Michael Matscheko (27. prosince 1832 Vídeň – 29. ledna 1897 Vídeň) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Dolních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie Působil jako továrník ve Vídni.
Byl synem vysokého úředníka (dvorního rady) ministerstva zahraničí a bratrem spisovatelky Niny Hoffmannové. Studoval chemii na polytechnice ve Vídni. Účastnil se revoluce ve Vídni roku 1848 a jako poručík bojoval v jednotkách generála Józefa Bema na straně uherských revolucionářů v Sedmihradsku. Po porážce revoluce uprchl do Turecka, do Vídně se vrátil později těžce nemocen. V roce 1850 se vrátil ke studiu chemie. V prosinci 1851 byl zatčen, ale po devíti měsících zproštěn viny. Působil jako chemik v továrně na svíčky a mýdlo. V roce 1855 založil v Krakově továrnu, která ale neprosperovala. V roce 1866 se vrátil do Vídně a po dvacet let byl ředitelem zdejší Wagenmannovy chemické továrny. Zaregistroval si řadu patentů a vynálezů, zejména v oblasti zpracování tuků. V roce 1867 také provedl první destilaci surové ropy z Haliče a Rumunska v Rakousku. Později převzal od bratra Josefa továrnu na umělý kámen (firma Matscheko & Schredl) a podílel se na podnikání v těžbě uhlí a ropy.
Roku 1879 se spolu s Wilhelmem Exnerem zasloužil o vznik vídeňského institutu Technologisches Gewerbemuseum. Byl funkcionářem dolnorakouského Spolku inženýrů a architektů a dolnorakouského živnostenského spolku, jehož prezidentem byl v letech 1877–1880 a 1887–1893. V této funkci se koncem 70. let angažoval v prosazování zavádění ochranných cel. Byl prezidentem výboru pro přípravu živnostenské výstavy roku 1880.
Byl také aktivní v politice. Zasedal jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii měst v Dolních Rakousích, obvod Vídeň, IV. okres. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Michael Matscheko, majitel realit, bytem Vídeň.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=280
Po volbách roku 1879 se uvádí jako ústavověrný poslanec.Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2. Na Říšské radě se v říjnu 1879 zmiňuje jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen). Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1. Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885. Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3. V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2. Kandidoval i ve volbách roku 1891, ale porazil ho kandidát antisemitů Wilhelm Philipp Hauck.
Za zásluhy mu byl udělen Řád železné koruny a Řád Františka Josefa.
Zemřel v lednu 1897.
Odkazy
Reference
Kategorie:Absolventi Technické univerzity Vídeň Kategorie:Rakouští podnikatelé Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Političtí vězni Kategorie:Rakouští manažeři Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Členové Ústavní strany Kategorie:Narození v roce 1832 Kategorie:Narození 27. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1897 Kategorie:Úmrtí 29. ledna Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa