Deutscher Turnverband (česky Německý turnerský svaz) se konstituoval z nacionalistických německých tělocvičných spolků sídlících na území nově vzniklého Československa po první světové válce v roce 1919. Po zákazu členství v zahraničních svazech vystoupily spolky z Turnerského kraje Deutschösterreich a založily Deutscher Turnverband (DTV). Ten se stal postupně nejsilnější německou tělocvičnou organizací v Československu.
Turnerské hnutí založené Friedrichem Ludwigem Jahnem se rozšířilo i na české území. První německá tělocvičná jednota Prager Männer Turnverein byla založena v roce 1861. Turnerské hnutí českých Němců zatěžovaly spory o cvičební metodiku, poslání organizace a zejména členství Židů ve spolcích. Němečtí turneři v českých zemích se seskupili v zásadě do čtyř základních směrů turnerských spolků: dělnické turnerské spolky, spolky křesťansko-sociální, spolky bez ohledu na rasu a na politické přesvědčení (neárijské) a spolky árijské. Zastřešující organizací se stala z počátku celoněmecká tělocvičná organizace Německé turnerstvo (Deutsche Turnerschaft, DT) založená v roce 1868. České země spadaly pod její XV. kraj Deutschösterreich. Rozkol turnerstva nastal především přijímáním árijského paragrafu. Roku 1901 vystoupilo na protest jeho přijímání z XV. kraje několik liberálnějších spolků a založily Svaz německých liberálních turnerských jednot v Rakousku (Verband der deutschfreiheitlichen turnvereine in Österreich), ze kterého se roku 1904 po zakročení DT (v DT byli Židé plně integrováni) na všeněmeckém turnerském sjezdu stal menšinový turnerský kraj Deutschösterreich XV.b. O čtyři roky později vystoupil XV. kraj z DT a založil vlastní árijský Turnerský kraj Deutschösterreich (Turnkreis Deutschösterreich).
Rakouská část původního Turnerského kraje Deutschösterreich se po rozpadu monarchie přeměnila na samostatný svaz Deutscher Turnerbund a DTV převzal do stanov podle svého rakouského vzoru árijský paragraf. Kraj XV.b byl v roce 1922 rozpuštěn. Německé liberální turnerské spolky v něm sloučené do DTV nevstoupily, zůstaly dále „bezžupní“ a samostatné. Některé se sdružily do společenství fungujících mimo DTV. Činnost DTV sledovala československá státní správa velmi pozorně. Na konci dvacátých let 20. století byl Německý turnerský svaz v těsném spojení s politickou stranou Německou nacionální stranou (DNP) (Deutsche Nationalpartei) a především Německou národně socialistickou stranou dělnickou (Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei). Po nástupu Konrada Henleina a jím prosazovaným vůdcovským principem to byl už jen krůček k přijetí národně socialistické ideologie a po Mnichovu k zglajchšaltování pod organizace NSDAP.
Historie Za zakladatele německého, turnerského tělovýchovného systému jsou považováni Friedrich Ludwig Jahn a Ernst Wilhelm Bernhard Eiselen (1792–1846). Během svého působení v Berlíně ovlivnilo Jahna vystoupení německého filozofa Johanna Gottlieba Fichta „Řeči k německému národu“ (1808), ve kterém vyzýval k obraně vlasti, k obrození německé kultury, zlepšení mravů a fyzické zdatnosti. Dne 3. listopadu 1810 založil společně s jedenácti přáteli v Hasenheide u Berlína tajný spolek Deutscher Bund zur Befreiung und Einigung Deutschlands a 19. června 1811 zahájil veřejná cvičení pro mládež. Podle jeho vzoru zakládali Jahnovi stoupenci podobná cvičiště i v dalších německých městech. Společně s Eiselenem sepsal tělovýchovný spis „Die Deutsche Turnkunst“ (1816).
náhled|Turnhalle (tělocvična) v Indianapolis v roce 1908 (Nordamerikanischer Turnerbund)
náhled|Tělocvična turnerského spolku (Turnverein Milwaukee), 1904 náhled|Lipsko 1863 – Festplatz des 3. Allgemeinen Deutschen Turnfestes Vzhledem k tomu, že bylo turnerské hnutí v letech 1820–1842 v zemích Německého spolku zakázáno, zakládali nadšenci Jahnova hnutí soukromé tělocvičné ústavy mimo území Pruska, což vedlo k rozvoji tělocvičného cvičení na nářadí. Teprve po Metternichově pádu došlo k nové vlně zakládání „Turnvereinů” (v roce 1845 Turnverein Salcburk, Bregenz, Dornbirn, Innsbruck, Ried, v roce 1848 Wien, v roce 1849 Aš). Po nevydařeném revolučním hnutí na přelomu let 1848/49 se turneři (rozdělení na umírněné a liberální v „Deutscher Turnerbund” a radikální v „Demokratischer Turnerbund”) stali ze strany státu znovu terčem pronásledování a povolené spolky držel stát pod přísnou kontrolou. Velká část turnerů proto emigrovala do Spojených států amerických, kde založili „Nordamerikanischer Turnerbund”.
