozené dívky.
Únos Jitky Dobré vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky měly být stvrzeny sňatkem, o kterém se nejspíš jednalo kolem roku 1020. Markrabě východní marky Vojtěch tou dobou neměl dceru ve vhodném věku, a tak v úvahu přicházela jeho neteř Jitka. Syn českého kníže Oldřicha Břetislav byl ovšem nemanželského původu, což příliš nenapomáhalo vyhlídkám na sňatek s urozenou Jitkou. Břetislav problém vyřešil sám, když ji zřejmě v roce 1021 unesl z rodinného kláštera. Vojtěch i Jitka o připravovaném únosu pravděpodobně věděli, protože Břetislav nebyl za svůj tehdy těžký zločin potrestán. Kronikář Kosmas popisuje únos Jitky takto:
Manželství Po krátké návštěvě u Břetislavova otce Oldřicha se Břetislav s Jitkou odebrali na Moravu do Olomouce, kde se cítili bezpečněji. Nedlouho po únosu se Břetislav s Jitkou oženil. První syn Spytihněv se narodil o deset let později, což vedlo k hypotézám, že k únosu došlo až v roce 1029. Je známo, že Jitka svému muži porodila pět synů: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu. Je pravděpodobné, že mezi jejich dětmi byly i dcery a ani Spytihněv nemusel být prvorozeným synem, ale prvním přeživším.
Jitka s Břetislavem prožila na tu dobu dlouhých 34 (podle jiných pramenů 26) let a sdílela s ním jeho vladařské úspěchy. Během jejich manželství vybudoval Břetislav z českého knížectví mocný státní útvar. Jitka mu byla nejen dobrou ženou, ale i politickou spojenkyní. Především ve vztazích s německými zeměmi, se kterými Břetislav byl často ve válce.
Vyhnanství v Uhrách Po Břetislavově smrti v roce 1055 byla Jitka svým synem Spytihněvem II. v rámci vyřizování starých účtů s německým obyvatelstvem vypovězena z Čech. Spytihněv svou matku vyhnal ze země pravděpodobně proto, že kdysi bránila jeho mladší bratry a byla německého původu. Přestože se Juditin bratr Ota III. Švábský stal roku 1048 švábským vévodou, odešla vdova do Uher.Žemlička, str. 81. V Uhrách se měla podle Kosmy provdat za oslepeného bývalého krále Petra Orseola. Jitka zemřela 2. srpna 1058. Její syn Spytihněv II. ji přežil pouze o tři roky. Jeho nástupce bratr Vratislav II. nechal převézt matčiny ostatky do Prahy. Uložil je do hrobu svého otce Břetislava v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Potomci Spytihněv II. (1031 - 1061), český kníže ∞ Ida Wettinská Vratislav II. († 1092), český kníže a král ∞ 1/ N.N. 2/ 1057 Adléta Uherská 3/ 1062 Svatava Polská Konrád I. Brněnský (1035? – 1092), český kníže ∞ 1054 Virpirka z Tenglingu Jaromír (1040? – 1090), pražský biskup Ota I. Olomoucký († 1086), olomoucký údělník ∞ Eufemie Uherská
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Božena Křesinova a Jitka Schweinfurtská
Kategorie:Babenberkové Kategorie:České kněžny Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. Víta v Praze Kategorie:Břetislav I. Kategorie:Narození v 11. století Kategorie:Úmrtí 2. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1058 Kategorie:Ženy