Kišiněv (; ) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a jako nejdůležitější město Moldavska nabízí širokou škálu vzdělávacích institucí. Žije zde obyvatel.

Etymologie O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.

Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.

Historie vlevo|náhled|Vítězný oblouk a katedrála Narození Páně Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: katedrála Narození Páně a vítězný oblouk. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941–1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.

Doprava Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.

Centrum a pamětihodnosti náhled|Budova státního cirkusu z roku 1981, ukázka architektury brutalismu Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. V centru města se nachází většina veřejných staveb: Parlament Moldavské republiky prezidentský palác vládní budova státní soud Národní knihovna Moldavska radnice římskokatolická katedrála Prozřetelnosti Boží katedrála Narození Páně moldavské pravoslavné církve chrám svaté Teodory ze Sihly rumunské pravoslavné církve Varhanní sál Národní divadlo Mihaie Eminescua Národní historické muzeum Moldavska Dům-muzeum Alexandra Puškina cirkus, kino, hlavní banky a jiné. Do roku 1960 zde stál evangelický kostel mimo centrum: židovský hřbitov a jedna synagoga (v místní části Szklary)

Sport FC Zimbru Chișinău – fotbalový klub FC Dacia Chișinău – fotbalový klub

Geografie Kišiněv leží na řece Bîc, přítoku Dněstru. Rozloha města je 123 km².

Město leží ve střední části Moldavska a je obklopeno poměrně rovinatou krajinou s velmi úrodnou půdou.

Podnebí Kišiněv má vlhké kontinentální podnebí (Köppenova klasifikace podnebí Dfa), které se vyznačuje teplými léty a chladnými, větrnými zimami. Zimní minimální teploty jsou často nižší než 0 °C, i když zřídkakdy klesají pod −10 °C. V létě je průměrná maximální teplota přibližně 25 °C, avšak v polovině léta v centru města teploty občas dosahují 35 až 40 °C. Přestože průměrné srážky a vlhkost vzduchu v létě jsou poměrně nízké, bouřky se zde vyskytují zřídka, i když bývají silné.

Jarní a podzimní teploty se pohybují mezi 16 a 24 °C a srážky v tomto období bývají nižší než v létě, ale s častějšími, ale mírnějšími obdobími deště.

Slavní rodáci

Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).

Partnerská města

Odkazy Reference

Externí odkazy

Staré obrazy Kišiněv

Kategorie:Města v Moldavsku Kategorie:Hlavní města v Evropě Kategorie:Města a obce v Kišiněvské municipalitě Kategorie:Municipality v Moldavsku Kategorie:Střední region (Moldavsko)