Symbol Turnerský znak byl tvořen čtyřmi písmeny FŠtollová Sandra: Tělovýchovné spolky a turnerské hnutí jako nástroje sudetoněmecké iredenty Dostupné online (symbolizovat měla počáteční písmena jednotlivých slov Jahnova hesla: „frisch, fromm, fröhlich, frei“, tedy svěží, zbožný, radostný a svobodný). V prvním případě byla čtyři písmena „F“ seřazena horní částí k sobě, ve druhém byla písmena spojena spodní částí do tvaru, který připomínal svastiku. Od roku 1907 byly háky každého ramene kruhovitě stočeny k dalšímu ramenu a znak tak získal kruhovitou podobu a pro osm háků se mu říkalo dvojitý hákový kříž.
Deutsche Turnerschaft/ Německé turnerstvo Vojenské úspěchy v Prusko-dánské válce (1864), v Prusko-rakouské válce (1866) a zejména porážka Francie v Prusko-francouzské válce 1870 připravily jednak podmínky pro sjednocení Německa, ale také vyvolaly značný nárůst turnerských spolků. Ve dnech 16.–18. června 1860 se konal v durynském Coburgu „Erstes allgemeines deutsches Turn- und Jugendfest”, kterého se zúčastnilo přes 1000 turnerů (další turnerské slety 1861 Berlín, 1863 Lipsko, do první světové války dvanáct).První Allgemeine deutsche Turn- und Jugendfest - plakát s programem Turnerskou a mládežnickou slavnost zorganizovali: aktivní právník a turner z Esslingenu Theodor Georgii, Karl Kallenberg ze Stuttgartu, Eduard Angerstein z Berlína a Ferdinand Goetz z Lindenau. Ke vzniku jednotného svazu ještě na první slavnosti nedošlo, ale aktivisté pořádali dál masové turnerské akce a středoevropské německé oblasti rozdělili do turnerských krajů. Teprve na čtvrtém německém tělovýchovném dni (4. Deutscher Turntag) v roce 1868 ve Výmaru se jim podařilo zastřešující organizaci Německé turnerstvo (Deutsche Turnerschaft) založit.
Deutsche Turnerschaft sestávala tehdy již z 15 krajů (Turnkreis): 1. kraj: Severovýchod (Nordosten), 2. kraj: Slezsko a jižní Poznaňsko (Schlesien und Südposen), 3. kraj a: Pomořany (Pommern), 3. kraj b: Braniborská marka (Mark Brandenburg), 3. kraj c: Provincie Sasko a Anhaltsko (Provinz Sachsen und Anhalt), 4. kraj: Sever (Norden), 5. kraj: Dolní Wesera a Ems (Niederweser uns Ems), 6. kraj: Hannover, 7. kraj: Horní Wesera (Oberweser), 8. kraj: Porýní a Vestfálsko (Rheinland und Westfalen), 9. kraj: Střední Rýn (Mittelrhein), 10. kraj: Horní Rýn (Oberrhein), 11. kraj: Švábsko (Schwaben), 12. kraj: Bavorsko (Bayern), 13. kraj: Durynsko (Thüringen), 14. kraj: Saské království (Königreich Sachsen), 15. kraj: Německo-Rakousko (Deutsch-Österreich). Ve statistice z roku 1865 je poslední kraj rozdělen ještě na 15. kraj a: Čechy, Morava a Rakouské Slezsko (Böhmen, Mähren und Österreichisch-Schlesien) a 15. kraj b: Rakousko (Österreich). Centrální organizace DT zastřešovala i německé tělovýchovné spolky na území Čech, Moravy a Slezska.Viz G. HIRT, Zwietes statistisches Jahrbuch, s. XXXV, s. 118, 124; pro pozdější dělení krajů do jednotlivých žup viz např. Statistische Erhebung innerhalb der Deutschen Turnerschaft am 1. Januar 1887, in: Deutsche Turnzeitung 28, 1887, s. 401-407.
Každý kraj Německého turnerstva se skládal z jednotlivých spolků (Turnverein) sdružených do tělocvičných žup (Turngau). Na tělovýchovných slavnostech a setkáních (Turnfest) pořádaly Turnvereiny mimo masových přehlídek také jednání o nových trendech, změnách stanov, finančních záležitostech atd. Župní slavnosti vrcholily celoněmeckými turnerskými slavnostmi (Deutsche Turnfeste). Poslední (dvanácté) před první světovou válkou se konaly v Lipsku v roce 1913 za účasti 62 700 turnerů. Ženy se účastnily na turnerském hnutí až do roku 1880 jen podpůrně. Vyšívaly spolkové prapory, účastnily se jejich svěcení a předávání, někdy vystupovaly jako řečnice. Samozřejmě byly vděčnými divačkami přehlídek a posluchačkami projevů. Někdy předcvičovaly před hlavním programem mužů. K oficiálnímu povolení jejich členství došlo v roce 1880. Největší rozmach ženského cvičení se dostavil až na počátku 20. století.
Turnkreis Deutsch-Österreich/ Kraj Německé Rakousko náhled|Vlajka Turnvereinu Eislingen s Jahnovým heslem: frisch, frei, fröhlich, fromm (čilý, svobodný, veselý, zbožný) náhled|Čestný diplom Turnvereinu Ravensburg XI. kraje Švábsko z roku 1904 V roce 1861 byl ve Vídni založen „Erste Wiener Turnverein“, další pak v Brně, v roce 1862 v Bolzanu, v Hall, v Praze, ve Znojmě, v Kremži, kde také proběhla ve dnech 7.–9. srpna 1862 turnerská slavnost (Stiftungsfest). Po německé turnerské slavnosti v Lipsku v roce 1863 (Deutsches Turnfest Leipzig) se zakládání tělocvičných spolků rozběhlo naplno i v Rakousku-Uhersku. Dne 26. září 1864 se konalo slavnostní setkání turnerských spolků z Dolního Rakouska, Horního Rakouska a Salcburku. Centrální organizace Deutsche Turnerschaft vyzvala tělocvičné spolky k zakládání hasičských oddílů (Turnerfeuerwehr) a Dr. Hans Stingl z Kremže se ujal sestavení turnersko-požárního řádu (Turner-Feuerwehr-Ordnung).Ve statistice Turnerfeuerwehren in Deutschland z 1. listopadu 1864 je již uveden rozdělený patnáctý kraj (XV.) na podkokraj XV. a Böhmen und Mähren (Čechy a Morava) s devatenácti hasičskými sbory a XV. b Österreich (Rakousko) s deseti. Na zakládajícím tělovýchovném dni 20.–21. července 1868 vstoupil „Kreisverband der Turnvereine Deutschösterreichs” (Krajský svaz tělovýchovných spolků německého Rakouska) zastřešující i německé spolky zemí Koruny české oficiálně jako XV. kraj pod centrální organizaci „Deutsche Turnerschaft”. K roku 1869 existovalo v Rakousku-Uhersku již 104 turnerských spolků a na konci roku 1904 sestával rakousko-uherský kraj z patnácti žup:
Ještědsko-jizerská župa (Jeschken-Iser-Turngau)Mitteilungen des Jeschken-Iser-Turngaues - Gauturnrath Gablonz, Verbreitungsorte: Dux (Duchcov) a Teplice-Šanov 1935 Severočeská župa (Nordböhmischer Turngau)Ludwig Schlegel: 70 Jahre Nordböhmischer Turngau: Deutscher Turnverband, 1868–1938, Nach d. Aufzeichngn u. Urkunden im Archive d. Dt. Turnvereines Warnsdorf, NS.-Reichsbund f. Leibesübungen, 1938 Staatsbibliothek Berlin - Mitteilungen des Nordböhmischen Turngaues / Deutsche Turnerschaft, Turnkreis Deutsch-Österreich Ohřská župa (Ober-Eger-Turngau)Gaubote: Mitteilungsblatt des Ober-Eger-Turngaues - Zeitungsinformationssystem ZEFYS-digitalisierte historische Zeitungen 27. Gauturnfest des Ober-Eger-Turngaues am 4., 5. und 6.August 1906 in Schlaggenwald - pohlednice Moravsko-slezská župa (Mährisch-schlesischer Turngau)Bericht über das 2. mährisch-schlesische Gauturn-Fest in Bielitz-Biala am 15., 16. u. 17.8.1879, Teschen: Prochaska, 1879. 31 Seiten, Gauturnfest des mährisch-schlesischen Turngaues in Znaim 1888, Dolnorakouská župa (Niederösterreichischer Turngau) Jihorakouská župa (Südösterreichischer Turngau) Hornorakousko-Solnohradská župa (Ober Österreich-Salzburgischer Turngau) Tyrolská župa (Tiroler Turngau) Severočeská župa (Nordwestböhmischer Turngau) Šumavská župa (Böhmerwald Turngau) Broumovská župa (Braunauer Turngau) Krušnohorská župa (Erzgebirgs-Turngau) Východní Marka (Ostmark-Turngau) Vorarlberská župa (Vorarlberger Turngau) Západočeská župa (Westböhmischer Turngau)
Rakouský antisemitismus